Evropská měnová politika v roli předstírání. Zasáhnout by měly vlády

Evropská centrální banka (ECB) může snížit úrokové sazby. Už teď jsou ale dost nízko, takže to investice nijak nezvýší. Měnová politika hraje roli předstírání. Neměli bychom tudíž čekat zásadní makroekonomický dopad. Co bychom ale měli očekávat, je fiskální stimul, řekl v rozhovoru pro Roklen24 vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži Christopher Dembik.

Jak hodnotíte zářijové rozhodnutí ECB? Dosáhne evropská měnová autorita svého (inflačního) cíle?

Rozhodně ne. Velmi dobře víme, že měnová politika není správný nástroj pro stimulaci ekonomické aktivity, dokonce ani pro dosažení inflačního cíle. Měnová politika může ve skutečnosti stlačit úrokové sazby trochu níže. Ale ty jsou už dost nízko, tudíž to nijak nezvýší investice. Takže si myslím, že měnová politika hraje roli předstírání, což znamená, že bychom neměli očekávat její zásadní makroekonomický dopad. Co bychom měli v určitém okamžiku očekávat, je fiskální stimul.

Má evropská měnová politika prostor pro více akomodativní přístup?

Jsme v situaci, kdy měnová politika zvýšila množství likvidity na trhu. V zásadě začínáme diskutovat to, čemu říkáme peníze shazované z vrtulníku. To znamená, že nějakým způsobem dáme peníze každému občanovi Evropské unie. Takže si myslím, že měnová politika stále hraje roli. Nevěřím ale, že bude mít velký dopad, spíše jsme na cestě k její nové formě. Pravděpodobně budeme diskutovat peníze shazované z vrtulníku mnohem častěji v příštích měsících a letech.

Bude to příští guvernérka ECB Christine Lagardeová, kdo – z dlouhodobého hlediska – zvýší evropské sazby?

V Evropské unii už nemůžeme nadále zvyšovat úrokové sazby. To je zcela jasné, protože máme obrovskou úroveň zadlužení. Myslím, že jsme v situaci „japanizace“ evropské ekonomiky. To je zcela jasné, máme tu spouštěče jako strukturální spouštěč, demografii, monopoly, obrovskou úroveň zadlužení. Kvůli tomu nemůžeme mít vysoké úrokové sazby. Musíme si tedy zvyknout na velmi nízké, dokonce i záporné úroky. Christine Lagardeová to už zcela jasně řekla, je zastánkyní záporných úrokových sazeb. Takže já nečekám, že úrokové sazby půjdou v budoucnu nahoru.

Draghi apeloval na evropské vlády, aby sáhly k fiskální expanzi. Dočká se ECB pozitivní odpovědi?

Draghiho komentář byl velmi jasný. Podle něj se vlády musí vložit do věci. A to je správná cesta. Víme, že některé vlády mluvily o fiskálním stimulu, ale potřebujeme, aby ho udělalo hlavně Německo, a to ve velké míře. Němci ale zvažují fiskální stimul jen ve výši jednoho procenta HDP. To je nedostatečné pro Německo i pro Evropskou unii. Obávám se, že budeme zklamaní. To, co ve skutečnosti potřebujeme, není měnová politika, ale více fiskálního stimulu.

Jaký je váš výhled na kurz EURUSD v horizontu šesti měsíců až roku?

Volatilita na páru euro a dolar není příliš vysoká. Nemyslím si, že se to v následujících měsících zásadně změní. Ale trend je velmi jasný. Euro bude vůči dolaru oslabovat. Proč? Protože dolar je silnější kvůli nižší úrovni globální likvidity. To je klíčový faktor. Také kvůli mnoha rizikům na trhu – například kvůli obchodní válce nebo riziku recese. Podle mého názoru se posuneme k nižšímu odhadu eura k dolaru. V krátkém období asi 1,09 nebo 1,08 EURUSD. Nemyslím, že nastane parita, i když o ní mnoho lidí mluví. Ale trend je jasný, euro jde dolů.

Christopher Dembik je vedoucím oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži. Členem týmu Saxo Bank se stal v roce 2014 a vedoucím makroekonomické strategie je od roku 2016. Zaměřuje se na analýzu monetární politiky a globální makroekonomický vývoj ovlivněný fundamentálními ukazateli, náladou trhu a technickou analýzou.
V roce 2015 získal cenu Thomson Reuters StarMine pro nejlepší makroekonomické předpovědi ve Francii. Pro Saxo Bank tvoří Dembik měsíční Makroekonomické vyhlídky, které se zaměřují na monetární politiku, a pravidelně vydává své analýzy francouzské a polské ekonomiky. Dembik dříve pracoval jako analytik francouzského velvyslanectví v Tel Avivu a během studií na Ekonomickém ústavu Polské akademie věd napsal práci na téma budoucnosti eurozóny.

 

Newsletter