I když v klidných dobách se může zdát, že člověk již přírodu dávno ovládl, živelné pohromy, které čas od času přicházejí, vždy hravě dokáží přesvědčit o opaku. Například jenom Spojené státy, které se v roce 2017 potýkaly s ničivými hurikány a tropickými bouřemi, stály v daném roce živelné pohromy rekordních 307 miliard dolarů. Tsunami a zemětřesení, které postihlo Japonsko v roce 2011, pak přineslo tamní ekonomice škody ve výši 360 miliard dolarů.
Podle zprávy amerického Centra pro výzkum epidemiologie katastrof (Centre for Research on the Epidemiology of Disasters) analyzující 6 873 přírodních katastrof, které svět postihly mezi léty 1994 a 2013, si za toto období vyžádaly 1,35 milionů lidských životů, což znamená 68 tisíc mrtvých ročně. Za zkoumanou dvacetiletou periodu však živelné pohromy v průměru ročně ovlivnily bytí 218 milionů lidí.
Přírodní katastrofy rozdělují chudé a bohaté. Případ USA
Rozsáhlé škody, které přírodní katastrofy přinášejí na životech, zdraví i majetku lidí, nepochybně stojí za to, aby se proti nim zakročilo. Jak se ovšem s touto živelnou výzvou poprat? Naděje na vylepšení jejich nechvalně vyhlížející bilance se nyní upínají k umělé inteligenci. Ta sice přírodním katastrofám (alespoň prozatím) nedokáže přímo zabránit, nicméně ukazuje se, že by docela dobře mohla posloužit při jejich předvídání. To by pak obyvatelstvu postižených lokalit pomohlo se alespoň lépe připravit.
Výzkumníci ze společnosti Google, z Izraelského technologického institutu (Israel Institute of Technology) a Bar-Ilanovy univerzity se zaměřili hned na ten nejčastější a nejničivější druh , a sice na povodně. Ty podle citované analýzy představovaly zhruba 43 % všech případů výskytů katastrof za zkoumané období. Vědci přitom vyvinuli algoritmus, který dokáže předpovědět budoucí výskyt povodně s 75% přesností, uvádí server Venture Beat. Popisují jej v odborném článku publikovaném serverem Arxiv.
Při formování programu umělé inteligence autoři čerpali z měření v reálném čase a z krátkodobých prognóz hladin říční vody. Z těchto dat jejich model generuje mapu inundace – mapu, která ukazuje, kde se mohou vyskytovat záplavy v závislosti na různých úrovních vody. Tímto způsobem je určována pravděpodobnost výskytu, jakož i předvídán rozsah předpokládané povodně.
Google ví všechno. Předpoví i vaši smrt – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/WV4wSAT9rm prostřednictvím @roklen24 #Google #Death pic.twitter.com/GjytvFXFWQ
— Roklen24.cz (@roklen24) 6. února 2019
Vzhledem ke složitosti výpočtů, při kterých je na jedné straně nutné brát v úvahu velké množství faktorů, avšak na druhé straně často mohou chybět data pro konkrétní místo, autoři soudí, že umělá inteligence může být efektivnější než člověk z masa a kostí. „Strojové učení je vyvinuto tak, aby bylo užitečné i v takové situaci: modely učení často překonávají lidské experty v komplexních scénářích vysoké dimenze,“ uvádí v článku.
Podobně vědci z Harvardovy univerzity se zaměřili na předvídání výskytu zemětřesení, přičemž i zde by lokaci katastrofy měla pomoci identifikovat umělá inteligence. Pomocí algoritmů hlubokého učení analyzovali databázi zemětřesení z celého světa, aby se pokusili předvídat, kde by se mohly vyskytnout následné otřesy.
Z těchto pokusů přitom vznikl systém, který, přestože je stále nepřesný, dokázal předpovědět otřesy výrazně lépe, než pokud byly předvídány náhodným přiřazením. I to lze přitom považovat za pokrok. „Jsou tři věci, které chcete vědět o zemětřeseních. Kdy se objeví, jak velké budou a kde přesně nastanou,“ říká Brendan J. Meade. „Před touto prací jsme měli empirické zákony popisující to, kdy nastanou a jak velké budou. Teď pracujeme na třetí části, a sice, kde by se mohly objevit,“ citoval server Science Daily jednoho z autorů.
Katastrofy a kapitalismus. „Rejžují“ firmy na neštěstí spotřebitelů?
