Akciová společnost Asekol provozuje nejširší síť sběrných míst elektroodpadu, takzvaný kolektivní systém, v Česku. Spojením se systémem Retela loni v dubnu svou pozici jedničky na trhu ve sběru vysloužilého elektra ještě upevnila. Hustota známých červených kontejnerů, ale také systém nakládání s odpadem udělalo během 15 let fungování Asekolu z České republiky lídra v recyklaci elektrospotřebičů také světovou špičku. Marketingový šéf Daniel Šafář přináší pro Roklen24 vhled do problematiky.
Mohl byste na začátek úplnému laikovi vysvětlit, jak vlastně funguje v České republice byznys s elektroodpadem, a to na příkladu právě kolektivního systému? ASEKOL je neziskově hospodařící společnost. Jakým způsobem tedy získává finanční prostředky na organizování celostátního zpětného odběru elektroodpadu?
Každá firma, která vyrábí nebo uvádí na trh elektrospotřebiče, je ze zákona povinna plnit povinnosti, které jsou jí uloženy v souvislosti s nakládáním s elektroodpady po ukončení životnosti výrobků. Jedná se například o zabezpečení jejich následného sběru a ekologické likvidaci. Toto by však kladlo na jednotlivé společnosti nemalé nároky, jak z hlediska financí, tak zejména administrativy a lidských zdrojů. Proto vznikl institut kolektivního systému, který veškeré zákonné povinnosti přenáší ze svých členů – firem na sebe. Kolektivní systém má tedy své členy – jednotlivé společnosti zabývajícími se výrobou nebo prodejem elektrozařízení, od kterých získává recyklační příspěvky. Ty jsou součástí ceny výrobku. Kolektivní systém s nimi hospodaří, zejména se stará o sběrnou síť a následnou logistiku odpadu ke zpracovatelům nebo o informování a vzdělávání veřejnosti.
Asekol je akciová společnost, ale hospodaříte neziskově – jak tento systém funguje a jaká legislativa vám ho umožňuje?
Zakladateli a akcionáři společnosti Asekol jsou významné národní i globální společnosti se svými zástupci v dozorčí radě. Společně dbáme na to, aby se maximum výrobků po skončení jejich životnosti zpětně odebralo a stalo se součástí cirkulární ekonomiky. Naším cílem není tvořit zisk, čemuž odpovídá i hustota sběrné sítě s více než 17 tis. sběrnými místy. Případný zisk si akcionáři nevyplácí, ale zůstává jako rezerva na budoucí sběr.
V zákoně je sice stanovena možnost převést zodpovědnost za recyklaci elektroodpadu na jiný právní subjekt provozující právě kolektivní systém, ale není stanoveno na jaký. Jak se to u nás vlastně má s konkurencí v manipulaci s elektroodpadem, jste jednička na trhu, ale podle čeho se to vlastně měří?
Ano, máte pravdu, na našem území existuje několik kolektivních systémů, avšak pouze v řádu jednotek. Historie těchto systémů sahá k roku 2005, kdy výrobci shodných nebo podobných elektrozařízení stály u zrodu jednotlivých systémů. Tedy primární rozdělení bylo dle typů spotřebičů – systém se specializací na zpětný odběr televizorů, domácí či kancelářské techniky, jiný na bílé domácí spotřebiče, světla atd.
Měřit velikost můžete podle více kritérií, například podle počtu členů (firem) zapojených v kolektivním systému, podle finančního objemu ročních příspěvků, počtu sběrných míst atd.
V dubnu minulého roku došlo k akvizici kolektivních systémů Retela a ASEKOL. Co toto spojení společnosti za rok a půl přineslo?
Díky tomuto sloučení jsme v podstatě zdvojnásobili počet našich členů a druhým, neméně významným přínosem je fakt, že nyní máme v našem portfoliu členy s téměř všemi typy výrobků spadající do působnosti zákona o elektroodpadu. To je klíčový faktor pro budoucí zpětný odběr a jeho optimalizaci.
Řekl jste, že kontejnery na elektroodpad jsou český unikát. Jinde na světě kolektivní systémy tímto způsobem nefungují nebo se tam recyklace vysloužilého elektra řeší jinak?
Nejprve bych začal kolektivními systémy, které jsou skutečně pouze v Evropě. Zbytek světa tento institut nemá a sběr elektroodpadu se řeší na každém kontinentu jinak. Například v USA měli velký problém s tím, že většina elektra včetně mobilních telefonů končila na skládkách. Tím se samozřejmě nevyužil potenciál plastu a zejména drahých kovů k recyklaci. Proto přišli telefonní operátoři s možností vracet použité mobilní telefony prostřednictvím automatů na sběr nebo zasláním zpět.
Obecně vzato, stále na světě končí velké množství elektroodpadu nezrecyklováno.
Naše červené kontejnery jsou tedy nejen evropský unikát. Hledali jsme řešení, jak být lidem na blízku ve městech a obcích nad tisíc obyvatel a zároveň zabezpečit odolnost a bezpečnost nádob. Současné kontejnery jsou již několikátou evolucí, zejména z pohledu kvality a bezpečnosti. Hlavními výhodami červených kontejnerů jsou široká síť pokrytí – aktuálně cca 3600 kusů, provoz 24 hodin 7 dní v týdnu a systém monitoringu naplněnosti kontejneru.
