Banky se Bitcoinu bojí, jako se dopis bojí e-mailu


10:05 • 2. dubna 2019

Tagy: ČR, Bitcoin, SimpleCoin, Technologie

Internet změnil tolik věcí, že za deset patnáct let budou kryptoměny hrát mnohem větší roli, říká v rozhovoru pro server Roklen24 zakladatel největší české kryptosměnárny Pavel Niedoba. Společně jsme se bavili nejen o tom, jestli nakonec vyhraje Bitcoin nebo jiná kryptoměna, ale také o tom, jak obtížné je dnes v kryptoměnách podnikat, o bankách a o punkových začátcích před více než šesti lety.

Když vysvětlujete svým strýčkům a tetičkám, co děláte, co jim říkáte?

Jeden strýček je velký fanda kryptoměn, nakupoval u nás i prodával, takže tomu to vysvětlovat nemusím. Některé příbuzné jsme i zaměstnali, takže těm také ne.

A někomu, kdo Bitcoin nepoužívá?

Říkám, že směňuji peníze na Bitcoiny. Bitcoin každý zná. Už dlouho se nikdo neptal, co to je. Ještě před pár lety se lidé ptali – co to je, k čemu to je, není to podvod? Moje odpověď vždycky byla, že jsou to peníze. Lidé to používají k placení.

Dává po deseti letech existence Bitcoin smysl?

Bitcoin dává čím dál větší smysl. Likvidita je čím dál větší a napojených technologií je čím dál více. Navíc do toho vstupují banky, které také pravděpodobně kvůli Bitcoinu vlády nutí, aby aplikovaly řadu pravidel, které spoustě lidí odebírají bankovní služby. A jakmile jsou lidem odebírány bankovní služby, dává Bitcoin smysl.

Máte nějakou zkušenost?

Moje známá je z Krymu, který se nedávno z Ukrajiny stal ruským. Prodala svůj byt a trvalo několik let plných stresu tyto legální peníze dostat do Evropy, kde trvale žije. Kus země najednou přišel o bankovní služby a odeslat peníze za hranice bylo téměř nemožné.

Pomohl Bitcoin?

Tehdy ne, protože adopce byla na Krymu malá. Dnes by to bylo mnohem lepší. Je to jen jeden z případů. Například v Rusku je možné koupit bitcoin snadno, ale pro ruské s.r.o. je velmi obtížné si otevřít bankovní účet v ČR. Mám ale například informace o klientech, kteří si chtěli koupit těžební hardware z Číny a poslali platbu z naší banky. Banka jim obratem vypověděla účty. Tak si koupili Bitcoin, zaplatili Bitcoinem a hardware dostali.

Proč to banky dělají? Mají strach? Z Bitcoinu nebo z regulace?

Myslím si, že je k tomu zaprvé tlačí regulace. Za posledních pár let úřady rozdaly pokuty velkým bankám kvůli praní peněz a obsluze klientů na sankčních listech. To je velmi těžko zjistitelná a prokazatelná věc, a tak se banky bojí a snaží se vyhýbat celým skupinám klientů. A hromadně zavírají účty. No a zadruhé si myslím, že Bitcoin začínají banky vnímat jako konkurenci. Historicky jsou to zkostnatělé instituce, které neumí inovovat. Nechávají to fintechovým firmám. Banky mají peníze a jejich byznys stojí na úrocích a poplatcích. Když vidí Bitcoin, což jsou peníze, ke kterým banky nepotřebujete, tak to pomalu začínají vnímat jako konkurenci.

Přece si ale banky nenechají ujet vlak.

Některé banky se snaží. Například švýcarské banky přidávají Bitcoin do svého portfolia a klienti s ním můžou skrze banku či přidružené společnosti nakládat. České banky se pořád Bitcoinu bojí tak, jako se dopisy bojí e-mailů. To mi přijde jako relevantní srovnání. Kdo dnes posílá dopisy, kromě bank?

