Budoucnost cen pohonných hmot? Změny čekají benzín i diesel


13:31 • 6. listopadu 2018

Tagy: rozhovor, benzin, nafta, energetika, ropa, ČR, MOL

Brand Slovnaft lidé v Česku znali, ale v retailu ho ve srovnání se zahraniční konkurencí nevnímali jako kvalitní značku. Proto se skupina MOL rozhodla zvolit i v ČR zelenobílý design MOL. Plán vyšel. V současnosti se jedná o druhou největší síť čerpacích stanic na trhu, a to vše za tři roky práce. Nejen o příběhu firmy, ale i o situaci na ropném trhu a trendech elektromobilů a čerpacích stanic v České republice se v rozhovoru pro server Roklen24 rozpovídal ředitel MOL Česká republika Richard Austen.

Skupina MOL působí v České republice tři roky. Z firmy, která v ČR neměla ani pobočku, se vypracovala na podnik s druhým největším počtem čerpacích stanic v zemi. Mohl byste nám tento příběh vstupu MOL na zdejší trh přiblížit?

Je pravda, že Skupina MOL zde pod touto značkou působí tři roky, ale neobjevili jsme se zde v roce 2015 na zelené louce, protože skupina tu působila i předtím, i když pod jinou značkou – Slovnaft ČR. Je ale pravda, že Slovnaft, který se v roce 2001 stal členem Skupiny MOL, se primárně zaobíral velkoobchodem, kde si vybudoval za ta léta relativně silnou pozici. V Česku provozoval nejprve 24 čerpacích stanic, které nebyly úplně v nejlepší kondici, nakonec jich zůstalo něco přes dvacet.

Jak probíhal vstup do maloobchodu?

Dlouhodobým zájmem Skupiny MOL bylo etablovat se na českém trhu výrazněji, nejen tedy na velkoobchodním trhu. Proto v roce 2012 došlo k akvizici firmy Pap Oil s její lokální sítí v regionech, následně na to v roce 2014 došlo k akvizici Lukoilu a o rok později silné retailové sítě Agip. Společně s čerpacími stanicemi Slovnaft se tak vytvořila jedna velká distribuční retailová síť pokrývající celou Českou republiku.

Otázka potom zněla, jestli budovat tuto síť pod značkou Slovnaft, nebo MOL. Po pečlivých výzkumech se rozhodlo, že ačkoliv zde nebyla značka MOL známá, dostane právě tento brand přednost. Přesně 5. května 2015 se veřejnosti představila v Praze na Barrandově první čerpací stanice MOL a jen o necelé tři měsíce první stanice MOL v konceptu Fresh Corner ve Vyškově. Od té doby probíhala, a stále probíhá, rekonstrukce celé sítě. Nejprve v létě roku 2015 rebranding a modernizace stanic Lukoil, poté od podzimu 2015 do podzimu 2016 sítě Agip, později rovněž sítě stanic Slovnaft. Teď přišla řada i na Pap Oil, který by měl být modernizován do roku 2020, včetně rebrandingu na zelený MOL.

Co bylo konkrétním důvodem, proč jste nezvolili jméno Slovnaft?

Je pravda, že Slovnaft byl o mnoho známější než značka MOL, o kterém zde lidé prakticky nevěděli nic. Z marketingové studie Skupině MOL ale vyšlo, že lidé sice Slovnaft znají, ale nevnímají ho v retailu ve srovnání se zahraniční konkurencí jako kvalitní značku. Byla to značka tradiční, s historií, do které se ale v poslední době neinvestovalo.

Když MOL vstupoval na český trh, existovala zde nějaká mezera na trhu?

Nevím, jestli přímo mezera na trhu. Co nabízíme jako MOL, není nic, co byste nenašli v nějaké podobě i jinde, ale jde spíše o přístup, který je v našem případě o komplexní nabídce služeb. S tím souviselo i rozhodnutí investovat poměrně velké peníze do modernizace sítě, což v době před třemi lety nedělali úplně všichni. Jsme sítí, která inovuje, investuje a snaží se oslovit a přitáhnout zákazníka tak, aby se na čerpacích stanicích cítil dobře. To platilo v roce 2015 a platí to o to více i dnes.

Jaké vidíte trendy v oblasti energetiky? A jaká je jejich budoucnost?

To je otázka, se kterou si lámeme hlavu všichni. Trendy hovoří o tom, že spotřeba energie bude stále stoupat, podle všech ukazatelů bude globální spotřeba stoupat dokonce výrazně. S velkou pravděpodobností to však nebude v našem regionu Evropa. Budou to rozvojové země, tedy Asie, Indie a možná Afrika, kde poptávka po energii a ropě bude velmi vysoká.

Cenotvorba se v současnosti dělá v Evropě a Americe, konkrétně ceny benzínu v Americe a ceny dieselu v Evropě. Tato cenotvorba se postupně přesune do center, kde poptávka roste. To samozřejmě můžeme mít dopad i na nás. Pokud se bude tvořit cena v Číně, Hongkongu nebo Singapuru, může nastat situace, že vzhledem k menším logistickým nákladům bude nižší i cena samotné ropy. Což bude dobré pro lidi, kteří to spotřebovávají, na druhou stranu to bude vytvářet tlak na profitabilitu rafinérií.

