Čínský armagedon: Příčiny, reakce a co přijde dál


23:11 • 12. srpna 2015

Tagy: Čína, Akcie, americké akcie, investice

Evropské noviny plnilo Řecko, „zbytek světa“ upřel zrak na čínský akciový trh. Ten v globálním měřítku představuje mnohem větší hrozbu, než malé Řecko dění na něm se skutečnou hrozbou stává. Od začátku roku si čínské akcie připsaly přibližně 60 % (při maximu 12. června), poté následoval prudký pád o více než 30 %. I po takto významné korekci je ale Shanghai Composite Index od začátku roku výše o 21 % (k 11. srpnu). Jaké jsou příčiny nafouknutí čínské akciové bubliny? Jak se dívat na následnou reakci čínské vlády a prudký propad trhů? Co si myslet o výhledu pro čínskou ekonomiku?

„Strach a panika“: Nejprudší pád trhů v Asii od finanční krize 2008

Proč se na akciích nafoukla bublina

Možné viníky nafouknutí akciové bubliny můžeme vidět ve třech oblastech čínské ekonomiky. Prvním možným viníkem je obchodování na dluh neboli „margin trading“, druhý je problém velikosti čínského stínového bankovnictví a třetí představuje nemovitostní bublina.

Maržové obchodování

Jedním se zásadních problémů ekonomiky Číny obecně, je zadlužení domácností a firem. To se v druhém pololetí letošního roku dostalo na ekvivalent více než 200 % HDP. A právě menší investoři, které zasáhla horečka býčího trhu, byli hlavním motorem prudkého růstu cen akcií. V červnu 2015, kdy se trh dostal na své maximum, otevírali investoři více než jeden milion účtů za týden! S vidinou obrovských zisků, se obchodování na páku stalo standardem a objem maržových půjček se za posledních 12 měsíců více než zčtyřnásobil. Podobný vztah ve vývoji objemu „margin loans“ a indexu Sanghai Composite vyobrazuje první graf ve fotogalerii k tomuto článku.

Následný propad trhu pak byl podle mnohých zapříčiněn neudržitelným objemem a úpadkem maržového obchodování.

Stínové bankovnictví (Shadow banking)

Čínská centrální banka The People’s Bank of China definuje stínové bankovnictví jako systém zprostředkování úvěru subjekty, které nejsou regulovány bankovním dohledem, a další neregulované činnosti sloužící k zajištění likvidity a úvěrové transformace, jež by mohly být zdrojem systémového rizika či regulatorní arbitráže.

Největší riziko stínového bankovnictví je absence pomoci státu, při případné platební neschopnosti subjektů. Neexistuje zde systém pojištění vkladů nebo centrální banka jako věřitel poslední instance. Při současné velikosti představuje stínové bankovnictví reálnou hrozbu pro finanční stabilitu jak Číny, tak světového trhu. Objem a kompozici čínského stínového bankovnictví demonstruje druhý graf ve fotogalerii k tomuto článku.

Šedá zóna čínského bankovního systému

Stínové bankovnictví představuje rychlejší, snadnější a v některých případech i levnější cestu k obstarání likvidity, jelikož velké čínské finanční domy operují pod silnou bankovní regulací. Proto si noví investoři zřejmě obstarávali finance pro pákové obchodování právě zde a tudíž má i čínský shadow banking svůj podíl na nedávném akciovém boomu.

Nemovitostní bublina

Tempo, jakým rostl nemovitostní trh v Číně v posledních letech, velice trefně okomentoval česko-kanadský vědec a analytik Václav Smil. „Čína mezi lety 2011 a 2013 vylila více betonu, než Spojené státy zvládli za celé 20. století“.

V Číně již několik let probíhá masivní stěhování lidí z venkova do měst, což znamená nadstandardní nárůst poptávky po bydlení. Ten byl navíc ještě podpořen vládní reformou, která od roku 2004 umožňuje obyvatelům Číny vlastnit nemovitost. Jako příklad lze uvést 150% nárůst ceny nemovitosti v Sanghai za období 2003 – 2011. Typický byt o podlahové ploše 100 m2 zde v polovině roku 2010 stál 200 000 USD, přičemž obyvatelé Shanghaie si za rok vydělají v průměru méně než 5 000 USD.

Poté již následoval pád cen na čínském nemovitostním trhu a přesun investorů na rostoucí akciový trh. Proto se lze domnívat, že nemovitostní bublina se transformovala na bublinu akciovou.

