Zpátky do lavic aneb Význam známek pohledem ekonomů


09:23 • 12. února 2018

Tagy: Ekonomika, Studenti

O důležitosti vzdělávacích institucí, kvalitních učitelů a o (ne)dostatečném financování českého školství bylo, i díky nedávným předvolebním diskuzím, řečeno mnohé. Nikdo se však nepozastavil nad otázkou, byť pro většinu naprosto jednoduchou až malichernou: Kde se bere školní známka na vysvědčení a co vůbec vypovídá o procesu učení? Pod pokličku jejího vzniku a tomu, co vůbec samotná známka říká, se ekonometrickým pohledem podívali ekonomové think tanku IDEA Daniel Münich a Tomáš Protivínský.

Hlavním tématem studie je otázka, zda stejná známka udělená dívce a chlapci odpovídá stejným znalostem. Autoři konkrétně srovnávají známky žáků na školním vysvědčení s jejich výsledky v anonymně (!) vyhodnocovaném standardizovaném testu. Dostane dívka při stejných znalostech v průměru stejnou známku jako chlapec? Nebo učitel při určování známky zohledňuje i jiné faktory, které se liší mezi chlapci a dívkami?

Prvním zjištěním studie je potvrzení všeobecně rozšířené skutečnosti o tom, že dívky dosahují výrazně lepších známek v českém jazyce a v matematice. Pokud se však místo srovnávání známkami zaměříme na výsledky v testech, chlapci si svou pozici výrazně vylepšili. V českém jazyce „dotahují“ ztrátu na dívky, v matematice jsou jejich výsledky dokonce lepší než výsledky dívek. Například, pokud bychom ze skupiny všech žáků, kteří mají z matematiky známku 1, vybrali náhodně jednoho chlapce a jednu dívku, v průměru bude mít chlapec v testu významně lepší výsledek než dívka. Podobně to platí i pro další skupiny žáků podle známek. Dívky podle autorů dostávají v matematice v průměru o 0,6 klasifikačního stupně lepší známku, než odpovídá jejich výsledkům v testech.

Jedno z možných vysvětlení, které se objevuje v odborné literatuře, je rozdílná odolnost vůči stresu. Stres se považuje za faktor, který snižuje výkonnost, a jelikož chlapci jsou zpravidla více odolní vůči stresu, je možné vysvětlit jejich lepší výsledky v testu právě pomocí prožívaného stresu. Jenže autoři ověřili, že významné rozdíly mezi pohlavím přetrvávají i po započítání efektu stresu, tudíž pravděpodobně nebude příčinou rozdílného výsledku. Autoři podobně vyloučili i efekt oblíbenosti předmětu a argumentují, že nejpravděpodobnější vysvětlení zbývají dvě: (i) rozdílné sociálně-emoční dovednosti dívek a chlapců; (ii) nebo interakce mezi žákem a učitelem. Pokud učitel vnímá jedno pohlaví slabší v určité oblasti, může mírnějším známkováním usilovat o kompenzaci rozdílů.

A proč je udělování známek důležité i z pohledu celého vzdělávacího systému? Pro žáka (a jeho rodiče), který si na začátku svého života není jist, v jaké oblasti vyniká, zda je šikovný v matematice nebo v jazykových disciplínách, je známka jeden z nejsilnějších zpětnovazebních signálů, podle kterého následně formuje svá další rozhodnutí. Pokud tedy učitelé soustavně a systematicky ohodnocují dívky jinak než chlapce, může se stát, že na matematické obory nepůjdou někteří z těch, co v matematice mají svoji komparativní výhodu. Zkresleným nebo nepochopeným známkováním pak nutně trpí jak akumulace lidského kapitálu, tak i celá společnost.

Co si tedy z výsledků studie odnést? Jeden ze závěrů je doporučení, aby učitel poskytoval hodnocení objektivních znalostí a zároveň vnímal a hodnotil snahu, úsilí a pracovitost žáka. Měl by tedy poskytovat nezkreslený signál o přednostech žáka v jednotlivých předmětech, ale zároveň lpět i na jiných „měkkých“ charakteristikách.

 

RSS

Během magisterského studia na Institut ekonomických studií na Univerzitě Karlově si postupně vyzkoušel zahraniční univerzity v Holandsku, Číně a Španělsku. Ve studiu pokračuje v rámci CERGE-EI, kde je ve druhém ročníku PhD programu. Je spoluzakladatelem serveru SmallTalkEconomics.com.   



Přejít na diskusi

Top zprávy




Diskuze k článku
comments powered by Disqus

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.