Jak pomoci vězňům, kteří si odseděli svůj rozsudek, zpátky do normálního života? V otázce peněz se v tomto směru nabídla americká banka JP Morgan, jež bývalým odsouzencům nabídla speciální druh debetní karty. Ušlechtilá myšlenka (pokud tak vůbec byla koncipována) se však během let ukázala jako nástroj okrádání, jehož výsledkem je hromadná žaloba.
Psal se rok 2008, když JP Morgan zvítězila v boji o vládní kontrakt, který měl propuštěným vězňům z federálních věznic zprostředkovat speciální prostředek platebního styku. Jednalo se o předplacenou a následně už nedoplnitelnou debetní kartu, na kterou se odsouzencům připisovaly peníze získané a vydělané během pobytu ve věznění.
Projekt se realizoval v roce 2012 a vězni tak získali vlastní platební kartu. Pravdou je, že tehdy vůbec netušili, jak moc je speciální karta spjatá s ještě speciálnějšími poplatky. Jak by taky mohli, když jim nebylo umožněno žádné bližší prozkoumání všech detailů podmínek uzavírané smlouvy. A právě díky tomu získala banka přístup k (menší) dojné krávě.
Jakmile si chtěl odsouzenec vybrat peníze na přepážce, stálo ho to dodatečných deset dolarů. „Běžní“ držitelé běžné karty mají tento krok zcela zdarma. Pokud vězeň kartu ztratil, JP Morgan mu ji mile ráda a poměrně rychle obnovila, ovšem za 24,5 dolarů, což je zhruba pětinásobně vyšší částka než si banka účtuje u „nevězňů“. Výčet uzavírá pokuta za měsíční neaktivitu na účtu, které činila 1,5 dolarů, a taxa za zjištění stavu účtu o velikosti 45 centů.
„Ber, nebo nech. Tak banka přistoupila k celému projektu,“ řekl pro server Financial Times Ken Grunfeld, právník z filadelfské kanceláře Golob & Honik, která má na starosti hromadnou žalobu. „Tito lidé byli doslova donuceni kartu přijmout. Kdyby tak neučinili, jejich peníze by jim byly regulérně odepřeny.“
Práce pro JP Morgan? Jen s tatínkem politikem https://t.co/94j5WCdCzz @roklen24 #JPMorgan #bank #China pic.twitter.com/5323tdGBIk
— Roklen24.cz (@roklen24) 25. července 2016
Filadelfský federální soud uvedl, že JP Morgan souhlasila s odškodněním poškozených ve výši 446 822 dolarů. Banka se rovněž zavázala, že zaplatí 250 tisíc dolarů za náklady a poplatky žalobci. Co se týče samotných poplatků, tak ty dle neveřejného zdroje Financial Times začaly být bankovní společností stahovány již minulý týden.
Samotná žaloba byla iniciována Jessem Krimesem, filadelfským umělcem, který byl v roce 2009 odsouzen za držení kokainu s úmyslem následné distribuce. Po svém propuštění měl k dispozici 250 dolarů uložené na inkriminované kartě. Jakmile však zjistil, kolik mu zbývá po odečtení všech poplatků, byl dle svých slov doslova zděšen.
„Vše, co je spojené s federálním vězeňským systémem, je navrženo tak, aby vás to dostalo do totální beznaděje,“ řekl Krimes. „Vrátíte se domů, snažíte se dát dohromady zbytky kousků normální života a najednou zjistíte, že se na vás chce přiživit už tak dost bohatá bank. To je opravdu nehoráznost.“
Jak vyléčit bankovní sektor? Udělejme z něj ještě větší hrozbu https://t.co/rGUEeXJSpn @roklen24 #TooBigToFail pic.twitter.com/CRP6Yic56d
— Roklen24.cz (@roklen24) 12. července 2016
