Dnešní vystoupení premiérky Mayové v britském parlamentu znamená, že by brexit mohl vstoupit do závěrečné fáze. Vzhledem k tomu, že Mayová má jen malou šanci získat podporu pro svou verzi dohody, je cesta k řešení stále stejně nejistá jako dříve.
Britská premiérka Theresa Mayová má v úterý večer opět vystoupit v parlamentu se svým stále méně populárním plánem. Tím by se mohla zdánlivě nekonečná sága brexitu dostat do posledního jednání… nebo ne?
Politická komentátorka BBC Laura Kuenssbergová tvrdí, že Mayová má „jen minimální“ šanci, že parlament její dohodu schválí. Hlasování by tedy mohlo vypadat zhruba takto:
Od loňského roku jsem přesvědčen, že jediné možné řešení brexitu je prodloužení platnosti článku 50. A to hlavně proto, že se zdá, že ani voliči ani parlament nechápou, co vlastně má ten brexit znamenat. Má Velká Británie odejít z Evropské unie např. bez celní unie nebo v ní zůstat? Pak je tu otázka Severního Irska a hranic s Irskem (a tedy EU) a také dohoda o tom, co vlastně vláda a opozice od EU chtějí.
Parlament se stále jen vymlouvá na to, že „respektuje rozhodnutí voličů“. Problémem ale je, že voliči si volí parlament, aby za ně odvedl nepříjemnou práci – takže z podstaty věci je na parlamentu, aby jednak voliče zastupoval, ale také vytvořil a provedl plán/strategii!
Velká Británie prochází politickou krizí – a nejde jen o Konzervativní stranu, ale o celé politické spektrum. Tento víkend ukázal průzkum v Severním Irsku, že Demokratická unionistická strana (DUP) nedokáže své voliče dobře zastupovat; voliči v Severním Irsku jsou pro měkký brexit:
• Významná 67% většina podporuje takový brexit, kde Velká Británie zůstane na jednotném evropském trhu a v celní unii a tím se vyhne nutnosti hraničních kontrol, ukázaly výsledky průzkumu provedeného Irish Times/Ipsos MRBI.
• Téměř 60 % respondentů uvedlo, že chtějí zvláštní režim pro Severní Irsko bez hraničních kontrol, i kdyby to znamenalo určité kontroly zboží procházejícího mezi Velkou Británií a provincií Severní Irsko.
Podle nás dojde k následujícímu sledu událostí:
12. březen: zamítnuto
13. březen: zamítnuto
14. březen: schváleno…
To znamená, že Mayová bude muset požádat EU o posunutí lhůty pro čl. 50 Dohody o brexitu. To ale není nic snadného: tento odkaz je velmi užitečný a vysvětluje složitost situace.
Posunutí lhůty musí přijmout všechny členské státy EU a řada zemí, s Francií v čele, by chtěla vědět, k čemu Británie ten čas využije. Doufá se ve druhé referendum, ale toto prodloužení lhůty znamená problémy pro evropské parlamentní volby v květnu. Institut pro vládu připomíná, že jakékoli prodloužení platnosti čl. 50 by muselo být určeno při jednáních mezi Velkou Británií a EU. Záleží na tom, kolik práce ještě zbývá – zda jde jen o ratifikaci nebo o nové jednání – a zda je EU ochotná překonat některé zásadní překážky.
Zejména se musí vzít v úvahu časový rozvrh Evropského parlamentu:
Květen 2019: volby do Evropského parlamentu
Červen 2019: noví poslanci EP nastupují do úřadu
Podzim 2019: nová Evropská komise předstupuje před Evropský parlament.
K tomu byly navrženy čtyři možné termíny brexitu: 18. dubna 2019, 23. května 2019, 2. července 2019 nebo později.
Každá možnost v sobě opět zahrnuje řadu problémů.
Hodnocení rizik; náš názor
Tvrdý brexit: 25% šance
Prodloužení: 70% šance
Podpora dohodě premiérky Mayové: 5% šance
Tvrdý brexit bude provázet propad libry o 5-8 % a 5% propad akcií (na základě hodnocení hlavních rizik od 11. září). Prodloužení lhůty však není tak dobré řešení, jak by se mohlo zdát. Tady uvádím proč:
Odklad by se vyhnul tvrdému brexitu, ale jak neustále uvádíme, když mluvíme o britské libře a ekonomice, největší obavy v roce 2019 nevyvolává brexit (i když odklad má vysokou pravděpodobnost), ale ekonomický propad úvěrů. Bank of England je se sazbami pozadu a úvěrový impuls ve Velké Británii zůstává mezi nejslabšími v Evropě i mezi zeměmi G20.
Jediná věc, která drží britský růst nad vodou, je spotřeba, která by měla na odklad zareagovat.
Závěrem
Máme obavy – vážné obavy – o vývoj ve Velké Británii. Makroekonomické údaje budou nadále slabší, zejména v oblasti zprostředkování úvěrů, což naznačuje letní kontrakci (úvěrový impuls předchází růstový cyklus o 6-9 měsíců). A proto:
• Forex: podváha; vidíme potenciál pro kurz GBPUSD na 1,2000.
• Dluhopisy: podváha, Bank of England zahájí ve čtvrtém čtvrtletí snižování sazeb (konsenzus uvádí pravděpodobnost na 18 %, ale my tvrdíme, že pravděpodobnost je 70 %).
• Akcie: neutrální – firmy jsou flexibilní a dokáží zvládnout problémy, ale investice budou dál klesat.
Doufejme, že další vývoj se bude řídit slovy bývalého slavného studenta londýnské Vysoké školy ekonomie a politiky Micka Jaggera: „Nedostaneš vždycky, co chceš. Ale když to zkusíš, zjistíš, že dostaneš, co potřebuješ.“
Autorem textu je Steen Jakobsen, hlavní ekonom a CIO Saxo Bank.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
