Ke konci minulého pracovního týdne navštívili CERGE-EI ekonomické hvězdy budoucnosti. V rámci evropské tour, kterou pořádá prestižní časopis Review of Economic Studies, se 7 předních talentovaných ekonomů postupně představilo na třech školách. První zastávka byla na Queen Mary University of London, minulý čtvrtek a pátek pak proběhly přednášky na CERGE-EI v Praze. A na začátku tohoto týdne se ekonomové přesunuli do Dánska na University of Copenhagen.
V rámci tour se představilo 7 ekonomů z předních amerických universit. Z Harvardu přiletěli Heather Sarsons a Jann Spiess, z MIT pak Harry Di Pei a Ludwig Straub. Po dvou zástupcích vyslala i Princetonská univerzita (Guillia Brancaccio a Molly Schnell) a sedmý ekonom, David Yang, je ze Stanford University. Z českého pohledu je zajímavé, že jeden z vedoucích Molly a Guillie na Princetonské univerzitě je i Čech Jakub Kastl.
Prezentované výzkumy tematicky odpovídaly aktuálním světovým ekonomickým trendům. Většinově převládal empirický přístup k ekonomickým otázkám nad tím teoretickým. Velký důraz byl věnován významu informací pro ekonomické rozhodování. Makroekonomickému tématu, mnohými považovanému za vlajkovou loď ekonomie, se věnoval pouze Ludwig, tématu financí pak pouze Guillie. Je stejně tak nemožné vybrat nezajímavější ze všech prezentovaných výzkumů, jako zde na omezeném prostoru představit všechny. Částečně arbitrárně a částečně pro svou jednoduchou uchopitelnost, představím experiment David Yanga.
Dle jména lze správně usoudit, že jde původně o čínského studenta, není tak velkým překvapením, že spolu s kolegou z Peking University Yuyuanem Chenem provedli experiment mezi studenty právě v Číně. Ve trochu zjednodušené podobě lze říci, že v rámci jejich experimentu poskytli studentům, kterým se kvůli cenzuře nedostává západních informačních zdrojů, VPN (virtuální privátní síť) na 18 měsíců zdarma. Skrz VPN jim tak umožnili přístup ke všem západním médiím, aby následně pozorovali, jaké webové stránky studenti navštěvují, jaké sbírají informace a jak se mění jejich názory a informovanost o světovém dění.
První nesmírně překvapující výsledek je, že i mezi elitními studenty na Pekingské univerzitě se našlo přibližně 50 procent, kteří takovou nabídku nevyužili. Pro neznalce, Pekingská univerzita si chová mimořádně dobrou reputaci a patří k nejlepším univerzitám na světě. Její studenti tak vysoce vyčnívají nad průměrným obyvatelstvem.
Vedle poskytnutí samotného přístupu dostávali někteří studenti každý týden po dobu 4 měsíců kvíz, v rámci něhož si mohli vydělat řádově 2 dolary, pokud správně odpověděli na otázku o článku ze serveru The New York Times. Opět nutno poznamenat, že 2 dolary by pro studenty na Pekingské univerzitě neměly představovat významnou hodnotu v jejich rozpočtu, jde tedy spíše o symbolickou motivaci než reálný zdroj příjmu. Například podle některých zdrojů je Peking město s největším počtem miliardářů na světě, celkově je tak silně nepravděpodobné, že by studenti přikládali větší význam 2 dolarům. I přesto značná část takto motivovaných studentů začala The New York Times číst a odpovídat na kvízové otázky. Nutno podotknout, že výběr serveru byl částečně arbitrární a částečně determinován existencí čínské verze stránek a faktu, že jde o stránky zdarma.
Druhé významné zjištění je, že studenti, kteří byli motivováni se na The New York Times dívat, se naučili na stránky vracet i v době, kdy už nedostávali žádnou peněžní odměnu. Třetí zjištění, které vyplývá z opakovaných dotazů na aktuální situaci a názorové postoje, je, že získáváním informací ze zahraničních zdrojů dochází ke změně povědomí a názorů na světové události. Svým postojem a názory se studenti, kteří začali The New York Times číst, protože k tomu byli motivováni, přiblížili těm, kteří četli zahraniční texty již před začátkem experimentu z vlastního rozhodnutí.
Celkově se tedy zdá, že systém čínské cenzury funguje úspěšně i díky nedostatečné poptávce po informacích. Na druhou stranu, slabá poptávka po informacích není trvalý stav a malou změnou (motivací číst The New York Times) lze vyvolat stabilně větší zájem. Čtení zahraniční zdrojů tak významně změnilo povědomí a názory studentů na různá témata. Problém s větším zobecněním výsledků na celou společnost je, že v rámci experimentu šlo především o elitní studenty v bohatém městě, kteří se jistě chovají jinak než majoritní společnost ve zbytku Číny. Samotní autoři argumentovali, že slabá poptávka po zahraničních informacích pravděpodobně přispívá k tomu, že Čína zatím nezakázala používání VPN na svém území.
Jen pro úplnost, David je již teď najat na Harvard University jako assistent professor od roku 2020.
Ostatní řečníci představili podobně zajímavý výzkum a mají podobně dobře nastartovanou kariéru. Je téměř jisté, že o nich ještě v budoucnu uslyšíme. A nebylo by překvapením, kdyby někdo z nich skončil za 30 let s Nobelovou cenou.
