Co se vlastně stalo s lirou a s tureckými sazbami?


14:06 • 29. března 2019

Tagy: RoklenFx, forex, fx, Turecko, Turecká lira, Erdogan

Turecká centrální banka intervenuje. Jde o neudržitelný proces, proto vsaďte na slabší liru. Tak se dá ve zkratce popsat jeden z katalyzátorů tureckého dění z posledního týdne, který vyústil v nárůst tamních overnight sazeb až nad hodnotu 1300 %. Co se vlastně na turecké liře a sazbách stalo?

Na počátku bylo číslo. Konkrétně číslo ukazující propad devizových rezerv turecké centrální banky o 6,3 miliardy dolarů během dvou týdnů k 15. březnu. Jednalo se o největší propad od ledna 2014, který dostal hodnotu tureckých devizových rezerv na 25,5 miliardy dolarů. Celou situaci pak umocnilo mlčení centrální banky, která k reportovanému propadu zpočátku neuvedla jediné vysvětlení.

A právě v návaznosti na to se rozjely spekulace o tom, že za poklesem rezerv stojí činnost turecké měnové autority snažící se zabránit oslabení liry před blížícími se volbami. Vysvětlení skrze splátky dluhů v zahraničních měnách za danou dobu nebylo dostačující, jelikož jen za březen dosahovaly „pouhých“ 3,8 miliardy dolarů. Nepomohl ani následný pokus o vysvětlení - informaci získala agentura Bloomberg - prostřednictvím devizových obchodů pro stání energetické společnosti, které měly údajně dosahovat 5,3 miliardy dolarů. 

Jako jedna z prvních se spekulací chopila banka JPMorgan Chase, která v návaznosti na propad devizových rezerv ve spojitosti s možnými intervencemi investorům doporučila vsadit si na silnější dolar oproti liře s cílovou cenou 5,90 USDTRY. Hlavním argumentem sázky byla neudržitelnost poklesu rezerv. Situaci o to víc umocnilo očekávání dalšího tlaku na turecké devizové rezervy spojené s obdobím po lokálních tureckých volbách načasovaných na 31. březen.

Se stupňující nervozitou kolem liry, která jen minulý pátek oslabovala o více než 5 %, byla turecká centrální banka přinucena jednat. Stalo se tak prostřednictvím pozastavení týdenních repo aukcí na neurčitou dobu, čímž byl snížen přísun lirové likvidity na trh. Sazba aukce dosahovala 24 %, vedle toho ale centrální banka ponechala otevřené další dva kanály přísunu likvidity, a to za overnight sazbu a sazbu tzv. „pozdější likvidity“ (obě vyšší než zmiňovaných 24 %, v prvním případě 25,5 % a ve druhém 27 %).

Po uzavření jednoho kanálu přísunu likvidity začaly významně růst swapové overnight sazby, což zahraničním obchodníkům zdražovalo jakékoliv sázky na oslabení liry. Ve výsledku tak turecká měna začala postupně umazávat část předchozích ztrát. Offshorová overnight sazba se nejprve dostala nad úroveň 300 %, kde dále pokračovala až nad 1000 %. Dle Bloombergu se tak stalo se na popud turecké vlády, přičemž jednat se mělo, resp. stále jedná, o pouze dočasné opatření.

Regulátorům se tím podařilo přibrzdit sázky na oslabení libry, avšak obchodníci s otevřenými swapovými pozicemi se ocitli pod tlakem prohibitivních nákladů. Proto, aby mohli tyto pozice uzavřít, se rozhodli prodávat turecká aktiva jako akcie a dluhopisy, vinou čehož akciové trhy smazaly veškeré zisky z letošního roku a výnosy bondů začaly šplhat k - v tenorech od jednoho roku až do tří dokonce nad - hranici 20 %. Lira v návaznosti na to za začala opět padat, k čemuž přispěly i turecké firmy a domácnosti, které se ve strachu začaly zbavovat domácí měny a hromadně skupovaly dolary a eura, uvedly neveřejné zdroje pro agenturu Bloomberg.

S uzavíráním lirových pozic přišlo částečné uklidnění. Swapová overnight sazba se z více jak 1300 % posunula na úrovně kolem 28 %. Centrální banka následně oznámila, že za týden její devizové rezervy vzrostly o 2,4 miliardy dolarů.

Provizorní opatření omezené lirové likvidity je každopádně stále ve hře. Turecký regulátor tak činí především z důvodu nadcházejících místních voleb, které se uskuteční v neděli a ve kterých budou Turci vybírat zastupitelstva, starosty a další regionální a lokální zástupce. Všeobecně jsou tyto volby považovány za jeden z hlavních barometrů politických stran.

Nervozita je spojená zejména s velkými městy, kde opozice strany AKP prezidenta Erdogana staví na silných argumentech spojených s ekonomickým vývojem posledních měsíců. Byť se nečeká, že by AKP měla utrpět větší porážku, jakýkoliv náznak ztrácející se moci by na trzích mohl vyvolat zvýšenou volatilitu, což by opět vyústilo v zásah regulátorů. Situace z tohoto týdne by se tak mohla opět opakovat.

A právě to by mohlo ještě více prohloubit rozhodnutí některých investičních institucí, které chtějí vinou nedávného dění přehodnotit plánové investice do tureckých aktiv. Pozastavení přísunu kapitálu by pak nejvíce mrzelo samotného Erdogana, jehož financování chodu státu spoléhá primárně na zahraniční zdroje.

Napsat autorovi RSS

Absolvent Vysoké školy ekonomické, Národohospodářské fakulty. Dříve studoval na Gymnáziu Voděradská. Když se rozhodoval o zaměstnání, Roklen pro něho byla jasná volba. Mezi jeho záliby patří ekonomie, finanční trhy, rybaření a vaření.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.