To tu od ČNB dlouho nebylo. Budou dva „hiky“ po sobě?


16:01 • 27. července 2018

Tagy: ČNB, koruna, inflace, prognóza

Měsíc po zvýšení úrokových sazeb lze očekávat jejich další růst. K tomuto závěru nás vede řada faktorů, které v posledních dnech navíc podtrhl svým vyjádřením ředitel měnové sekce ČNB Tomáš Holub.

Ten pro agenturu Reuters uvedl, že nová prognóza České národní banky ukáže rychlejší trajektorii očekávaného růstu sazeb. Zmiňovaná prognóza je klíčovým dokumentem, na základě kterého se tradičně bankovní rada rozhoduje, zda a jak moc sazby změní.

Domníváme se, že hlavní roli sehraje kurz české koruny, u které poslední prognóza počítala s výrazně silnějším kurzem. Slabší koruna je proinflačním rizikem, na které ČNB bude muset zareagovat. „Přehodnocení je tak spíše založeno na kurzu než na dění v domácí ekonomice,“ uvedl tento týden Holub.

Rada ČNB se bude rozhodovat na základě prognózy, kterou zatím neznáme. Neočekáváme, že by v ní zaznělo nějaké významné překvapení. Není k tomu žádný důvod, navíc ústy tvůrce nové prognózy zaznělo, že sazby by se měly zvyšovat rychleji. To nahrává závěru, že prognóza opět ukáže korunu silnější, než ČNB chtěla.

Dalším argumentem, který hraje do karet zvyšování, jsou i pokračující nákladové inflační tlaky, zejména vyšší cena ropy a přehřívající se trh práce. ČNB historicky ukázala, že je ochotná od krátkodobých nákladových šoků při rozhodování abstrahovat, nicméně guvernér Rusnok před měsícem cenu ropy explicitně zmínil jako proinflační faktor, který přispěl ke zvyšování sazeb. Je tak možné, že do svého rozhodování zahrnout tyto faktory i nyní.

 

 

Jelikož vzhledem k vyjádření Tomáše Holuba nelze očekávat překvapení v prognóze, je obtížné najít argumenty proti zvyšování sazeb. Jedním z argumentů by mohlo být, že ČNB již dlouhou dobu neměnila sazby dvakrát po sobě. Naposledy je dvakrát po sobě snížila v druhé polovině roku 2012, směrem nahoru se to stalo před přesně jedenácti lety. Je to ale pouze historická zajímavost, která by do rozhodování rady neměla vstupovat a s nejvyšší pravděpodobností nevstupuje.

Svou roli může sehrát i poměrně konzervativní složení bankovní rady, kde vedle jestřábů Mojmíra Hampla a Vojtěcha Bendy prezentoval dosud zbytek členů spíše zdrženlivé a pomalejší rozhodování o změnách sazeb. Ve spojení s předchozím argumentem by se mohli rozhodnout, že na případné zvyšování sazeb je letos ještě dostatek času.

ČNB již také zveřejnila, že se měnověpolitického zasedání 2. srpna zúčastní všichni členové, až na Oldřicha Dědka. Vzhledem k účasti Hampla a Bendy tak stačí hlas guvernéra Rusnoka, případně dvou jiných členů.

Sečteno podtrženo, argumenty ukazují spíše na zvyšování sazeb. ČNB nemá důvod měnit svoji dlouhodobou politiku, kdy se chce dostat na sazby ve výši tří procent. Krátkodobě ale zareaguje na slabší korunu, která by jinak mohla stále tlačit inflaci nad cílovaná dvě procenta. I proto dává smysl, že se sazby zvednou spíše dříve než později.

RSS

Dominik Stroukal je držitelem doktorátu z ekonomie z Vysoké školy ekonomické v Praze. Vedle studia ekonomie absolvoval Fakultu sociálních věd UK, kde se věnoval sociologii médií. Tři roky byl předsedou Ludwig von Mises Institutu pro Českou a Slovenskou republiku, dva roky místopředsedou pro publikace. Přednáší na PPE programu VŠ CEVRO Institut, ekonomické předměty na Vysoké škole finanční a správní a na gymnáziu PORG.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.