Za jídlo ročně jen 8 dolarů? Fregani bojují proti plýtvání vybíráním popelnic


13:28 • 6. srpna 2018

Tagy: jídlo, spotřebitelé, Kapitalismus, odpad, životní prostředí

Někteří lidé prohledávají popelnice z nouze o potravu, jiní na protest vůči konzumní společnosti, která si neváží toho, co má. Tzv. freganismus (freeganism) je složenina z dvou anglických slov, a sice „free“ (zdarma) a „veganism“ (veganství). Avšak zatímco vegani odmítají užívání zvířat k lidskému užitku jakožto surovin či výrobních jednotek, fregani se odmítají podílet na zneužívání veškerých přírodních zdrojů a planety jako takové.

Fregani poukazují na plýtvání všemi zdroji poskytovanými přírodou, které často spojují s konzumní západní společností, a proto odmítají účast v ekonomice zaměřené na materiální tužby a zejména v konvenčním řetězci výroby, spotřeby a tvorby odpadu. Zaměření na minimalizaci zdrojů se projevuje v hledání alternativních způsobů získávání potřebných věcí, přičemž nejčastějším z nich se stalo vybírání popelnic (dumpster diving).

I když u řady lidí bez domova je impulsem k prohledávání popelnic nutnost zajistit si nějakým způsobem obživu, fregani to dělají nikoli z nedostatku peněz, ale z životního přesvědčení – pokud totiž většinu věcí, co potřebují, najdou v popelnici, mohou využít to, co již bylo vyrobeno (a někdo nezodpovědný vyhodil ještě v použitelném stavu) a nemusí tak nakupováním v obchodech posilovat roztáčení spirály další výroby a spotřeby, a tedy plýtvání zdroji.

Ročně vyhodíme jídlo o váze 121 milionů slonů. Kdo plýtvá nejvíc?

I když fregani mohou využívat celou řadu vyhozených věcí, od nošeného oblečení přes staré nádobí až k rozbitým spotřebičům, které si opraví, nejčastěji se v souvislosti s freganstvím hovoří o plýtvání jídlem, na které se vyznavači tohoto životního stylu snaží poukázat. Statistiky uvádějí, že každoročně končí v odpadu zhruba 1,3 miliardy tun potravin. To je asi jedna třetina globální produkce. Zároveň však zhruba 800 milionů lidí na celém světě trpí hladem či podvýživou.

A i když především v případě rozvojových zemí jde o ztráty v posklizňových procesech a v nižších stadiích výroby, z čehož lze tedy vinit zejména nedokonalé technologie, ve vyspělých zemích se stále větší položkou stávají ztráty na retailové a spotřebitelské úrovni. V odpadcích tedy končí potraviny, které supermarkety nestihnou prodat před zákonnou lhůtou, a ty, které nesplňují standardy vzhledu a kvality, anebo ty, které si spotřebitelé koupí, nechají je projít a pak je vyhodí.

 

Fregani však ukazují, že i z těchto nedokonalých potravin se dá vyžít, zároveň nepáchat další zlo na planetě (nebo alespoň pouze v rozsahu, který je nezbytně nutný) a ještě navíc ušetřit. Server Asia One vypráví příběh o osmatřicetiletém Danielovi ze Singapuru, který podle svých slov za minulý rok utratil za jídlo pouhých 8 dolarů. V odpadcích přitom nachází nejen potraviny, ale třeba i značkové oblečení či elektroniku. Na čištění v domácnosti prý používá nalezený alkohol a hadry z triček Ralph Lauren, které, jak říká, mají pěknou absorbující tkaninu.

„V podstatě vše, co můžete koupit v obchodním centru, najdete i ve vyhozených věcech,“ je přesvědčený Daniel „Často se věci, které najdu, nacházejí v lepším stavu než to, co mám doma, takže prostě dělám přirozenou věc a vylepšuji.“ Podle něj se lidé stávají fregany ze tří důvodů: chtějí ušetřit peníze, zachránit jiné lidi (tím, že nalezené suroviny předají potřebným), anebo zachránit planetu. 

„Moji počáteční motivací bylo získat zdarma věci a ušetřit peníze. Teď, když už nemám starosti o peníze, záleží mi na tom, jak snižovat plýtvání,“ vysvětluje Daniel. Tomu freganství umožnilo dát si „pauzu“ od práce, a získat tak svobodu a volný čas. „Lidé pracují, protože potřebují peníze, a myslí si, že si za ně kupují štěstí. Ale ne, penězi se nakupuje pohodlí. Když nepracujete nebo nevyužíváte peníze, zjistíte, že se život opravdu zpomaluje,“ uzavírá fregan ze Singapuru.

Miliardy v odpadcích. Kde se s jídlem plýtvá nejvíce?

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.