Domov vs. kancelář. A kde jste nejproduktivnější vy?

Moderní technologie v čele s internetem za poslední desetiletí stále více posouvají řadu pracovních aktivit od tradičních manuálních činností směrem k výrobě digitálního zboží a služeb. Mnoho lidí pracuje téměř výhradně na počítači a nemusí tedy každý den sedět za stolem v kanceláři, ale mohou velkou část své profesní agendy vykonávat takřka odkudkoliv na světě. Tedy přesněji odkudkoliv, kde existuje připojení k internetu.

Většina z nás patrně nemá dům na pláži, aby mohla pracovat s výhledem na širé moře. Nicméně díky moderním technologiím je často možné pracovat alespoň z pohodlí domova, kde si můžeme vytvořit takové prostředí, které nám k práci vyhovuje. Zaměstnanec si ušetří spoustu času s dojížděním, pracující matky navíc mohou lépe skloubit práci s péčí o rodinu.

Není tedy divu, že tzv. home office v pracovním světě v posledních letech nabývá na popularitě. Změnu mezi léty 2012 a 2016 na amerických datech ilustruje server New York Times. Na vertikální ose je zobrazeno procentní množství času, které zaměstnanec v rámci pracovního týdne stráví prací z jiného místa než z kanceláře, horizontální osa pak ukazuje, kolik pracovníků se v průzkumu Gallup Poll zařadilo do příslušné kategorie.

Vyhořelí zaměstnanci v korporátech? Dejte jim více oken!

Výsledky ukázaly, že zatímco podíl lidí pracujících z domova méně než jeden pracovní den v týdnu poklesl z 34 % na 25 %, skupina pracovníků, kteří využívají home office čtyři až pět pracovních dní v týdnu, se z 24 % rozšířila na 31 %. Výsledky také ukázaly, že nejvíce vtažení do dění v práci a namotivovaní se cítí být pracovníci, kteří pracují 3 až 4 pracovní dny z týdne mimo kancelář.

Avšak zatímco výhody home office pro zaměstnance jsou nepopiratelné, existují i nějaké pro zaměstnavatele? Tomu v řadě případů mohou poklesnout nároky na pracovní prostory a vybavení kanceláří. Na druhou stranu, pokud zaměstnanci do práce nedochází prakticky vůbec, může to v řadě případů ztěžovat komunikaci a řešení nahodilých problémů. Patrně nejdůležitější otázkou je v tomto ohledu však to, jak možnost práce z domova ovlivňuje zaměstnancův pracovní výkon.

Porovnáváním produktivity při práci v kanceláři a při home office se přirozeně zabývala řada výzkumů. Lze jmenovat například čínský experiment provedený s pracovníky call center, jehož závěry shrnuje Chicago Policy Review. Operátoři byli náhodně rozděleni do dvou skupin, přičemž polovině z nich byla přidělena práce z domova, zatímco druhá – kontrolní – skupina zůstala pracovat v kanceláři. Výsledky ukázaly, že u těch, kteří pracovali z domova, se oproti kontrolní skupině produktivita zvýšila o 13 %.

 

Podle autorů to lze vysvětlit menším „plýtváním“ pracovním časem v souvislosti s přestávkami na svačinu a menším využíváním tzv. sick days. Analýza dat zjistila, že home office operátoři nejen telefonovali vyšší počet minut, ale rovněž zvládli více hovorů za minutu než jejich kancelářští kolegové. Sami pracovníci nárůst produktivity přisuzovali především klidnějším a tišším pracovním podmínkám.

Telefonní operátor je zrovna příklad profese, kde je produktivita poměrně dobře měřitelná, nicméně je třeba upozornit, že nemusí být reprezentativním příkladem. Zejména u profesí, které vyžadují velkou míru interakce mezi spolupracovníky, by výsledky přirozeně mohly být jiné. Ovšem podle průzkumu mezi americkými pracovníky z roku 2016 citovaného serverem Inc. je 91 % Američanů, kteří někdy pracují mimo kancelář, přesvědčeno, že jsou produktivnější, pokud pracují z domova.

Nejen díky zmiňovaným klidnějším podmínkám a absenci rozptylování ze strany kolegů je přirozené, že doma se zaměstnanec může na práci více soustředit, a tím být produktivnější. Rovněž si může najít místo, kde se mu pracuje nejlépe, případně i pracovní dobu. Nicméně práce z domova vyžaduje nejen velkou dávku sebedisciplíny pracovníka, který může snadno získat pocit, že jej nikdo „nehlídá“, ale na druhou stranu i schopnost jasně oddělit svůj pracovní a volný čas.

Pracovní doba vs. produktivita: Víme, co říkají data

Newsletter