Bezhotovostní cesta do úrokového záporu podle MMF


10:36 • 20. února 2019

Tagy: MMF, peníze, sazby, centrální banka, hotovost

Mnohé centrální banky během poslední finanční krize sáhly ke snížení úrokových sazeb až na samotnou nulu. O deset let později, kdy je krize zažehnána, se však sazby stále pohybují okolo nulové hranice. Neexistuje tak příliš manévrovacího prostoru pro tento hlavní nástroj monetární politiky, pokud by bylo potřeba dalších stimulů. Podle studie Mezinárodního měnového fondu (MMF) by ale mohl vzniknout, došlo-li by k oddělení hotovosti od elektronických peněz.

Každá recese historicky vyžadovala snížení úrokových sazeb o 3 až 6 procentních bodů. Pokud by však taková krize v současnosti nastala, neexistuje mnoho vyspělých zemí, které by mohly k takovému kroku přistoupit. Podle grafu níže najdeme pouze tři země OECD, které mají prostor pro takový manévr, konkrétně jde o Turecko, Mexiko a Island. Podle studie MMF však existuje cesta, pomocí které by mohly i vyspělé země snížit úrokové sazby hluboko pod nulu a systém by fungoval.

Hlavní překážku negativních úrokových sazeb je současný peněžní systém, kde je využívána hotovost. V bezhotovostním světě by nula u úrokových sazeb nebyla stropem. V době krize by tak mohla centrální banka snížit úrokové sazby například z dvou procent na negativní čtyři procenta a reagovat tak na nepříznivý vývoj ekonomiky.  Tato sazba by se totiž přenesla na depozita v bankách, úvěry i dluhopisy. Bez hotovosti by museli ti, co si v bance ukládají, platit za negativní úroky, aby jejich peníze zůstaly „v bezpečí“ finančního domu. Tím by systém podporoval vyšší spotřebu a investice, ty by návazně postrčily úvěry, a ty následně agregátní poptávku a celá ekonomika by se dočkala potřebné podpory.

Jak se obchoduje na medvědích trzích?

Pokud však v systému existuje hotovost, je nemožné, aby se sazby snížily hluboko pod nulu. Hotovost má totiž stejnou kupní sílu jako depozita v bankách, ale na nulové úrovni úrokové míry. Co více, může být obdržena v neomezeném množství. Místo placení negativních úrokových sazeb, tak může člověk držet hotovost při nulových úrocích.

Kvůli tomuto stropu (v orig. zero lower bound) se objevily záporné sazby pouze v několika málo evropských zemích a eurozóně. Jednalo se však o snížení sazeb mírně pod nulu. To bylo možné z toho důvodu, že vybírat velké množství hotovosti z bank je pro většinu nepohodlné a drahé, ať už se jedná o problém s jejím uchováním nebo o poplatky za pojištění, stojí ve zprávě MMF.

Studie MMF navrhuje...

Jedna z možností, jak se vyhnout nulovému stropu, je vyřadit hotovost. Ta ale hraje v platbách většiny zemí stále významnou roli. Aby se MMF dostal přes tento problém, ve své studii navrhl, že by se hotovost udělala stejně „nákladná“ jako bankovní depozita s negativní úrokovou mírou. Tím by se zachovala a negativní úrokové sazby by byly efektivní.

Jak to ale provést? Návrhem MMF je rozdělení měnové báze do dvou oddělených měn – hotovostní a elektronické. Na elektronické peníze by se aplikovala úroková míra. Hotovost by pak měla směnný kurz vůči elektronickým penězům. Míra konverze by byla klíčová. V době, kdy by centrální banka zavedla záporné úrokové sazby na elektronickou měnu, by nechala míru konverze hotovosti k elektronickým penězům depreciovat ve stejném tempu jako negativní úrokovou míru na elektronické peníze.

Jak by to fungovalo?

Představme si to na příkladu. Vaše banka zavede zápornou úrokovou sazbu na úrovni tří procent na depozitum 100 dolarů, které máte na účtu uložené. Ve stejnou dobu centrální banka oznámí, že hotovostní dolary jsou samostatnou měnou, která teď depreciuje oproti elektronickému dolaru o tři procenta ročně. Konverzní poměr by se tak změnil z hodnoty 1 na hodnotu 0,97. Po roce byste měli na účtu pouze 97 elektronických dolarů. Pokud byste ale těch 100 dolarů předtím vybrali a nechali doma tak byste na konci roku v hypotetické směnárně také obdrželi pouze 97 elektronických dolarů.

Je zlato opravdu sázka na jistotu?

Ve stejnou dobu by však obchody zavedly duální ceny zboží v hodnotě elektronických dolarů a hotovostních dolarů, podobně jako když malé otevřené ekonomiky prodávají v domácí a zahraniční měně. Hotovost by tedy ztrácela na hodnotě i ve zboží i v elektronických penězích. To znamená, že by neexistovala žádná výhoda, proč držet peníze v hotovosti oproti depozitům v bance.

Duální systém by tak umožnil pokles sazeb do záporu v případě, že by nastala krize a nevyvolala by vlnu zájmu o masový převod bankovních depozit do hotovosti. MMF ve zprávě dodal, že obecně by měly centrální banky volné ruce, ale možná negativa by bylo nutno posuzovat individuálně u každé země. 

RSS

Student navazujícího magisterského studia Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Jeho oborem je hospodářská správa a hospodářské a politické dějiny 20. století. Zajímá se o ekonomii, finanční trhy a politiku.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.