Ale když potřebujete poslat balík…

…proto říkám dopisy. Nějaká funkce bankám patrně zůstane, jako zůstaly na poštách balíky. Banky tady určitě budou. Vlády budou stejně pracovat s bankami a s měnou, kterou samy potřebují vydávat, aby udržovaly inflaci tam, kde chtějí. Banky nezaniknou. Pravděpodobně se zmenší. Dnes zaměstnávají velké množství lidí, kteří nepřinášejí adekvátní hodnotu. Budou muset čelit konkurenci internetu, který změnil celá odvětví. Například půjčovny filmů zcela zanikly, přestože to byl velký byznys.

Nebo budou dělat něco jiného.

Měli jsme kdysi vizi internetového obchodu a bavili se s člověkem, co vlastnil železářství. Tehdy mu přišla naprosto absurdní představa, že by člověk seděl v obýváku a podle obrázků si vybíral zboží, které by mu zabalil a poslal poštou domů. To bylo tehdy naprosto nepředstavitelné. Internet změnil tolik věcí, že za deset patnáct let kryptoměny – možná ne Bitcoin – budou hrát mnohem větší roli.

Co jiného než Bitcoin by to mělo být?

Bitcoin s Lightning network by to mohl řešit, ale připadá mi to jako technologicky násilné řešení, které ani nemusí za všech okolností fungovat. Potřebujeme, aby  šlo provést transakci v rámci sekund tak, aby byla nevratná, zaúčtovaná, potvrzená… Myslím si, že ten problém nějaká jiná kryptoměna vyřeší. Ale je to pravděpodobně trojúhelník mezi rychlostí plateb, bezpečností celého systému a cenou za transakci.

Spousta lidí si myslí, že vítězná kryptoměna kvůli tomu trojúhelníku nebude jenom jedna.

Dokážu si představit, že má člověk jeden coin na každodenní použití a jiný na uchování hodnoty, kde si spoří a postupně vyměňuje. Stejně jako si vybíráme z bankomatu a pak žijeme, dokud peníze nedojdou, a čekáme na další výplatu na účet, kde je lepší zabezpečení.

Vraťme se k vašemu byznysu, ke směnárně Simplecoin. Ta začala v roce 2013, před více než pěti lety. Co se od té doby změnilo?

Tenkrát to byl úplný punk. Vůbec jsme nevěděli, co děláme. Já jsem pracoval v bance a oznámil jsem jim, že jdu s někým na oběd a mezitím jsem koupil firmu a vznikl Simplecoin. V té době vůbec nebyl problém zakládat účty. V bankách nikoho nic nezajímalo. Když jsem přišel do banky a řekl, že jsem s.r.o., tak mi rovnou otevřeli účet. Neměli jsme vůbec žádné potuchy, že by se nějak mohl Bitcoin dát použít na praní špinavých peněz. Potom se to začalo lámat na tom, jak hodně je člověk oddaný svému byznysu. Jestli chce opravdu podnikat nebo to bere jako jednoduchý příjem. To je ale asi v každém podnikání stejné.

Je to tedy dnes těžší? Nebo naopak alespoň víte, co máte dělat?

Obojí, obchodníci s kryptoměnou jsou regulováni zákonem o praní peněz. Přidává nám to spoustu povinností, ale i částečnou ochranu. Pravidla se stále zpřísňují. Simplecoin je členem České fintechové asociace a snažíme se vyvíjet tlak na změnu zákona o praní špinavých peněz tak, aby pravidla byla jednoduchá a zároveň účinně potlačovala podvody.

Co nefunguje?

Ověření identity po internetu je stále problém. Diskutujeme například ověření na dálku pomocí elektronické občanky. Nebo bankovní identitu, tedy že by banky ověřovaly identitu svých klientů tak, jak jsme na to zvyklí například u sociálních sítí. Ve Švédsku běží podobný systém už deset let. Potřebujeme jednoduchý systém, kde je zneužití velmi obtížné. Posílání ofocených dokumentů po internetu není vyhovující.

To by se mohlo líbit napříč odvětvími, nejen u kryptoměn.

Jasně. Krypto je pořád vnímáno jako druhořadý “hobby” byznys. Ale na druhou stranu je celá řada lidí překvapená, jak velký to nakonec je byznys, když přijde na řeč čísel. Jen Simplecoin měl za 2018 obrat přes miliardu korun.

Kdo je vaše největší konkurence? Jiné směnárny? Burzy?

