Fedcoin a spol. Mají centrální banky vydávat vlastní digitální měny?

Mají centrální banky vydávat vlastní digitální měny a la bitcoin? Fanoušci kryptoměn mají jistě jasnou odpověď: ne. Koncept bitcoinu a spol. totiž zrovna nepředpokládá, že by kontrolu nad digitálními měnami měly získat státní úřady. Existují však důvody, proč by centrální banky na tento trh mohly proniknout a koncept převzít. K tomuto závěru dospěla Banka pro mezinárodní vypořádání (Bank for International Settlement, BIS), známá také jako banka centrálních bank, ve své čtvrtletní zprávě.

Co jsou kryptoměny centrálních bank a jaké mají podoby?

Kryptoměny centrálních bank (CBCC) definuje BIS jako „elektronickou formu peněz centrální banky, které mohou být směňovány decentralizovaným způsobem, známým jako peer-to peer, tj. transakce, které probíhají přímo mezi plátcem a příjemcem peněz bez potřeby centrálního prostředníka“.

Podle BIS přitom existují dvě možné verze CBCC. První je spotřebitelsky orientovaný široce dostupný nástroj zaměřený na retailové transakce a druhou verzí jsou tokeny pro digitální vypořádání pro platby ve velkém, s přístupem omezeným na finanční instituce.

Kryptoměny pro všechny

Retailové CBCC sice zatím žádné neexistují, jako koncept však jsou již nějakou dobu diskutovány. Zřejmě nejdále v myšlence potenciální emise retailových CBCC se zatím dostala švédská centrální banka se svým projektem eKrona.

Možná nejvíce diskutovaným návrhem je podle BIS ale tzv. Fedcoin, tedy kryptoměna podobná bitcoinu, kterou by vydávala americká centrální banka. Rozdílem oproti bitcoinu by bylo to, že Fedcoiny by mohl vytvářet pouze Fed, a tyto tokeny by byly směnitelné za hotovost a rezervy Fedu v poměru 1:1. Fedcoiny by byly vytvářeny, respektive ničeny, jen tehdy, pokud by byl zároveň zničen, resp. vytvořen, odpovídající objem hotovostních peněz či rezerv. Stejně jako v případě hotovosti, i u Fedcoinů by byly transakce decentralizované a nabídka centralizovaná.

Výhodu digitálních měn a la Fedcoin vidí BIS ve výrazně menší volatilitě, než jakou známe u současných kryptoměn. Například bitcoin jen v letošním roce osciloval mezi 1000 a 5000 dolary, proti čemuž je volatilita tradičních měn, jako je euro či dolar, naprosto zanedbatelná.

Nobelista Shiller: Nejlepším příkladem bubliny je bitcoin

Kryptoměny vydávané centrálními bankami by navíc podporovaly jejich měnovou politiku. Je totiž technicky možné platit úroky z digitálních peněz, píše BIS. „Pokud by kryptoměny centrálních bank úplně nahradily hotovost, nebylo by už pro střadatele možné obcházet záporné úrokové sazby a zároveň držet peníze vydávané centrálními bankami,“ píše BIS. Naopak proti této formě měnové politiky působí existence hotovosti, do které střadatelé mohou „uprchnout“, protože na ni nelze záporné sazby uplatnit.

Estcoin: Nová kryptoměna podporovaná vládou

Šest světových bank spojuje síly k vytvoření vlastní digitální měny

Při každém rozhodnutí o případném zavedení kryptopeněz by každá centrální banka musela zhodnotit, zda převažují potenciální výhody nad potenciálními nevýhodami, píše BIS. Existuje totiž také nebezpečí, že tzv. bank runs, tedy masové vybírání vkladů u komerčních bank, bude rychlejší, protože bankovní vklady mohou být rychle a jednoduše převedeny na bezrizikový závazek centrální banky – kryptoměnu. Navíc digitální peníze představují riziko pro obchodní model současných bank, protože by přišly o své klíčové postavení prostředníka, a nemohly tak účinně vykonávat základní ekonomické funkce, varuje BIS.

Depozitní účty u centrálních bank namísto kryptoměn?

Tyto výhody a nevýhody však podle BIS nejsou výsadou kryptoměn, ale platí rovněž pro spotřebitelské depozitní účty u centrálních bank. V současné době je jediným prostředkem, jak může veřejnost držet peníze centrálních bank, hotovost. Pokud je někdo chce převést do digitální formy, musí závazek centrální banky konvertovat na závazek komerční banky tím, že hotovost uloží v bance.

Kryptoměny centrálních bank by umožnily spotřebitelům držet závazky centrální banky v digitální formě. Ale stejného efektu by bylo podle BIS možné dosáhnout právě také tím, kdyby veřejnost mohla mít účty přímo u centrálních bank. To je myšlenka, o které se již dlouho diskutuje. Technicky už je to podle BIS možné dlouho, centrální banky se tomu však z velké části zatím vyhýbaly.

Anonymita: Opravdu ji chceme?

