Existuje velké množství důkazů o tom, že lidé si ekonomické podmínky berou k srdci víc, než je zdrávo. Tak například, pokud dokončíte školu během recese, významně roste pravděpodobnost, že se z vás stane kriminálník. A s tím, jak centrální banky zvyšují sazby, víc a víc dlužníků končí na psychiatrii. A když pak padají akciové trhy, to se již blázince plní jedna báseň.
A jestliže si dosud ekonomové lámali hlavu nad tím, jak vyhladit ekonomický cyklus a jak zabránit těžkým recesím, hlavně z toho důvodu, že při nich dochází k velkým ztrátám hospodářského výstupu, pak došlo k odhalení ještě o trochu závažnějšího důvodu, a sice, že při nich dochází také ke ztrátě pracovní síly.
Recese. Špatná pro vaši peněženku, dobrá pro vaše zdraví
A tím přitom neodkazujeme na tzv. efekt hystereze, kdy se vysoká nezaměstnanost typická pro recese mění na nezaměstnanost dlouhodobou, a způsobuje tím, že se lidé při ekonomickém oživení na trh práce již nevracejí. Stačí se podívat na následujících šest grafů, které přinesl server PublicHealthPost.com. Ty sledují míru sebevražd (přesněji počet sebevražd na 100 tisíc obyvatel ročně) v šesti vybraných asijských ekonomikách, a sice od roku 1985 až přes přelom století.
Konec 90. let je přitom spojen s asijskou finanční krizí, kdy se od roku 1997 postupně začaly hroutit kurzy řady asijských měn, které již tamní centrální banky vzhledem ke spekulativním útokům nedokázaly udržet v původním fixním kurzu navázaném na americký dolar. Následkem těchto měnových krizí byly obrovské hospodářské ztráty pro jednotlivé ekonomiky.
Legalizace marihuany? Krotí zloděje, sebevrahy i opilé řidiče
Jak pak server dodává na základě závěrů citované akademické studie, která se zabývala právě vlivem asijské finanční krize na sebevražedné chování, došlo k výraznému nárůstu míry sebevražd především v Jižní Koreji, která patřila k nejhůře zasaženým zemím, a v Japonsku, které krize zasáhla zprostředkovaně, jelikož do oněch „asijských tygrů“ hodně zainvestovalo. Míra sebevražd pak vlivem krize vzrostla i v Thajsku, na Taiwanu a v Hongkongu, ze sledovaných zemí zůstal nedotčen pouze Singapur.
Přitom právě o Jižní Koreji je známé, že je zde míra sebevražd poměrně vysoká. Podle posledních statistik je ve světovém žebříčku na čtvrté příčce s 28,3 sebevraždami na 100 tisíc obyvatel ročně, Japonsko je pak osmnácté s číslem 19,7. Existují však studie o synchronizaci hospodářského cyklu a vývoje míry sebevražd i v jiných zemích. Důkazy o tom, že míra sebevražd značně roste během recese, aby pak zase klesala během expanze, byly detekovány především na amerických datech, a to za léta 1928 až 2007. Během Velké deprese, v 1929-1933, zde míra sebevražd vzrostla dokonce o 20 %.
Významný vztah mezi vývojem míry sebevražd a fluktuacemi hrubého domácího produktu byl také objeven například na datech Portugalska v letech 1910 až 2013. Příslušná studie zjistila, že v recesích zde výrazně rostla míra sebevražd, a to především u mužů. Synchronizace hospodářského cyklu a „cyklu sebevražd“ byla dokázána také na finských datech. Na čínských datech za léta 2004 až 2013 pak bylo zjištěno, že když se čínské HDP na hlavu zvyšuje, klesá také míra sebevražd.
