Čtvrtá průmyslová revoluce? Jen na papíře


23:20 • 1. února 2016

Tagy: průmysl, Technologie

Kdo chtěl být „cool“ v 70. letech, vzal do podpaží dvě vinylové desky, nejlépe od západních interpretů, a s lahví vína v druhé ruce si to okázale štrádoval na nějaký ten mejdan; k nějakému tomu gramofonu. V 80. letech frčel přenosný magnetofon, „magič“. Hudbu už bylo možné nosit s sebou ulicemi, byť zatím dost nepohodlně. To ovšem brzy změnil walkman, později MiniDisc, charakterizující 90. léta. S novým miléniem přišla zlatá éra iPodu, dnes žijeme ve věku iPadu a iPhonu. Pokrok nezastavíš, chtělo by se říci. Přesto, zdá se, zastavuje.

Zrovna iPhone, symbol doby, se nejeví být důkazem zastavujícího pokroku. Vždyť poprvé v historii máme vše v jedné kapse! Nejen hudební přehrávač, ale i telefon, foťák, počítač, videokameru, rádio, herní konzoli,… Z jistého pohledu však iPhone není ničím jiným než završením vývoje, který započal v nesmírně plodných patnácti letech na sklonku devatenáctého století. V letech 1885 až 1900 se totiž de facto narodil jak telefon, tak fonograf, předchůdce gramofonu, fotoaparát, rádio i film. Vynálezci v devatenáctém století vydupávali své objevy ze země, zatímco jejich následovníci, včetně Steva Jobse, už vlastně „jen“ miniaturizovali a zdokonalovali.

 

Ekonomické fórum v Davosu? Sešli se politici, bankéři, spekulanti a mediální nohsledi z celého světa, hlavně z těch...

Zveřejnil(a) Roklen24 dne  26. leden 2016

 

Ekonom Robert Gordon demonstruje zastavující pokrok zpomalujícím růstem životní úrovně. Její zdvojnásobení po roce 1300 si v hospodářsky nejvyspělejších oblastech světa vyžádalo celých pět set let. K dalšímu zdvojnásobení pak už ale stačilo pouze sto let, od roku 1800 do roku 1900. Růst životní úrovně vrcholil ve 30. až 50. letech dvacátého století, kdy se zdvojnásobila za pouhých 28 let, konkrétně mezi lety 1929 a 1957. Další zdvojnásobení si ale už vyžádalo nepatrně delší dobu – 31 let.

Gordon prognózuje, že v současnosti už to trvá opět téměř sto let, než se zdvojnásobení dostaví. Dvakrát vyšší životní úroveň než v roce 2007 bude podle něj běžná až v roce 2100. Vynálezy spjaté s druhou průmyslovou revolucí totiž podle něj byly z hlediska růstu produktivity – a tedy pokroku – bezkonkurenční. Jedná se nejen o telefon, fonograf či film, ale také třeba – namátkou – o automobil, letadlo, dálnici, podzemní dráhu, supermarket a nakonec i televizor či klimatizaci.

Po roce 1970 růst produktivity citelně zpomalil. S krátkodechým vzepětím na přelomu tisíciletí, kdy v běžné praxi nalezly uplatnění plody třetí průmyslové revoluce, tedy informační technologie či internet. Technooptimisté míní, že nynější poměrně pomalý růst produktivity je jen tichem před bouří. Svět se prý teprve učí využívat technologie třetí průmyslové revoluce. Až se to naučí, pokrok bude opět bouřlivý.

Davos: Jsou to vůbec lídři?

V každém případě – ať už má pravdu Gordon či technooptimisté – je poněkud úsměvné hovořit už nyní o čtvrté průmyslové revoluci. Právě ta přitom byla klíčovým tématem letošního Davosu a iniciativně se jí chápe i česká vláda, v rámci koncepce Průmysl 4.0. Čísla v podstatě ještě nepotvrzují ani opravdovou revolučnost třetí revoluce a politici už mluví o čtvrté. Proč? Zní to hezky. Zní to vizionářsky. Ale hlavně: mohou líbivě demonstrovat svůj zájem o voliče. Bububu, vystraší jej nejprve, a vytasí empiricky nepodloženou tezi (o tom, že je nepodložená, resp. že ohledně ní neexistuje žádný odborný konsensus, svědčí třeba tato studie), že robotizace, jež se má s údajnou čtvrtou revolucí dostavit, vezme miliony pracovních míst. Aby jej vzápětí ujistili, že něco takového nedopustí. To raději dodatečně přerozdělí miliardy. A o tom to asi celé hlavně je.

Vyšlo v Euru.

Napsat autorovi RSS

Lukáš Kovanda, Ph.D., je hlavní ekonom finanční skupiny Roklen. Přednáší na Vysoké škole ekonomické a Vysoké škole ekonomie a managementu, působí jako ekonomický expert Platformy pro internetovou ekonomiku a zasedá ve správní radě think-tanku Prague Twenty, jejž dříve vedl z pozice výkonného ředitele. Je autorem řady populárních i odborných ekonomických článků. V minulosti působil jako ekonomický konzultant, dále jako hlavní analytik časopisu Týden a deníku Lidové noviny. Řídil redakci ekonomického týdeníku Profit. Publikoval víc než stovku osobních rozhovorů s předními světovými finančníky a ekonomy včetně mnoha laureátů Nobelovy ceny. V roce 2009 vyšla jeho první kniha Příběh dokonalé bouře a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o finanční krizi, v roce 2011 pak navazující Příběh dluhové smršti a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o dopadech finanční krize. V roce 2012 vydal „učebnici pop-ekonomie“ s názvem Proč je vzduch zadarmo a panenství drahé, která se dočkala i slovenského překladu. O rok později mu vyšla další pop-ekonomická kniha Proč si ženy přitažlivost koupit nemohou, a muži ano. V roce 2014 na Slovensku vydal knihu Šťastie je krásna věc



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.