Největší zabiják produktivity? Diagnóza hlad


13:36 • 28. června 2018

Tagy: práce, Produktivita, jídlo, zdraví

I když zejména na západní polokouli lidé stále častěji bojují se svou váhou a snaží se svému kalorickému příjmu učinit přítrž, stále je na světě i dost těch, kteří mají kalorií naopak až příliš málo. Podle dat Organizace pro výživu a zemědělství (Food and Agriculture Organization, FAO) hladoví na světě zhruba 870 milionů lidí. A to má pak nezanedbatelné následky pro světovou produktivitu práce. 

Obrázek o tom, kolik může ekonomika ztratit kvůli hladu, dává například studie, kterou FAO provedla na příkladu Malawi. Jedná se vnitrozemský stát, který leží v jihovýchodní části Afriky, zároveň jde o jednu z nejzaostalejších zemí světa, kde mnoho lidí a zejména dětí trpí podvýživou. To přirozeně zvyšuje náklady na zdravotní péči a také zatěžuje vzdělávací systém. Nejnákladnějším důsledkem podvýživy je ovšem pokles produktivity práce, což přímočaře vede k tomu, že tamní ekonomika pracuje pod svým potenciálem.

Domov vs. kancelář. A kde jste nejproduktivnější vy?

Konkrétně na datech Malawi za rok 2012, za který byly k dispozici nejnovější kompletní data, autoři studie spočítali, že zemi stál hlad vysokých 10,3 % tamního hrubého domácího produktu. Zhruba 60 % současných malawských dospělých trpělo v dětství podvýživou. To nyní představuje kolem 4,5 milionů lidí, kteří nyní, v produktivním věku, nemohou zcela dosáhnout svého pracovního potenciálu.

V roce 2012 tak v Malawi, kde zhruba dvě třetiny obyvatel vykonávají náročnou fyzickou práci, vytvořila ztracená produktivita kvůli hladu podle závěrů studie náklady ve výši 67 miliard amerických dolarů. Podvýživa má navíc v Malawi na svědomí 23 % všech úmrtí v dětském věku, což jsou přirozeně další ztráty. Jak přitom dokládá server The Conversation, problém s hladem a podvýživou v chudých zemích mohou výrazně prohlubovat následky klimatické změny.

 

Děsivý obrázek z rozvojových zemí ovšem neznamená, že těch vyspělých se téma hladu a produktivity vůbec netýká. Například server Global News upozorňuje, že řada kanadských dětí chodí do školy, aniž by se doma nasnídaly. Podle citované studie jsou pak účinky hladu ekvivalentní tomu, jako kdyby zameškaly dvě hodiny vyučování. I proto řada tamních základních škol zavádí tzv. školní snídaně.

Udržet pozornost s prázdným žaludkem je zkrátka přirozeně těžké, a to jak ve škole, tak i na pracovišti. Produktivitu však neovlivňuje jen to, jestli jíte, ale i to, co jíte. Důležitá zjištění shrnuje Harvard Business Review. Některé potraviny, jako jsou těstoviny a pečivo z bílé mouky, uvolňují glukózu rychle, což vede k výbuchu energie, ale následně k rychlému poklesu. Pozvolné uvolňování energie naopak zajistí potraviny s nízkým glykemickým indexem, jako je například rýže či pečivo z žitné mouky. Potraviny s vysokým obsahem tuku pak rovněž poskytují dávku trvalé energie, ale na druhé straně utlumí mozek ve prospěch trávícího systému.

Blog BufferApp doporučuje hned několik „mozkem milovaných“ potravin, které vás „nakopnou“ k vyšším výkonům: ryba, kousek hořké čokolády, oříšky a semínka, celozrnné výrobky, avokádo, borůvky či syrová karotka. A pokud potřebujete povzbudit nejen produktivitu, ale i ambice, studie publikovaná v British Journal of Health Psychology naznačuje, že vyšší konzumace ovoce a zeleniny během pracovního dne vede k lepší náladě, vyšší chuti do práce a také k vyšší kreativitě.

Proč jsou zaměstnanci Apple a Google produktivnější než ostatní?

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.