Společnost Asekol by do budoucna ráda expandovala i za hranice ČR. Působíte kromě Slovenska už i na jiných trzích?
Příští rok budeme mít výročí 15 let v ČR, 10 let na Slovensku a 5 let v Polsku. Zároveň úzce spolupracujeme s kolektivním systémem ve Slovinsku. Co se týče dalších potenciálních trhů, vše neustále sledujeme a vyhodnocujeme jednotlivé příležitosti. Všechny kroky, které činíme, jsou v souladu s dlouhodobou strategií společnosti.
Dá se nás český kolektivní systém do jiného trhu „zkopírovat“ nebo musíte fungování upravit dle tamější legislativy? Můžete popsat situaci na jednom z trhů, kam byste chtěli zamířit a jak budete odlišnosti řešit?
Samozřejmě existuje evropská směrnice, nicméně legislativa v jednotlivých státech je odlišná. Tedy i pro nás je vstup do jakékoliv země spojen s novými nároky a pravidly daného státu. Odlišnosti mohou být jak v kolektivním systému a způsobu vykazování, tak i v nárocích ve sběru elektroodpadu. Například v Maďarsku je celý systém v podstatě řízen státem. Velké odlišnosti jsou ale i mezi Českou republikou a Slovenskem.
Jak a kde pak vlastně probíhá ekologická likvidace elektroodpadu? Jaká je úspěšnost zpětného zisku materiálu z roztříděné elektroniky?
Elektroodpad se dostává ze sběrných míst ke zpracovatelům. Naše společnost spolupracuje pouze s certifikovanými zpracovateli, kteří zabezpečují vysokou kvalitu zpracování. Samozřejmě jsou velké kvalitativní rozdíly dle technologie zpracování, nicméně se dá v současné době využít až 95 % elektroodpadu.
Kromě samotného nakládání s elektroodpadem se o Asekolu mluví i v souvislosti s marketingovými či nadačními aktivitami. V letošním roce stojí za zmínku umělecký projekt Umění třídit, dlouhodobě pak darujete za každý kilogram vybraného elektra jedno korunu Národní radě osob se zdravotním postižením. Jaké jsou hlavní cíle těchto počinů a daří se je naplňovat?
Naše společnost se řadí mezi společensky odpovědné firmy. Dlouhodobě se snažíme upozornit na problematiku třídění odpadu, elektroodpadu zejména. Vše pramení z obrovského množství nevyužitého odpadu na skládkách. Kdyby se tento odpad podařil recyklovat, ušetřili bychom primární zdroje surovin a energii na jejich těžbu a zpracování. Často je tedy cílem osvěta a edukace společnosti, že existuje elektroodpad a jaké je jeho následné využití.
Naposledy došlo k propojení s uměleckou oblastí v rámci zmíněného projektu Umění třídit, kdy skupina street artistů obohatila červené kontejnery o graffiti prvek. V rámci této spolupráce proběhla i soutěž, v níž se vybraly peníze na zvelebení daného krajského města. Kam konkrétně výhra v celkové výši 100 tisíc korun poputuje?
Zatím nemohu vítězné krajské město prozradit, oficiální vyhlášení a předání ceny proběhne na konci listopadu. Nicméně kdo naši soutěž pravidelně sledoval asi tuší, které město o pár set hlasů vyhrálo.
Příští rok budete slavit patnáctileté výročí. Na jaký zajímavý projekt se můžeme těšit?
Aktuálně se věnujeme přípravě marketingového plánu na příští rok a zatím máme několik variant. Jediné, co mohu prozradit je fakt, že se opět bude jednat o projekt s akcentem na cirkulární ekonomiku.
Poslední dobou se velmi zapáleně debatuje o klimatické krizi a lidé začínají pomalu projevovat environmentální uvědomělost. Pociťujete to i na množství odebíraného elektroodpadu?
Máte pravdu, že se společnost skutečně více zajímá o ochranu životního prostředí, zejména co pro to mohou sami udělat. Jsou to skvělé zprávy a velký posun v myšlení za posledních pár let. Vnímáme i fakt, že se firmy snaží myslet více ekologicky a můžeme tak společně spolupracovat na zajímavých projektech. Společně s námi často motivují své zaměstnance a zákazníky ke sběrným akcím a jejich výtěžek pak věnují společensky odpovědným aktivitám.
Jen tak pro zajímavost na závěr rozhovoru – vzpomenete si, jakou nejbizarnější věc jste kdy v kontejneru našli, ať už to byl elektroodpad nebo vetřelec z jiného materiálu?
Samozřejmě máme několik „veselých“ historek se zapadlými klíči a přívěšky při vhazování spotřebičů nebo se zapomenutými dokumenty v tiskárně. Co se týče zajímavého elektroodpadu, občas se najdou věci, u kterých nejsme schopni ani rozpoznat, k čemu sloužily. Jsou to například vědecké přístroje z vysokých škol a vědeckých pracovišť.
