Jak „napravit“ globální ekonomiku


09:37 • 6. dubna 2019

Tagy: Ekonomika, Průmysl 4.0, Technologie, trh práce

Jedním ze základů moderní společnosti je pocit neustále se vylepšující kvality života. Na mnoha místech však v poslední době upadá s tím, jak naopak sílí obavy z krátících se příležitostí budoucích generací. Svou roli sehrává i tzv. čtvrtá průmyslová revoluce, jež u některých vzbuzuje doslova strach z neznámého, který je navíc hnacím motorem mnoha populistů. "Je proto potřeba nastolit alespoň základní ekonomickou jistotu," uvedla ve svém příspěvku pro server World Economic Forum Saadia Zahidiová.

V mnoha rozvojových ekonomikách jsou lidé digitálním technologiím nakloněni. Vyrovnávají rozdíly mezi lidmi v poskytování informací, služeb, zaměstnání a pomáhají podnikatelům k úspěchu. Je však znát, že model hospodářství, kdy průmysl táhne celou zemi vpřed, je i u těchto ekonomik minulostí. A není jisté, jaký model jej nahradí. Se vší robotizací kolem nás se střední třída v těchto zemích obává, zda budou mít další generace dostatek pracovních příležitostí.

Otázka tak zní, jak nám technologie pomohou v tom, aby z nich těžila nejen ekonomika, ale také lidé? Tato otázka nemá lehké odpovědi. Je třeba mít společné cíle a pochopit podstatu těchto výzev. Tento společný rámec často chybí, uvedla Zahidiová pro WEF.

Co je vlastně ekonomická hodnota?

Poté, co digitální ekonomika nabrala určitých rozměrů a tvarů, představila hned několik nových hodnot, které nejsou integrovány do tradičních ekonomických ukazatelů. Nové typy aktiv a ekonomické aktivity jsou stále nepochopeny a nové zdroje spotřebitelského blahobytu nejsou (zatím) adekvátně měřitelné. Jaký je benefit něčeho, jako je Wikipedia? Jak velká je újma z něčeho, jako je ztráta soukromí vinou digitální technologie? Kdo a co vytváří novou hodnotu v ekonomice?

K odpovědím na tyto otázky existuje podle WEF pět „přístupů“. Jde o schopnost identifikovat nehmotná aktiva či o schopnost započítat do HDP hodnotu, která vyplývá z digitálních technologií. Mezi další tři pak patří adaptace ukazatelů blahobytu, zaměření se na rozptýlená data a přehodnocení základního významu slova „hodnota“, tedy schopnost rozlišovat mezi vytvářením hodnoty a hledáním ekonomické renty.

Koncentrace trhu díky online prostoru. Lze vyrovnat pro a proti?

Online platformy jsou zdrojem širokého spektra benefitů, a to díky novým službám, lepšímu výběru, rychlosti výběru a nižším cenám. Stejně tak umožňují rychlejší a přesnější shodu mezi tím, co hledá zaměstnavatel, a tím, co zaměstnanec. Zlepšují zkrátka informovanost obou stran na trhu. Existují však i potenciální problémy s rozšířením online platforem v podobě horší kvality nebo délkou a problematičností dopravy zboží k zákazníkovi.

WEF navrhuje pět cest, jak toto odvětví zkvalitnit. První z nich je vylepšení a adaptování existujících regulací tohoto odvětví. Dále pak zavedení nové metodiky měření, jaký vliv má koncentrace trhu na ekonomiku, poté snížení bariér vstupu na trh pomocí technologií, podpora vytvoření alternativních platforem, a nakonec, asi nejradikálnější, kompletně změnit regulatorní rámec online platforem.

 

Je nutno aktivně podporovat vytvoření nových pracovních míst?

Technologie mění pracovní trh v rapidním tempu. Ty úkony, které jsme byli ještě před pár lety zvyklí dělat pomocí zaměstnanců, jsou nyní vykonávány pomocí strojů nebo algoritmu. To vše je ale příležitost pro vytvoření dalších, lepších pracovních míst, která posunou kvalitu života všech kolem nás. Pokud však nebude tato situace vyřešena s tímto záměrem, může dojít k vyšší nerovnováze a polarizaci společnosti. Názory, jak nejlépe podpořit růst nových pracovních míst, se však liší, i když jich není příliš.

První možností je prioritně se soustředit na sektory jako IT, vzdělání nebo zelené energie, což by mělo zároveň poskytnout společné benefity pro všechny. Vylepšení vzdělání a dovedností lidí by mělo být klíčovou cestou k vytvoření nových pracovních míst. Mělo by vytvořit správné prostředí pro vytváření pracovních míst, včetně provázání veřejného a soukromého sektoru. S tím souvisí i vytvoření nových ukazatelů pro měření „nového“ trhu práce. V neposlední řadě by mělo být zajištěno i to, aby všechna nová pracovní místa dávala smysl.

Je třeba změnit sociální systém?

Ve vyspělých ekonomikách je většina systému sociálního zabezpečení vázána ke stabilním zaměstnaneckým kontraktům. Mnoho lidí však zažívá období nejisté práce. Čtvrtá průmyslová revoluce sice nabízí flexibilní pracovní příležitosti, zanechává však otázku, jak by měl vypadat sociální systém. Dle Zahidiové existuje konsenus o tom, že lidé budou potřebovat sociální podporu zejména v přechodu mezi starým a novým zaměstnáním. Je však otázkou, jak dlouho a jak silná by tato podpora měla být.

Řešením by mohlo být vylepšení práva nebo nový model financování sociální podpory. Dalším řešením je pak vývoj flexibilní sítě sociálních benefitů nebo zavedení základního nepodmíněného příjmu.

Boj proti kouření? Zvyšte minimální mzdu, radí studie

RSS

Student navazujícího magisterského studia Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Jeho oborem je hospodářská správa a hospodářské a politické dějiny 20. století. Zajímá se o ekonomii, finanční trhy a politiku.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.