Jak přestat kouřit a nepoškozovat sebe i ekonomiku?

Kouření cigaret nejen příliš neprospívá našemu zdraví, ale nepřekvapivě jde také o velmi nákladnou záležitost. Jedna z nejnovějších akademických studií na toto téma nedávno vyšla v odborném časopise British Medical Journal (BMJ). V rámci rozsáhlé analýzy dat ze 152 zemí došli autoři k závěru, že v roce 2012 se celosvětové roční ekonomické náklady chorob spojených s kouřením vyšplhaly na 1,436 bilionů amerických dolarů. To je přitom ekvivalent zhruba 1,8 % tehdejšího globálního HDP.

Z toho představovalo 422 miliard dolarů náklady na dodatečnou zdravotní péči (což zároveň odpovídalo 5,7 % celosvětových výdajů na zdravotní péči), z čehož plyne zátěž zejména pro veřejné rozpočty. Do jaké míry je tento efekt negován, či dokonce převrácen, vysokými spotřebními daněmi na cigarety a pravděpodobnějším úmrtím kuřáka v nižším věku, je nicméně předmětem sporů. Například na datech Velké Británie se ukázalo, že kuřáci (na rozdíl od obézních lidí) se veřejným rozpočtům ve skutečnosti „vyplatí“.

Sezení jako nové kouření. Vyměňte židli za rotoped, nabádá WEF

Nicméně kouření přináší nezanedbatelné náklady ekonomice a firmám, a to v poklesu produktivity zaměstnanců, který se v citované studii vedle výdajů na zdravotní péči ukázal být rovněž velmi drahou položkou. Značné výdaje jsou s kouřením spojené nakonec i pro jednotlivce, a i pokud se budeme domnívat, že to, jak každý dbá na své zdraví, je jeho věc, pak minimálně v podobě výdajů na samotné cigarety.

I když se však vlády, a často i samotní jednotlivci, snaží kouření omezit, mnohdy se to příliš nedaří. Jak ovšem naznačuje nový výzkum z University of Pennsylvania School of Medicine, pes může být zakopaný v tom, že zkrátka používají špatné metody. Autoři studie, která byla letos publikována v odborném časopise New England Journal of Medicinezároveň dávají prostou odpověď na otázku, která je ta správná, a sice peníze.

Výzkumníci rozdělili 6 000 účastníků z 54 společností v USA, kteří se chtěli zúčastnit programu na odvykání kouření, do pěti skupin, z toho byla jedna skupina s „běžnou péčí“  a čtyři intervenční skupiny. Ona běžná péče přitom sestávala z přístupu k informacím o výhodách odvykání kouření a motivační služby v podobě textových zpráv. Co se týče intervenčních skupin, ty kromě běžné péče měly ještě něco navíc.

 

První skupina bezplatně obdržela elektronické cigarety s příchutí dle výběru účastníka a zbylé tři pak dostaly pomůcky běžně používané v boji proti kouření (nikotinové náplasti, žvýkačky a podobně). Dvě z těchto tří skupin přitom měly ještě dodatečné podmínky: jedné z nich byla v případě, že vydrží nekouřit, slíbena odměna 600 dolarů, zatímco druhá musela 600 dolarů „odevzdat“, přičemž účastníkům byly navráceny pouze v případě abstinence.

K výsledkům nutno zaprvé říci, že program měl v odvykání kouření jen velmi malý úspěch: po dobu šesti měsíců si nezapálilo pouze 1,3 % účastníků. Zdaleka nejúspěšnější však byla skupina, která odevzdávala své peníze. Míra „přežití“ byla také vyšší u skupiny s finanční odměnou než u skupiny, která pouze obdržela protikuřácké pomůcky. Naproti tomu nebyly zjištěny žádné rozdíly mezi účastníky opatřenými e-cigaretami, pomůckami a pouze běžnou péčí, shrnuje server Science Daily.

Zdá se tedy, že zatímco e-cigarety a bezplatné odvykání kouření příliš nepomáhají, finanční odměny ano, a ještě lépe pak finanční tresty. Zjištění jsou přitom ve shodě s výsledky podobné studie z roku 2015, která však měla mnohem skromnější počet účastníků a zaměřovala se pouze na vliv finanční odměny a trestu. I zde si ovšem nejlépe vedla skupina, která musela odevzdat určitý obnos peněz. Budoucnost úspěšných programů pro odvykání kouření tak patrně leží v „kasírování“ kuřáků, nicméně nutno říct, že jde o cestu pro ty, kteří se přestat kouřit rozhodnou sami a dobrovolně.

Jak přestat kouřit? Bič je lepší než cukr, tvrdí behavioralisté

 

Newsletter