Otázkou je, kolik energie bude z ropy, kolik z elektřiny a jaké budou obnovitelné zdroje. Nemyslím si, že je to otázka velmi daleké budoucnosti, pravděpodobně se toho dožijeme. Ten přesun do nového stavu bude ale asi spíše velmi pomalý, vzhledem k množství aut, které tu je.

Na ropném trhu existuje mnoho geopolitických rizik. Jak vás to ovlivňuje a jak s tím skupina kalkuluje?

Ovlivňuje nás to výrazně. Výhoda rafinérii, které mají downstream (prodej) i upstream (těžba), je ta, že když roste ropa, tak polovina firmy má radost a polovina pláče. Vytváří to pro podnik dobrý balanc. Někdy se to nedá dobře přečíst. Ano, pokud je vážné geopolitické napětí, tak se to na ropě projevuje, ale ne možná vždy a všude. Teď jsou tu i jiné činitele jako alternativní těžba, když jde cena ropy vzhůru, tak to dělá těžbu z břidlic o mnoho výhodnější, což vytváří přebytek nabídky. Je to velmi těžké odhadovat. Pro nás v Čechách budu osobně rád, když ropa půjde dolů, žádný spotřebitel není rád, když cena roste.

Když jsme se dostali k českému trhu, věříte v lokálním měřítku trendu elektromobilů? V severních státech se to začíná hodně projevovat.

Je to něco, co jistě přijde. Zatím je to více marketingová záležitost, protože v této oblasti zůstávají velké bariéry. Náklad na jeden megawatt z elektrické energie je zhruba trojnásobný jako z klasického auta na fosilní paliva, i když před pár roky byl desetinásobný. Podle jedné studie by to však v roce 2025 mělo být srovnatelné. Elektrická auta jsou velké lákadlo, které má však značné bariéry na vstupu. Jde o vysokou cenu, zatím nedostatečnou infrastrukturu a samozřejmě pohodlí.

V některých zemích, včetně ČR, je navíc problém, že elektrická energie znečišťuje ovzduší více než klasické auto, protože je ve výrazné míře vyrobena z uhlí, což není úplně ekologický zdroj. V určitém momentu se ale elektřina začne vytvářet z obnovitelných zdrojů. Elektřina tu tedy na trhu automobilů bude, ale je otázka kdy. V současnosti je v ČR 1,5 procenta nových aut, v Evropě jsou to tři procenta. Minimálně ve městech však bude tlak, aby se auta s fosilními palivy vytlačily ven za jejich hranice. Otázka je potom disponibilita nerostných surovin a kde se nacházejí.

A co v budoucnu?

O čem se teď moc nemluví, je fakt, že je elektřina na velmi dobré vlně. Hodně se do ní investuje a státy do ní dávají spoustu peněz. Otázka je, jak státy nahradí výpadek ze spotřebních daní, pokud se fosilních paliv začne využívat výrazně méně. Dočetl jsem se, že v Německu se hovoří o ještě větším zdanění fosilních paliv, což ale bude vytvářet ještě větší tlak, protože čím dražší bude benzín, tím více lidí bude chtít přejít na elektřinu. Nicméně teď se světu daří, relativně šlape na plné obrátky a je dost peněz. Je otázka, když se tato situace obrátí, jak moc se bude investovat do věcí, které mají návratnost 15 až 20 let, když budou chybět peníze na důchody, učitelům, doktorům. Nicméně toto je jen můj názor.

Pokud se zaměříme na trendy na našich čerpacích stanicích. Jak je to s poměrem benzínu, dieselu a dalšími trendy ve službách?

Diesel nám roste rychleji. Benzín taky roste, ale ne tak výrazně, jelikož novější vozy mají nižší spotřebu. Diesel je tahaný průmyslem, který je v současnosti v ČR ve fantastické kondici. Co se týče nepalivových služeb, zde jde vývoj ještě o hodně lépe, než jsme původně očekávali. Když budu konkrétní, máme tam nárůst přes 30 procent. Marže z prodaného nepalivového zboží už se blíží palivům a příští rok už budou možná vyrovnané.

Richard Austen přišel do funkce vedení MOL ČR z pozice ředitele velkoobchodu slovenské rafinérie Slovnaft, která do skupiny MOL také patří. Ve Slovnaftu byl zároveň členem dozorčí rady firmy. Je absolventem Obchodní fakulty Ekonomické univerzity v Bratislavě a držitelem titulu MBA z Webster University v Missouri v USA. V minulosti pracoval pro společnosti Coca-Cola a Holcim.
RSS

Student navazujícího magisterského studia Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Jeho oborem je hospodářská správa a hospodářské a politické dějiny 20. století. Zajímá se o ekonomii, finanční trhy a politiku.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.