Dávno jsou pryč doby, kdy obyvatele západních zemí trápila otázka, jak sehnat něco, co by mohli sníst. Dnes naopak stále více z nich řeší problém, jak vydržet nejíst. Sedavý způsob nejen práce, ale také zábavy, kvůli kterému spalujeme o mnoho méně kalorií než naši předci, si přirozeně žádá omezení i na druhé straně. Pokud tedy nechceme být jako průměrný Američan, kterého už lze nyní klasifikovat jako téměř obézního.
Omezit příjem kalorií ve století bezprecedentní hojnosti,jako je to, ve kterém žijeme, může být pěkný oříšek. Nezdravé jídlo je oproti tomu zdravému nejen chutnější, ale také dostupnější, a to nejen cenově; ve velkých městech můžeme potkat fast food takřka na každém kroku. Nicméně podle toho, co nedávno zjistila analýza 10 nejoblíbenějších řetězců rychlého občerstvení v USA, je celá věc ještě o mnoho horší.
Tloustneme snadněji než dřív. Neviňme ale stravu a málo pohybu
Pokud by onen průměrný Američan navštívil oblíbený fast food před 30 lety, patrně by neučinil takový hřích proti své figuře, jako kdyby do něj zabrousil v poslední době. Menu průměrného zařízení rychlého občerstvení totiž za tuto dobu prodělalo řadu změn, které ve světle rychlého šíření civilizační epidemie jménem obezita nelze hodnotit jako pozitivní. Studie totiž zjistila, že za posledních 30 let se porce servírované ve fast foodech staly větší, slanější a samozřejmě také kaloričtější.
Autoři položky nabízené fast foody rozdělili do tří kategorií: hlavní pokrmy, přílohy a dezerty. Porovnání nabídek v rámci tří vybraných let (1986, 1991 a 2016) přitom ukázalo, že průměrná výše počtu kalorií vzrostla u všech tří kategorií, přičemž nejvíce u dezertů (62 kcal za desetiletí), dále pak u příloh (30 kcal za desetiletí), shrnuje zjištění server Science Daily.
Za nárůstem počtu kalorií v jednotlivých položkách přitom nejčastěji stálo zvýšení servírované porce. Dále vzrostlo také množství sodíku přidávaného do pokrmů, a to ve všech kategoriích. Pozitivní zprávou však je, že se v jídlech zvýšil obsah vápníku a železa. Za zmínku rovněž stojí, že také vzrostl počet položek, které průměrné fast foodové menu nabízí, a sice o 226 procent, což znamená téměř 23 nových položek za rok.
Boj proti kouření? Zvyšte minimální mzdu, radí studie – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/VbrcWKObgM prostřednictvím @roklen24 #minimumwage #cigarettes pic.twitter.com/1MPqOl3oTE
— Roklen24.cz (@roklen24) 11. února 2019
Nově přidané položky navíc zpravidla vykazovaly horší kalorické charakteristiky než ty stávající. To autoři vnímají jako hrozbu pro budoucí vývoj obecného zdraví populace. „Potřebujeme nalézt lepší způsob, jak lidem pomáhat konzumovat méně kalorií a sodíku v zařízeních rychlého občerstvení,“ říká Megan A. McCrory z katedry zdravotních věd Bostonské univerzity.
„Požadavek, aby fast foodové řetězce uváděly kalorie na svých nabídkách, je jen začátek. My bychom rádi viděli další změny, jakou může být například to, že by tyto podniky nabízely menší porce za poměrné ceny,“ dodala jedna z autorek. Pro restaurace rychlého občerstvení je totiž typické, že o mnoho větší porce je jen o málo dražší než malá porce.
Takto tedy fast foody lákají na „výhodnější“ velká menu. Podle studie Cambridgeské univerzity z roku 2015, o které napsal The Guardian, jsou přitom rostoucí porce servírované ve stravovacích zařízeních jednou z příčin rostoucí obezity ve Velké Británii. Podobně jiná studie, tentokrát na datech Brazílie, identifikovala jako jeden z faktorů šíření obezity podávání nadměrných porcí s vysokým počtem kalorií.
