Chudoba jako požírač duše. Umělci se rodí v bohatých rodinách


09:28 • 26. května 2019

Tagy: bohatství, umění, ekonomie

Zda se narodíme do chudé nebo do bohaté rodiny, to si nikdo z nás nevybírá. Často diskutovanou otázkou je však to, do jaké míry je v našich silách svůj socioekonomický status změnit a jak silně jsme naopak svázaní svými výchozími podmínkami. Jako je dokázaným faktem, že lidé s vyšší inteligencí v průměru dosahují na vyšší mzdy, tak děti bohatých rodičů mají častěji lepší výsledky ve škole a později pobírají vyšší příjmy než jejich vrstevníci pocházející z chudších rodin.

To lze pak vysvětlovat pečlivější a ambicióznější výchovou, ale také "lepšími" geny a inteligencí zděděnou po úspěšných rodičích. Nicméně, co se týče vztahu mezi chudobou a nízkou inteligencí, zajímavější se zdá být otázka možné existence opačné kauzality. Jinými slovy, pokud vyrůstáme a žijeme v nuzných podmínkách, může to mít negativní vliv na naše intelektuální schopnosti.

Bohatství pohledem DNA. Mají „to“ pracháči v genech?

Ekonomové Anandi Mani, Sendhil Mullainathan, Eldar Shafir a Jiaying Zhao, kteří našli výrazné rozdíly v kognitivních schopnostech farmářů, kteří jsou "chudí" před sklizní a "bohatí" po sklizni, nabízejí logické vysvětlení, a sice takové, že chudí lidé mají příliš velké problémy na to, aby mohli věnovat energii na dostatečné vnímání a komplexní uvažování. "Starosti související s chudobou spotřebovávají duševní zdroje a ponechávají jich méně na jiné úkoly," píší autoři ve svém článku, který byl publikován časopisem Science.

A že na tom něco bude, si ověřil i Karol Jan Borowiecki, profesor ekonomie z Univerzity v jižním Dánsku, který se však na tuto myšlenku podíval tak trochu z jiného pohledu. Na rozsáhlém souboru dat z prostředí Spojených států sahajícím až do roku 1850 se svým týmem konkrétně zkoumal, jaké faktory jsou určující pro to, aby se člověk v dospělosti živil uměním, ať už bude spisovatel, herec, malíř, hudebník či jiný kreativní profesionál.

 

Americké demografické statistiky za 160 let přitom hovoří jasně: nejspolehlivějším prediktorem výkonu umělecké profese je bohatství rodiny. Konkrétně studie s příznačným názvem "Původ tvořivosti: Případ umění ve Spojených státech amerických od roku 1850" (The Origins of Creativity: The Case of the Arts in the United States Since 1850) odhadla, že s každými dodatečnými 10 tisíci dolary v rámci ročního rodinného příjmu roste pravděpodobnost, že potomek bude vykonávat uměleckou profesi, o dvě procenta.

Jinými slovy, pokud vyrůstáte v rodině, jejíž příjem je 100 tisíc dolarů ročně, pak máte dvakrát vyšší šanci, že se stanete umělcem, oproti někomu, kdo pochází z rodiny s ročním příjmem 50 tisíc dolarů ročně, shrnuje výsledky server High Snobiety. Ovšem navzdory faktu, že potomci bohatých rodičů obecně vydělávají více než ti z chudých rodin, citovaný výzkum zjistil, že příjmy umělců se v USA pohybují pod národním průměrem.

Vedle hypotézy, že strasti chudoby nenabízí dost prostoru pro duševní rozvoj, tak dodatečné vysvětlení zjištění, že umělci pocházejí hlavně z bohatých rodin, poskytuje server Money: "Oddávat se životu ‚hladovějícího umělce‛ je mnohem méně riskantní, pokud má vaše rodina dost peněz, aby se ujistila, že ve skutečnosti hladovět nebudete."

Alkoholem ku kreativitě. Když postrádáte nápady, dejte si drink

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.