AKTUALIZOVÁNO – Evropská centrální banka se rozhodla uvolnit svou měnovou politiku téměř na maximu. Vyjma prodloužení doby trvání programu QE až do prosince roku 2017 byly provedeny další změny, a to v oblasti výnosu a doby splatnosti skupovaných dluhopisů.
V rámci programu kvantitativního uvolňování nově platí, že ECB bude měsíčně nakupovat dluhová aktiva (státní i vybrané firemní) v hodnotě 80 miliard eur, a to až do března 2017. Od dubna téhož roku dojde na „okleštění“ na 60 miliard eur, které bude trvat do prosince, případně i déle, pokud si to bude ekonomická situace starého kontinentu vyžadovat.
Co se týče firemních bondů, nově bude možné skupovat i ty, jejichž výnos se nachází pod úrovní -0,4 %, tedy pod aktuální hodnotou depozitní sazby ECB. Draghi však během tiskové konference několikrát zdůraznil, že jde stále jen o „možnost“, nikoliv o „povinnost“. Změna podmínek pak přišla i v souvislosti s délkou splatnosti dluhopisů. Nově bude možné nakupovat i ty se zbývající maturitou 12 měsíců. Dosud by možné nakupovat jen ty, kterým do splatnosti zbývalo maximálně 24 měsíců. Všechna opatření vejdou v platnost od 1. ledna 2017.
V návaznosti na toto euro výrazně oslabilo. Vůči dolaru jsme se dostali až na 1,063 EURUSD. V případě evropských akcií byl pak pozorován hromadný růst.
Záznam z tiskové konference je možné sledovat na níže uvedeném odkazu.
Draghi dále uvedl, že bankovní rada projednávala dva scénáře dalšího uvolnění své měnové politiky. Vyjma toho zvoleného bylo v řešení i „pouhé“ pokračování nákupu bondů v měsíční hodnotě 80 miliard euro až za březen 2017. Přijatá verze změn pak podle guvernérových slov nebyla přijata jednohlasně, stejně tak nebylo projednáváno ani možné utahování měnové politiky.
Makroekonomický vývoj eurozóny
Co se týče vývoje evropské ekonomiky, ECB stále eviduje určitá rizika možného poklesu. I přesto však čeká, že růst eurozóny bude probíhat stabilním tempem. V roce 2016 by evropské HDP mělo dosáhnout 1,7 %, což by se mělo opakovat i v roce 2017. Pro rok 2018 a 2019 se pak čeká mírné zpomalení, a to na 1,6 %.
Vývoj tempa růstu cen by se měl zvrátit směrem nahoru již na přelomu roku, a to díky odeznění efektu nízkých cen energií. Inflace by v roce 2016 měla dosáhnout 0,2 %, v roce 2017 už však 1,7 %. Pro 2018 se již čeká „ochlazení“ na 1,6 %, které setrvá až do roku 2019. Riziko deflace se tak významně snížilo.
Draghi během svého proslovu rovněž zdůraznil nutnost strukturálních reforem napříč Evropou, které dle jeho slov podpoří trh práce, produktivitu a celkovou odolnost evropského kontinentu vůči ekonomickým šokům.
Během tikové konference padla i otázka ohledně nesplacených půjček italského bankovního sektoru. Šéf ECB na ni odpověděl, že italská vláda o (nejen) tomto problému ví a má prostředky k tomu, aby jej vyřešila.
