Mezipohlavní klimatizační válka


21:09 • 12. srpna 2015

Tagy: práce, gender

Každý rok, společně s narůstajícími teplotami, rostou i spory o ideální nastavení klimatizace. Zejména pokud je Vaše pracoviště jeden velký open space. Extrémní teploty tak způsobují „klimatizační válku“, kterou vedou ve většině případů muži proti ženám.

I když je v posledních několika týdnech v Praze tepleji než třeba v thajském Bangkoku, většina žen a pak také nějaké to procento mužů, v práci obléká hned několik vrstev oblečení. Jsou to nejčastěji především muži, kdo vyžadují nižší teploty, zatímco ženy mrznou. Čím to ale je, že každé pohlaví vnímá teplo a zimu s tak velkým rozdílem?

Ženy vs. Muži

Studie amerických vědců v Nature Climate Change uvádí, že ženy preferují pokojovou teplotu okolo 23,9 stupňů Celsia, zatímco muži se cítí příjemně v místnosti, kde je zhruba 21,1 stupňů.

Ženy také reagují na změny teploty rychleji, což je dáno historicky, protože žena musela rozeznávat, kdy už je pro děti příliš zima a kdy ještě ne. Mají také mnohem tenčí vrstvu kůže. Naopak, muži se mnohem více potí, protože jsou v průměru větší, silnější a mají více potních žláz, což je mimo jiné příčinou jejich touhy po chladu. Muži jsou během jedné hodiny schopni vypotit až 250 mililitrů vody, zatímco ženy jen 180 ml.

Jenže to, jestli je Vám zima nebo teplo, může ovlivňovat hned několik faktorů. Podle neuropsychologa a děkana na univerzitě ve Washingtonu Michaela Lynche, regulaci vnitřní tělesné teploty řízené hypotalamem může znatelně ovlivnit především hladina stresu. „Když jste ve stresu, nervový systém pracuje na vyšší obrátky než obvykle, což má za následek zvýšení teploty těla,“ uvedl.

Regulace vnitřní tělesné teploty probíhá v hypotalamu, což je část mozku, jejíž receptory udržují vnitřní teplotu těla něco málo přes 36 stupňů. Receptory na kůži pak pomáhají „identifikovat“ teplotu okolního prostředí. Důvod, proč jsou ženy citlivější na změnu teploty, je i fakt, že byť jsou v průměru menšího vzrůstu než muži, vnímají teplotu okolí větší plochou těla.

Úspora energie

V USA se nastavení teploty v kancelářích řídí podle vzorce z šedesátých let minulého století, který se orientuje podle metabolismu pouze mužů. Nikdo při jeho vytváření tedy nebral ohled na to, že ženy mají obecně pomalejší metabolismus, a tak je jim mnohem častěji zima. Tyto půlstoletí staré údaje však dnes již neplatí a to také díky narůstající obezitě populace. Dalším důvodem pro přehodnocení je bezesporu narůstající počet žen na pracovištích, kdy ženy tvoří často polovinu pracovní síly.

Udržování nižších než ideálních kancelářských teplot v měřítku žen nejen že zapříčiní „mrznutí“ zaměstnanců, ale způsobuje navíc prudký nárůst spotřeby energie. Zatímco jedni sahají neustále po termostatu, ti druzí i v létě pijí kávu a čaj, aby zůstali v teple.

Společně s obytnými budovami představují kanceláře zhruba 30 procent celkových emisí oxidu uhličitého, kdy k téměř 80 procentům spotřeby energie v těchto budovách přispívá lidské chování.

Řešení neřešitelného

Co tedy podniknout, aby se došlo alespoň k nějakému kompromisu? Správné nastavení klimatizace by podle doporučení lékařů mělo být v létě o pět až sedm stupňů nižší než okolní teplota. Jestliže tedy venkovní teploty dosahují 35 stupňů, klimatizace by měla být nastavena zhruba na 29. Ve skutečnosti by pak měla být teplota ještě o dva až tři stupně vyšší a to proto, aby organismus neutrpěl šok v důsledku příliš velkých teplotních rozdílů.

Obecně však platí, že je dobré se vyvarovat dlouhodobější práci v kanceláři s klimatizací. Jako následek pobytu v klimatizovaných prostorách totiž často můžete ochraptět nebo cítit škrábání v krku. Dalšími potížemi může být rýma, bolest hlavy, únava, problémy s koncentrací a někteří odborníci se domnívají, že klimatizace je i příčinou rozvoje alergií. To proto, že v uzavřeném okruhu cirkulují kromě bakterií i prach, roztoči nebo plísně. Klimatizace nikdy nefouká po místnosti rovnoměrně, ale proud studeného vzduchu se soustředí do určitých míst. Lidé s alergií na plísně by se tak podle odborníků měli vyhýbat delšímu pobytu v malých klimatizovaných prostorech.

Jedním schůdným řešením mohou být klimatizace, které kromě chlazení umožňují i větrání, zvlhčování a odvlhčování, filtraci, nebo čištění vzduchu. Při výběru klimatizace rozhoduje mnoho faktorů a její výběr tak vůbec není jednoduchý.

Vše tedy zatím zůstává na vzájemné dohodě pracovníků, gentlemanství (které snad ještě nevymřelo) a případně připraveném rezervním svetru.

Napsat autorovi RSS


Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.