Jak vyléčit bankovní sektor? Udělejme z něj ještě větší hrozbu

S čím vším se potýká bankovní sektor? Nízké, resp. záporné, úrokové sazby, alarmující objemy nesplacených půjček, astronomické náklady na soudní spory a mimosoudní vyrovnání, restrukturalizace, brexit a expanze nebankovních FinTech společností. To vše se podepisuje nejen na titulech samotných bank, ale rovněž i na psychice jejich vedení. Jak ale tyto problémy vyřešit?

Někteří analytici jsou přesvědčeni, že možným lékem mohou být fúze a akvizice. U nefinančních společností, které se rovněž potýkají s trendem zhoršující se výkonnosti, mizerných valuací a nutnosti kompletní restrukturalizace, by se „M&A“ nabízely jako nejlepší řešení. V případě bank jde však o lék, který by nemohl vymyslet nikdo jiný než sílený lékař. Aneb proč z některých „too-big-to-fail“ bank neudělat „too-big-to-fail“ na druhou.

I přesto, že se ve většině případů budeme nacházet čistě na poli spekulace (regulátoři by pravděpodobně přitakali), agentura Bloomberg vybrala několik návrhů možných i nemožných bankovních spojení.

Barclays koupí Deutsche Bank

O tom, že se největší evropská banka Deutsche Bank potýká s problémy, bylo již napsáno mnohé. I přes hrozbu neschopnosti vyplatit kupóny podmíněných konvertibilních dluhopisů či astronomickou výši pokut z nekalých praktik, selhání v posledních zátěžových testech Fedu a nedávné označení za nejnebezpečnější banku světa, Deutsche Bank se pro mnohé banky stále jeví jako zajímavá volba.

V tomto směru se spekulace zaměřila na britskou Barclays. Té by se celkem hodilo, kdyby získala mnohem větší expozici v oblasti investičního bankovnictví a obchodování v rámci Evropy, aby tak snížila své napojení na Spojené státy. Spojení s Deutsche Bank by tak vytvořilo bankovního giganta, který by předčil i největší americký finanční dům JP Morgan. Barclays by navíc získala novou evropskou základnu, která by ji po odhlasování brexitu přišla stoprocentně vhod.

Silně volatilní ziskovost investičního bankovnictví a tradingu na straně Deutsche Bank by mohla být podpořena úvěrovou a retailovou sekcí Barclays. Pokud budeme uvažovat příjmy z obchodování za rok 2015, spojení britské a německé banky by celkem hravě předčilo všechny ostatní velké hráče.

Nelze však říci, zda by tato akvizice problémy německé banky vyřešilo, nebo naopak ještě zdvojnásobilo. Hlavním katem by s nejvyšší pravděpodobností byly kapitálové požadavky. Svou roli by ale hrál i trend snižování expozice na rizikových obchodech, čehož bychom se u kombinace Barclays a „DB“ zřejmě nedočkali.

Santander koupí Deutsche Bank

V případě Deutsche existuje i jiná cesta než ta předchozí, a to ve formě osekání divize tradingu. Zde se nabízí spojení se španělskou bankou Santander, které je specifická svým silným retailovým oddělením, což je něco, po čem Němci neustále prahnou. Španělsko je do toho navíc jedním z deseti klíčových trhů Deutsche Bank, tudíž by se její tamní expanze ještě urychlila.

Santander by naopak získal mnohem lepší přístup do světa investic. Hovoří se především o asset managementu a investičním bankovnictví.

I zde se ale najdou překážky. Jednak ve formě německé vlády, které by se pravděpodobně nevzdala své vlajkové lodě. Santander zase pozastavila veškerou akviziční činnost do doby, než se jí podaří navýšit aktuální kapitál.

JP Morgan koupí Standard Chartered

Toto převzetí není v bankovním světě žádnou novinkou, naopak se o něm hovoří už od roku 2005, kdy na post CEO JP Morgan nastoupil Jamie Dimon. V roce 2006 však Morgany předběhla singapurská společnost Temasek Holdings. Ani to však nebyl všem dnům konec. Později se o spojení JP Morgan a Standard Chartered hovořilo ve spojitosti pokrizového vývoje. Obě banky se totiž z kolapsu trhů oklepaly jako jedny z prvních.

S tržní kapitalizací na 25 miliardách dolarů je Standard Chartered pro Morgany poměrně levnou záležitostí, pokud zjistíte, že jejich kapitalizace je zhruba devětkrát větší. Samotným nákupem by americká banka získala ještě lepší přístup nejen do Asie, ale rovněž i na Střední Východ a do Afriky, což jsou oblasti, po kterých v poslední době touží.

Proti tomuto dealu ale hovoří pravděpodobný postoj amerických regulátorů. Ti by akvizici o takové velikosti zřejmě nepovolili, a to například kvůli pokutám za praní špinavých peněz, kterým Standard Chartered čelí, či kvůli porušování sankcí uvalených na Írán.

ICBC kupuje Standard Chartered

Levná Standard Chartered by rovněž mohla přilákat další banky, které si přejí mezinárodně růst. V tomto směru se nabízí čínská ISBC, jejímž dlouhodobým zájmem je právě přeshraniční expanze.

Překážkou by mohlo být ekonomické zpomalení rozvojových trhů, což sice Standard Chartered zlevnilo, ovšem zasáhlo i největší čínskou banku. Každý zájemce by pak svou nabídkou musel především zaujmout hlavního akcionáře Standardu, kterým je již zmiňovaná Temasek Group.

Societe Generale koupí UniCredit

UniCredit je aktuálně nejlevnější evropskou bankou. Její pozice není vůbec záviděníhodná, což by mohl potvrdit její nově jmenovaný CEO Jean Pierre Mustier. Jeho budoucí kroky budou pravděpodobně vést k prodeji některých aktiv, případně k investorům s prosbou o dodatečný kapitál. To vše v prostředí, kdy nad italskými bankami visí hrozba nové krize mající původ v nesplacených půjčkách.

Vzhledem k tomu, že ziskovost UniCredit je v porovnání s ostatními výrazně nižší, naopak obejm nesplacených úvěrů vyšší, mohla by Societe Generale vsadit na celkovou obnovu italských bank. Spolu s tím by Francouzi získali i přístup do východoevropských trhů, kde UniCredit také působí.

Hlavní překážkou je v tomto případě stále hrozící bankovní krize. Ta by buďto celý deal zmařila, v lepším případě pouze pozdržela.

Wells Fargo koupí Credit Suisse

Wells Fargo se pyšní pověstí jedné z nejdravějších bank světa. Jejím hlavním kolbištěm je poskytování úvěrů a hypoték, ovšem projevila i zájem ponořit se do oblasti investičního bankovnictví. Možné akvizici by nahrával i fakt, že americké banka disponuje poměrně slušnou zásobou volné hotovosti.

K tomu, aby Wells Fargo držela krok s konkurencí, by mohla použít švýcarskou Credit Suisse. Její koupí by Američané získali nejen kvalitní správu majetku, ale rovněž avizovanou divizi investičního bankovnictví.

Jenže….Tržní kapitalizace Wells Fargo dosáhla 230 miliard dolarů, což z ní dělí nejhodnotnější americkou banku. Možný odklon od jádrové činnosti v oblasti spotřebitelských a firemních půjček směrem k rizikovějším segmentům by tak nemusel být pro investory zrovna pozitivní zprávou.

 

Newsletter