Reakce čínské vlády na propad trhu

Jak čínská vláda reagovala na prudký propad v cenách akcií?

Nákup „blue chips“ akcií

Čínská vláda, ve snaze zabránit prudkému propadu trhu, vynaložila přes 42 mld. USD na nákup „blue chip“ akcií, které jsou obsaženy v čínských indexech. Teoreticky je to správný krok. Zvýšená poptávka po akcii tlačí na růst její ceny, resp. zastaví pokles. Ovšem v minulosti se tento postup neosvědčil jako dlouhodobě správný. Jako příklad poslouží první velký krach akciového trhu – 24. říjen 1929. Tehdy se vysoce postavení američtí bankéři snažili zabránit propadu cen akcií jejich nákupem. Krátkodobě se pokles opravdu zastavil, ovšem následující týden se započal několikaletý medvědí trend.

Žádné další IPO

Další zbraní, se kterou chtěla Čína vzdorovat poklesu akciového trhu, bylo pozastavení prvotních nabídek akcií (IPO). Opět lze konstatovat, že teoreticky je to správná cesta. Nebudou-li na trh proudit nové tituly, investoři budou kupovat ty stávající a to zabrání poklesu jejich ceny. Stejnou situaci lze najít hluboko v historii – Británie, 18. století, Jihomořská bublina.

Tento způsob boje s propadem trhů…

V roce 1711 byla v Británii založena společnost, jež měla monopol na obchodování s Jižní Amerikou, South Sea Company. Tato společnost měla převzít část britského národního dluhu. Čím vyšší bude cena její akcie, tím levnější bude převzetí dluhu. Růst ceny akcie byl tedy pozitivní jak pro společnost, tak pro britskou vládu. Ceny na trhu rostly a stále více společností se chtělo svést na této vlně a vydat IPO. Aby lidé nakupovali převážně akcie South Sea Company, a tlačili tak na růst jejich ceny, vláda zastavila vydávání IPO. Tento tah nevyšel a stal se přesný opak. Došlo k prasknutí Jihomořské bubliny a ceny akcií zaznamenaly strmý propad.

Další reakce čínské vlády

Čína se v průběhu korekce pokusila povzbudit akciový trh zřejmě všemi způsoby, jež byla v ten moment schopná. Zvýšila vládní výdaje na infrastrukturu, zastavila obchodování s více než polovinou čínských akcií, významní akcionáři dostali zákaz prodávat akcie po dobu šesti měsíců, centrální banka snížila úrokové míry za účelem poslání více peněz do systému nebo také devalvovala Yuan, který klesl nejvíce za poslední dvě dekády. Navíc státem vlastněné finanční plátky informovaly o nekončícím býčím trendu a motivovaly investory k nákupu akcií.

Soudruzi! Ten propad musíme zastavit!

Blýská se na lepší časy?

Odpovědět na tuto otázku je velice složité, ovšem některé indikátory naznačují spíše negativní odpověď. Nyní se přesuneme z akciového trhu k ekonomice Číny obecně. Čína prochází transformací z exportní ekonomiky na ekonomiku založenou na domácí spotřebě. To, jak si povede Čína za několik let, záleží právě na této transformaci.

Je však jisté, že čínská ekonomika si nevede dobře. Vede si dokonce hůř, než kdokoliv předpokládal. Propad ve výkonnosti druhé největší ekonomiky světa lze nejlépe demonstrovat na pavučinovém grafu, který naleznete jako třetí ve fotogalerii k článku. Světlejší plocha představuje průměrnou výkonnost Číny za poslední 4 roky a tmavší plocha reprezentuje současnou situaci. Výmluvné.

Tato zpráva není investičním doporučením. Aura Invest Group s.r.o., vázaný zástupce společnosti Colosseum, a.s., obchodníka s cennými papíry. Autory jsou Sven Subotič a Martin Chalupa.

Tip: To nejlepší z Roklenu – Zaregistrujte si zasílání RoklenLetteru zde

RSS

Sven Subotič je absolventem University of New York, obor Business Administration / International Finance a Vysoké Školy Ekonomické v Praze, obor Mezinárodní obchod. Během studia absolvoval internship ve firmě Ernst & Young v oddělení auditu. Poté nastoupil do investiční společnosti Wood & Co., kde působil v oddělení Equity Sales. Tam měl převážně na starost korporátní klientelu, mezi jinými například Aegon či Morgan Stanley.
 



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.