Roklen indikátor: Ekonomika na hranici expanze a zpomalení


16:16 • 16. května 2018

Tagy: Roklen indikátor, ČR, Ekonomika

Už několik měsíců v řadě vidíme českou ekonomiku na vrcholu cyklu. Roklen indikátor ukazuje, že „našlapanější“ to na hranici mezi expanzí a zpomalením už snad ani být nemůže.

Obrázek dokresluje i často zmiňovaný problém na trhu práce. Polohu statistiky volných pracovních míst a nezaměstnanosti ale i nadále vnímáme jako částečně strukturální problém raději, než že by trh práce zaznamenal natolik významný vliv hospodářského cyklu. Žel, v současné chvíli není možné věrohodně rozlišit mezi strukturálním problémem a dopadem hospodářského cyklu. Moudřejší budeme po studiu současného období s odstupem času.

Zasedání ČNB

Z květnového zasedání ČNB vnímáme jako zásadní hned čtyři body. První, a to bylo jasně v souladu s očekáváním trhu, centrální banka ponechala úrokové sazby beze změny. Druhý, s pomaleji posilující korunou, než ČNB a trh očekával na začátku roku, aktualizovala centrální banka svůj výhled na vývoj kurzu směrem k pomalejšímu posilování v následujících měsících. Pomalejší posilování a menší utažení měnových podmínek ze strany kurzu zároveň otvírají prostor pro dřívější hike, než dnes předpokládá ČNB a než již několik měsíců očekáváme i my.

Třetí důležitá poznámka ze strany ČNB je opětovná diskuze o růstu produktivity. Produktivita je v centru pozornosti především kvůli interakci s vysokou mzdovou dynamikou. Téměř dvouciferný růst mezd vyvolává proinflační rizika na straně jedné a na straně druhé vytváří hrozbu pro konkurenceschopnost českých firem na mezinárodním trhu. Růst produktivity standardně vnímáme jako nástroj na snížení nákladů a zlepšení pozice firmy na mezinárodním trhu.  V případě nedostatečné produktivity a vysokých mzdových nákladů by českým firmám hrozila slabší exportní pozice, což ale zatím nepozorujeme. Pohled na inflaci rovněž naznačuje, že růst produktivity – alespoň zatím – významně zmírňuje proinflační tlaky mzdové dynamiky. Dříve či později by se však vysoká mzdová dynamika měla na inflaci podepsat.

Čtvrtý důležitý pohled je otázka vlivu zahraničí a dopady, které se mohou přelít do české ekonomiky. Jednak v podobě „importovaných“ měnových podmínek, ať už přímo v podobě inflace nebo politiky ECB (inflace v eurozóně je daleko od cíle měnové autority, a ta je tak daleko od návratu k standardně fungující měnové politice a začátku utahování měnových podmínek), a za druhé jde o ochlazení poptávky na mezinárodním trhu po českém vývozu z jakéhokoliv důvodů. Zde je potřeba si uvědomit, že i přes naši mimořádnou exportní závislost na EU, respektive na Německu, jsme zranitelní i v momentě poklesu poptávky například v Číně skrz německý (re-)export.

Výhled

Do vývoje ekonomiky by se v dalším roce mohla významně projevit i změna fiskální politiky. Původní návrh ministerstva financí (zatím) přežil i horké vyjednávání o nové vládě a je tak pravděpodobné, že se dočkáme zrušení superhrubé mzdy a snížení daňové zátěže pro většinu zaměstnanců i OSVČ. Dle odhadů a přání MF ČR takový zásah zvýší disponibilní příjem domácností a následně by měl zvýšit i celkovou spotřebu. Načasování a konkrétní dopad změny daní na spotřebu je však zatím nejistý. Druhý ekonomický stimul ze strany státu by přišel, pokud by nová vláda dostála všem slibům o budoucích investicích, ke kterým se zavázala.

RSS

Během magisterského studia na Institut ekonomických studií na Univerzitě Karlově si postupně vyzkoušel zahraniční univerzity v Holandsku, Číně a Španělsku. Ve studiu pokračuje v rámci CERGE-EI, kde je ve druhém ročníku PhD programu. Je spoluzakladatelem serveru SmallTalkEconomics.com.   



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.