Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna testuje 25,30 za euro.

Zuckův bolehlav. Facebook brání před fake news, ale co WhatsApp?

„Na světě je dnes příliš senzacechtivosti, dezinformací a polarizace,“ postěžoval si před nedávnem šéf Facebooku Mark Zuckerberg. Největší sociální síť proto přistoupí ke změnám v newsfeedu, který bude nově zobrazovat o pětinu méně příspěvků, zato však důvěryhodnějších. Ani to ale nemusí vést ke konci falešného zpravodajství. „Fake news“ totiž kvetou na aplikaci WhatsApp, kterou Facebook koupil v roce 2014 za 19 miliard dolarů. Obě aplikace fungují odlišným způsobem. Uvedl to Economist na svých webových stránkách.

O řazení příspěvků na Facebooku rozhodují algoritmy. Ty také usilují o maximalizaci času, který zde uživatelé stráví. Naopak příspěvky na WhatsApp generují pouze uživatelé a jsou šifrovány. Facebook navíc vyžaduje určitou rychlost připojení, zatímco WhatsApp nepotřebuje tolik dat.

Tyto rozdíly vedou k tomu, že WhatsApp silně konkuruje Facebooku, především v chudších zemích. Kromě USA, Číny, Japonska a Jižní Koreji patří WhatsApp mezi tři nejpoužívanější aplikace ve všech velkých státech.

 

Šifrování na WhatsApp znesnadňuje hlubší analýzu způsobu šíření těchto dezinformací, s největší pravděpodobností se takové zprávy nejčastěji sdílí ve skupinových diskuzích. Jejich uvěřitelnost zvyšuje, že se nepřeposílají ve formě odkazů, ale jako texty a videa sdílená přáteli.

Většina z 55 miliard zpráv, kterou jsou na WhatsApp denně přeposlány, je neškodná. Velikost této sítě ale přitahuje mnoho provokatérů. V Jižní Africe se aplikace často používá k šíření obvinění z korupce nebo poplašných zpráv o přírodních katastrofách. V Indii WhatsApp často slouží k politickým účelům. Novinářka Snigdha Poonam popsala v knize „Dreamers“ svojí návštěvu ve válečném kabinetu jedné politické strany, kde pracovníci strany připravovali zprávy napěchované politickými urážkami, které pak byly přeposílány členům partaje. Ti je pak dále šířili v rámci svých kontaktů.

Jak píše The Economist, nejtragičtější následky mají fake news v Indii. V loňském roce bylo sedm mužů zavražděno v indickém státě Džhárkhand poté, co se na WhatsApp rozšířily nepravdivé příspěvky o únoscích, kteří se měli v dané oblasti pohybovat. Vraždící vesničané sdíleli i fotky a videa z tohoto lynčování.

„Zuck“: Technologie nevytváří více práce, ale vyšší mzdy

Negativní zkušenosti má s WhatsApp také z Brazílie. Příspěvek z loňského října, který vypadal jako článek z bulvárních novin, tvrdil, že brazilský umělec Pabllo Vittar (tzv. „drag queen“, muž vystupující převlečený za ženu), dostal veřejné prostředky pro svou dětskou show. Toto bylo sice brzy vyvráceno, i tak ale televizní stanice Globo přišla o 50 milionů diváků poté, co Vittara angažovala.

Výše zmíněné excesy již přitáhly pozornost úřadů. Ty indické pravidelně blokují WhatsApp, aby zamezily šíření fám. Brazilské soudy zase třikrát nakrátko vypnuly WhatsApp, protože služba odmítla sdílet data uživatelů pro účely policejního vyšetřování. Sama aplikace pracuje na změně vzhledu přeposílaných zpráv tak, aby je uživatelé snadněji rozeznali od těch zpráv, jež přeposílají přátelé a zpráv, které jsou neznámého původu.

Změny Facebooku povedou k poklesu času stráveného v aplikaci

Zuckerbergův bolehlav proto bude i nadále trvat. Tím spíše, že se šíření „fake news“ zprofesionalizovalo a mnohé politické síly zneužívají WhatsApp k propagandistickým účelům. Konec dezinformací je tak zatím v nedohlednu.

Newsletter