Online trh s uměním. Pomalý, ale jistý růst s nádechem váhání

Podle studie mapující online trh s uměním společnosti ArtTactic a Hiscox publikované letos v dubnu vzrostl meziročně prodej umění na internetu o 12 procent, konkrétně na 4,22 miliardy dolarů v roce 2017. V porovnání s obdobím mezi roky 2013 a 2015, kdy odborníci mluvili doslova o revoluci v této dosud tradiční oblasti, to představuje zpomalení tempa růstu na polovinu. To vše navzdory tomu, že se globální trh s uměním v uplynulém roce vzpamatoval z dvouletého útlumu. Online podíl na něm stále tvoří okolo osmi procent, což tedy není nijak přelomové. Alespoň prozatím.

Z dat zkoumajících uživatelské chování při nakupování umění na internetu vyplývá, že nejtypičtější online sběratel je muž ve středním věku z USA nebo Číny, který si za méně než 5000 dolarů pořídil nejčastěji obraz nebo print od současného umělce prostřednictvím aukce. Na výsledná čísla má ale přitom největší vliv pouze malá skupina sběratelů, která však utrácí častěji a za vyšší ceny.

Celkový objem online prodejů totiž rostl i přesto, že procento kupců aktivních na internetu v roce 2017 pokleslo. A překvapivě tento propad zapříčinila ve velké míře i ta nejvíce technologické skupina pod 35 let. Zjednodušeně řečeno, online trh v tuto chvíli nedokáže přilákat nové kupce, ani si udržet ty váhavé, ale je spíše pohodlnou variantou pro ty, co už k němu jednou získali důvěru.

Největší překážkou v zapojení nerozhodnutých sběratelů stále zůstává nemožnost prohlédnout si dílo naživo a u 77 % respondentů obavy z toho, že stav díla nebude odpovídat jeho popisu. Dalším důvodem je pak cenová neprůhlednost, 73 % dotázaných uvedlo, že by chtěli mít možnost porovnání cen. Na tento požadavek už v minulém roce reagovala například aukční síň Christie’s tím, že začala zveřejňovat výsledky svých internetových aukcí. K větší transparentnosti se ale pomalu posouvají i galerie. Oproti původní nechuti vůbec se do online světa zapojit, již dnes některé uvádějí alespoň cenový rámec nabízených děl. Big data v kombinaci s umělou inteligencí ovšem slibují mnohem sofistikovanější způsoby v určování hodnoty objektu.

V porovnání s dalšími odvětvími je to umělecké v online oblasti stále neskutečně pozadu. O jeho budoucnosti nicméně nikdo nepochybuje, velkým otazníkem zůstává ale konkrétní podoba. Z ankety mezi více než osmy sty online kupci, 130 galeriemi a uměleckými dealery i 45 internetovými platformami vyplývá, že čtyři z deseti respondentů věří, že se online trh konsoliduje jen do několika globálních hráčů. Dalších 30 procent je úplně opačného názoru, že se rozdělí do vícero lokálních a regionálních platforem. Zbývajících 32 % dotázaných si myslí, že nakupování na internetu zůstane výsadou jen určitých kategorií, například cenově dostupného současného umění nebo velmi úzce specializovaných sběratelských kousků. Všichni se nicméně shodnou na tom, že bude pokračovat takzvaná vertikální konsolidace, čili sdružování firem poskytujících různé služby napříč online oblastí.

Hodnota online trhu s uměním by podle aktuálního realistického odhadu mohla být v pětiletém horizontu zhruba dvojnásobná – při tempu růstu 15 % ročně by to znamenalo 8,37 miliardy dolarů v roce 2023.

Newsletter