Životní úroveň lidí se prý neměří jen podle toho, co si mohou dovolit koupit, ale také podle toho, co si mohou dovolit vyhodit. Podle odhadu Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) by potraviny, které se vyhazují v Evropě, mohly zachránit 200 miliónů hladovějících lidí. Kolik jídla (a dolarů) ročně končí v odpadcích?
-
Kolik jídla se vyhodí?
Ačkoliv miliarda lidí na světě na jídlo nemá, podle Food and Agriculture Organization jej ti ostatní v souhrnu vyhodí nebo jej nějakým jiným způsobem znehodnotí zhruba 1,3 miliardy tun, a to za jediný rok. To je zhruba třetina celkové světové produkce potravin určené pro konzumaci lidmi. Podle dalších čísel FAO spotřebitelé ve vyspělých zemích vyhodí do koše 220 miliónů tun ročně, tedy skoro celou potravinovou produkci subsaharské Afriky (ročně 230 milionů tun).
-
Kdo plýtvá nejvíce?
Velkým překvapením není, že nejvíce se jídlem plýtvá v Evropě a Severní Americe. Podle FAO zde každý spotřebitel vyhodí 95 až 115 kg potravin ročně. Naproti tomu u průměrného spotřebitele v jižní Asii či subsaharské Africe jde jen o 6 až 11 kg ročně.
Co se týče jednotlivých zemí, absolutním vítězem jsou Spojené státy americké, kde se ročně vyhodí 760 kg jídla na osobu. Za USA následují Austrálie, Dánsko, Kanada, Norsko a Nizozemsko, kde všude se ročně vyhazuje přes 600 kg potravin na osobu. V České republice jde oproti tomu o pouhých 70 kg na osobu.
-
Kolik peněz končí v odpadcích?
Podle Natural Resources Defense Council Američtí spotřebitelé každý rok vyhodí potraviny za 165 miliard dolarů. Za vyspělé země je to pak podle FAO v souhrnu 680 miliard dolarů, zatímco za rozvojové země 310 miliard dolarů ročně.
-
Vyspělé vs. rozvojové země
Vyspělé a rozvojové země však prohýří podobné množství potravin – přesněji jde o 670 a 630 milionů tun. Velká část potravinového odpadu ovšem vznikne ještě dříve, než se potraviny dostanou ke spotřebitelům. Zatímco u rozvojových zemích vzniká 40 % ztrát v posklizňových procesech a při zpracování, u vyspělých zemí vzniká přes 40 % ztrát na maloobchodní úrovni, přičemž velkou roli zde hrají standardy kvality a vzhledu.
Dobře míněná vládních opatření, která skončila fiaskem – Roklen24.cz https://t.co/yCacinRGKW prostřednictvím @roklen24 pic.twitter.com/58QXJzRvi0
— Roklen24.cz (@roklen24) 5. prosince 2016
-
Plýtvání a hladomor
Podle odhadu FAO by potraviny, které se vyhodí v Evropě, mohly by nakrmit 200 miliónů lidí. A pokud by se podařilo zachránit jen jednu čtvrtinu vyhozených či znehodnocených na celém světě, mohlo by se jimi uživit 870 miliónů hladovějících lidí.
-
S čím se plýtvá nejvíce?
Podle FAO vznikají v rámci potravin největší ztráty u ovoce a zeleniny – ve světě činí v průměru 40 až 50 %. Velké ztráty jsou také u ryb (35 %) a obilovin (30 %). U ostatního masa a mléčných výrobků je to pak relativně nízkých 20 %.
-
Nedojedené porce
Podle Natural Resources Defense Council nechávají hosti v amerických restauracích v průměru 17 % jídla netknutého na talířích. Drtivou většinu si přitom nenechají zabalit s sebou.