Pro nás určitě může být konkurence například Coinbase, protože umí platby kartou. I když mají vysoké poplatky, mají daleko víc peněz a silný marketing. Na českém trhu moc konkurence není. Je tu jedna firma, která konkurenční je, ale tím to končí.

Není to příležitost vyrazit za hranice?

Zkoušeli jsme to, ale není to snadné. Proto se dnes snažíme hledat v zahraničí partnery, které to všechno naučíme, zaškolíme je a dáme jim náš software. Takhle to děláme už například v Itálii pro CHAINBLOCK.IT. Poskytujeme veškerou technologii, klientské a administrátorské stránky hostované na našich serverech. Partneři se starají o podporu klientů, marketing, lokální regulace a banky.

Mimo expanze do zahraničí, kam se vůbec může kryptoměnové směnárna dál vyvíjet? Je to otázka jak na pohovoru, ale kde se vidíte za dalších pět let?

Určitě se dá rozšířit portfolio kryptoměn, které směňujeme. Když už to ale budeme dělat, tak chceme mít podporu s vlastní peněženkou a několika burzami. Simplecoin se snaží mít více bank, více burz a vlastní peněženky, abychom byli schopni dělat směny i kdyby něco selhalo. Také si vyřizujeme licenci na poskytovatele platebních služeb. Je to ale boj. Dodnes žádná firma, která má kryptoměny jako obor podnikání, tuto licenci zatím nemá. Pokud bychom ji ale dostali, chtěli bychom udělat webovou peněženku, kde bychom peníze klientů mohli držet přímo u sebe. To by nám pomohlo připojit celou řadu dalších byznysů, především platební karty a bankomaty.

Je něco, co vám v rozvoji brání?

Banky. Dělat hotovostní operace ve větším rozsahu dnes ze zákona nejde. Takže potřebujeme banky. A kryptosvět bez toho bankovního zatím fungovat nemůže. Když vám ale neotevřou účty, máte smůlu. Přestože děláme naprosto legální služby. Je to diskriminace, ale zjišťovali jsme, že tento pojem nelze použít na právnické, ale jen na fyzické osoby. Kdyby vám jako fyzické osobě neotevřela žádná banka účet, mohl byste se bránit. My ne. U nás je to čistě komerční vztah.

Co s tím?

My jsme navrhovali ČNB, aby stejně jako u zdravotních pojišťoven byla banka, která má povinnost otevřít účet. Stejně jako když například starší lidi nechce žádná pojišťovna pojistit, tak existuje státní, která je pojistit musí. U nás jsou dvě státní banky, Česká exportní banka, která ale nevede účty, a samozřejmě Česká národní banka. Ptali jsme se, jestli nám otevře účet, když selhala jako regulátor a nikde jinde nemůžeme, ale zatím se to úplně nesetkalo s pochopením.

Nebylo by řešením založit si vlastní banku? Nebo koupit banku?

Založit banku za účelem podnikání s kryptoměnami bude trochu těžší než vyřízení licence poskytovatele platebních služeb a i to je seriózní problém. Takže by se musela koupit. Kdyby někdo podporoval kryptoměny a měl přebytečné miliardy, tak bychom to uvítali. Prý je Moneta stále na prodej.

V zahraničí se to zatím nestalo?

Nevím o tom. Ale některé velké burzy už mají asi dostatek peněz na to, aby nějakou banku založily nebo koupily. Ukazuje to, že je nepravděpodobné, že by banky samy dokázaly Bitcoin z trhu vytlačit. Stačí jedna jediná banka a zabrzdit přirozený vývoj peněz se jim nepodaří.

Pavel Niedoba (43) je zakladatel a šéf nejdéle fungující české bitcoinové směnárny Simplecoin. Podnikat s kryptoměnami začal v roce 2013, když přišel o své bitcoiny a rozhodl se službu nabídnout lépe.

RSS

Dominik Stroukal je hlavní ekonom finanční skupiny Roklen. Vystudoval Univerzitu Karlovu a Vysokou školu ekonomickou, kde obdržel doktorát z ekonomie. Přednášel na řadě vysokých a středních škol, v současnosti působí na VŠ CEVRO Insititut. Je autorem několika knih, např. Bitcoin, peníze budoucnosti (2015) a Ekonomické bubliny (2019).



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.