Hlavním rozdílem mezi kryptoměnami vydávanými centrálními bankami a depozitními účty u centrálních bank je princip anonymity. „Decentralizovaný charakter nové technologie má potenciál poskytnout anonymitu podobně jako používání hotovosti, ale v digitální formě.“

V zásadě totiž platí, že kryptoměnové transakce probíhají anonymně, neboť k převodům dochází přímo mezi účastníky systému (peer-to-peer). U všech bitcoinových transakcí jsou veřejně zaznamenávány veřejné adresy plátců i příjemců plateb. Nicméně, podobně jako u e-mailových adres, bitcoinové veřejné adresy nemusí odhalovat skutečnou identitu uživatelů ani sobě navzájem, ani jiným členům bitcoinové komunity.

Jednou ze základních otázek přitom je, zda je to dobře, nebo špatně. BIS uznává, že existují veskrze legitimní důvody k ochraně anonymity v platebním styku, například prevence zneužití osobních dat. Na druhou, stranu řada kritiků varuje, že anonymita transakcí vůči třetím stranám, jako jsou centrální banky či finanční úřady, by neměla být povolena, protože napomáhá trestným činům, jako jsou daňové podvody, financování teroristických organizací či praní špinavých peněz.

Vydírání firem: Případ WannaCry a bitcoin v hlavní roli

Podle BIS navíc není jasné, jak moc si spotřebitelé anonymity jako způsobu ochrany svého soukromí opravdu cení. Různé průzkumy mezi uživateli digitálních peněženek totiž podle ní dokládají, že velká část z nich opatření na ochranu soukromí, která jim jejich aplikace umožňují, ani nevyužívá.

Technologie za CBCC by tedy umožnila centrálním bankám poskytovat digitální verzi hotovosti s podobnými vlastnostmi anonymity jako u hotovosti. Centrální banka jakožto emitent by se pak musela rozhodnout, zda bude po klientech požadovat informace o skutečné identitě.

Rusové jsou o krok napřed. Nabízí „kryptoburger“

Kryptoměny výhradně pro finanční instituce

Některé centrální banky se již pustily do experimentů s kryptoměnami pro transakce mezi finančními institucemi navzájem. Jedním z důvodů zvýšeného zájmu o DLT (distributed ledger technology, tj. technologie distribuované účetní knihy, jako je např. blockchain) je podle BIS to, že řada platebních systémů řízených centrálními bankami se blíží konci své technologické životnosti.

Technologie, která změní svět. Seznamte se

Některé centrální banky tak již dokončily testy konceptů s aplikacemi založenými na DLT. Příkladem může být projekt Jasper kanadské centrální banky či singapurský projekt Ubin.

V projektu Jasper jsou vytvářeny digitální tokeny, známé jako CADcoins, na začátku každého dne a splaceny na jeho konci. V projektu Ubin banky získávají či umořují digitální tokeny kdykoli v průběhu dne a mohou si je ponechat v systému overnight – transfery na singapurské testovací DLT platformě tak nejsou omezené otevírací dobou centrální banky.

Oba dva projekty podle BIS dokládají, že peníze centrálních bank mohou být převáděny v distribuované účetní knize v reálném čase, v realistických objemech a s mechanismem uchování likvidity. Přesto však žádná ze současných iniciativ na aktualizaci či náhradu existujících platebních systémů technologii DLT v úvahu vůbec nebere. Jak Bank of England, tak Bank of Canada prý nakonec dospěly k závěru, že technologie DLT zatím není dost zralá na to, aby ji mohly začít implementovat.

Nicméně většina centrálních bank, které zvažují modernizaci své klíčové platební infrastruktury, zdůrazňuje potřebu připravit nové systémy na kompatibilitu s budoucími DLT platformami.

Hlavním přínosem CBCC by v případě transakcí mezi finančními institucemi bylo zvýšení efektivity a redukce nákladů na vypořádání. Odpověď, zda v tomto případě kryptoměny spíše zavést, či nezavést, proto podle BIS závisí na řadě technických otázek, které je stále ještě třeba vyřešit.

Jedním z potenciálních přínosů systémů založených na DLT je podle BIS možnost okamžitého zúčtování a vypořádání u cenných papírů. V současném systému je totiž třeba při směně peněz za cenné papíry a naopak počítat s několikadenní prodlevou. V tomto ohledu byl podle BIS nedávno dosažen určitý pokrok, a to díky joint venture mezi německou centrální bankou a Deutsche Börse, které vyvinuly funkční prototyp platformy pro vypořádání cenných papírů založené na DLT.

Kryptoměny – ano, či ne?

Otázka, zda centrální banka má, či nemá poskytnout digitální alternativu k hotovosti, je dnes podle BIS nejnaléhavější v zemích, kde se rapidně snižuje použití hotovosti jako například ve Švédsku. Ale je prý také možné, že toto dilema nakonec budou muset řešit ve svém vlastním kontextu všechny centrální banky.

V otázce, zda je smysluplné, aby centrální banky vydávaly vlastní digitální peníze, však BIS nedochází k žádnému jasnému stanovisku, ale jen upozorňuje na případné výhody a nevýhody. Centrální banky podle ní při svém rozhodování budou muset zvážit nejen spotřebitelské preference ohledně požadavků na soukromí a možného zvýšení efektivity co se plateb, clearingu a vypořádání týče, ale také rizika, která by to s sebou neslo pro finanční systém a celou ekonomiku, jakož i důsledky pro měnovou politiku, z nichž některá zatím nelze přesně odhadnout.

Newsletter