Japonská centrální banka ukončila režim záporných sazeb a cílení výnosové křivky. Kurz jenu oslabil k 150,00 USDJPY. Dolar se obchoduje v zisku pod 1,0870 za euro. Koruna oslabila nad 25,20 za euro.

ČNB bude letos zvyšovat sazby ještě dvakrát

Zvyšování úrokových sazeb hned na dvou nejbližších zasedáních bankovní rady České národní banky, tedy v září a v listopadu, je v souladu s naším viděním současné situace. Argumenty pro úrokový hike jsou i nadále stejné – výhled inflace nad cílem ČNB, vysoká mzdová dynamika v tuzemské ekonomice, pouze slabě posilující koruna a snaha centrální banky o utažení měnových podmínek úrokovým kanálem. Nově se přidal i konkrétní příslib zvýšení platů ve veřejném sektoru, který zvyšuje očekávání proinflačních tlaků v ekonomice.

V poslední Zprávě o inflaci, zveřejněné na začátku srpna, opouští centrální banka očekávání významného posílení koruny v letošním roce. Zvýšená nejistota na globálních finančních trzích brání české koruně v posílení, které si centrální banka malovala ještě na začátku roku. Místo utažení měnové politiky kanálem posilující koruny tak centrální banka spustila plán B a ve výhledu zrychlila růst 2T REPO sazeb.

Průměr 2T REPO sazby za poslední čtvrtletní letošního roku je ve Zprávě o inflaci očekáván na hodnotě 1,68 %. V současné chvíli jsme na 1,25 % a do konce roku zbývají pouze tři měnově-politická jednání bankovní rady. Konkrétně jde o středu 26. září a čtvrtky 1. listopadu a 20. prosince. Pokud bychom měli očekávání bankovní rady brát doslovně, jsme přesvědčeni, že nejpravděpodobnější scénář je zvýšení sazeb v září i v listopadu o 25 bazických bodů. Nutno podotknout, že je přirozenou politikou centrálních bankéřů varovat před doslovným čtením předpovědí ze Zprávy o inflaci s tím, že jde o modelový výhled a důležitá je schopnost reagovat na situace a nová data.

Pokud by někdo varování centrálních bankéřů vzal k srdci a zdráhal se brát čísla ve Zprávě o inflaci doslovně, pak pohled na finanční trh nabízí podobný obrázek. Například kontrakt FRA 1×4 ve srovnání s tříměsíční sazbou Pribor naznačuje 68% pravděpodobnost zářijového zvýšení sazeb.

V týdnu přispěly k jestřábímu pohledu i zveřejněná data. Nejprve v úterý statistický úřad oznámil, že meziroční růst průměrné reálné mzdy dosáhl 6,2 % a jen o 0,4 procentního bodu zůstal za růstem v prvním čtvrtletí letošního roku. Ve středu zveřejněná data o maloobchodních tržbách za červenec potěšila zlepšením po slabém červnu, poptávka domácností tak zůstává klíčovou složkou současného ekonomického růstu tuzemské ekonomiky. A konečně, včera statistici zveřejnili i růst průmyslu, který za červenec rostl dokonce o 10,3 % meziročně. I přesto, že mimořádně vysoký růst je tažen slabou srovnávací základnou, kdy červenec v minulém roce byl měsíc celozávodních dovolených, a vyšším počtem pracovních dní, nelze 10% růst vnímat jako negativní signál.

K celkovému vyhodnocení vlivu poslední várky dat před rozhodováním bankovní rady chybí především informace o hodnotě srpnové inflace, kterou zveřejní statistický úřad v pondělí, a data o růstu indexu cen průmyslových výrobců, na která si počkáme ještě 10 dní. Nic však zatím nenasvěcuje tomu, že by z ekonomiky přicházely signály, které by snižovaly prostor pro dva hiky na dvou následujících měnově-politických zasedáních.  

Newsletter