S nástupem americké výsledkové sezóny na trh vstupuje i strach. Investory děsí především další propad zisků, který by americké korporace ponořil do ještě hlubší podnikové recese. Situace je však mnohem horší. Firmy na sebe v posledních letech dobrovolně naložily břímě, které se může stát jejich zabijákem. Řeč je o toxickém dluhu, který by mohl stát u zrodu další krize Spojených států.
Podle Andrewa Lapthorna, šéfa oddělení kvantitativní analýzy banky Societe Generale, se objem celkového podnikového dluhu amerických firem dostal na pokraj vážné krize. Data společnosti S&P Capital IQ ukazují, že ve Spojených státech už letos dospěl počet podnikových bankrotů do mnohem vyšších čísel, kterých nebylo dosaženo od krizového roku 2009. Z celosvětového hlediska pak za rok 2016 proběhlo celkem 31 bankrotů, což je v porovnání s 25 z předchozího roku znatelně více (viz graf č.1).
„Úroveň zadlužení, a tedy i rizika, v některých amerických sektorech mohutně expanduje, a to až do takových čísel, která by podle nás mohla vyvolat vážnou dluhovou krizi,“ přepisuje Lapthornova slova server Business Insider. „Rozvahy amerických podniků jsou z hlediska rizika neskutečně podceněné a do budoucna představují největší hrozbu stability trhů a ekonomického růstu.“
Lze zachránit americkou ekonomiku? – Roklen24.cz https://t.co/krIfpUmF6u prostřednictvím @roklen24 #USA #Recession #earnings #profit #margin
— Roklen24.cz (@roklen24) 29. února 2016
Hlavním účelem „dnešních“ korporátních úvěrů je nastartovat růst, který však zcela neodpovídá skutečné poptávce (viz graf č.2). Situace se o to víc zhoršuje, když aktiva kryjící firemní dluhy zažívají propad zájmu ze strany investorů. Nejlépe je to vidět na rozšiřujících se spreadech vysokovýnosových dluhopisů, které se vyšplhaly až na krizové úrovně z roku 2001 (viz graf č.3).
Proč se firmy tak zadlužují? Podle Lapthorna je to důsledek činnosti centrálních bank. „Agresivní měnová politika ve formě kvantitativního uvolňování a nulových či dokonce záporných úrokových sazeb podporují (nebo dokonce nutí?) firmy, aby na sebe čím dál tím více pokládaly břímě dluhu. Budoucí úvěrové zatížení tak v podstatě kompenzuje současný nedostatek poptávky.“
Nabídkovou stranu celé situace tudíž udržují centrální banky, poptávkovou zase nedostatek aktiv s dostatečně vysokým výnosem. Výnosy státních dluhopisů už obchodníkům jednoduše nestačí.
Vše dohromady tak tvoří velkou, centrálními bankami vyvolanou bublinu, kterou Lapthorne nazývá „toxická“. Aby nevyšla skutečnost najevo, firmy se snaží mlžit prostřednictvím fúzí, akvizic a zpětných odkupů vlastních akcií (viz graf č.4). Podle Societe Generale tak firmy utrácejí o 35 % více než je jejich operační cashflow. Tyto kroky mají investory doslova uchlácholit, aby se náhodou nezačali zajímat, kde je ve skutečnosti zakopaný pes.
Výhodou je, že dokud akcie rostou, firmy jsou schopny své dluhy splácet, a to i prostřednictvím dalšího zadlužení, případně podnikovými zisky. V dnešní situaci hromadného propadu amerických zisků je však jedinou možností splácet dluh dluhem (viz graf č.5). Jakmile se akcie propadnou, taková situace už nebude déle možná, což podle Lapthorna vyvolá hromadnou vlnu defaultů, která s sebou strhne i samotné trhy.
Kde hledat rozbušku příští evropské krize? – Roklen24.cz https://t.co/P2aUtS98aM prostřednictvím @roklen24 pic.twitter.com/W9KxCvvSjQ
— Roklen24.cz (@roklen24) 7. března 2016
