Expanze domácí ekonomiky s novou porcí dat dále posílila. Zatímco v srpnovém vydání bylo patrné mírné zakolísání důvěry spotřebitelů a nových průmyslových zakázek, v září se veškeré sledované ukazatele vrátily do stádia „expanze“, tedy do rostoucí fáze nad dlouhodobým trendem.
Přiměřený optimismus firem a domácností
I ta nejoptimističtější očekávání překonal v uplynulých dnech předběžný odhad a následná první revize růstu HDP a jeho složek za druhé čtvrtletí letošního roku. Největší nárůst oproti předchozímu čtvrtletí v našem indikátoru zaznamenala (sezónně očištěná) cyklická složka investic. Obnovené investiční aktivitě napomohl pozitivní sentiment tuzemských firem, který však z pohledu cyklického vývoje nezažívá nijak výraznou expanzi, jelikož se nachází velmi blízko středu celého diagramu. Investicím zřejmě napomohly i výzvy, kterým podnikatelský sektor momentálně čelí. Přes silnou poptávku totiž narůstá nákladová náročnost práce. Firmy v takových časech mohou sahat k technologicky náročnějším řešením s vyšším podílem kapitálu. Druhým faktorem motivujícím firmy investovat by pak mohlo být i (očekávané) posílení koruny, které (alespoň krátkodobě) zdraží české zboží na zahraničních trzích a znesnadní tak konkurenci prostřednictvím cen. I proto je v nejbližší době očekáváno oživení růstu tuzemské produktivity práce.
Růst příjmů a zřejmě i nízká obava ze ztráty zaměstnaní v důsledku velmi malé nezaměstnanosti a rekordního počtu volných pracovních míst zase pomáhá spotřebitelské důvěře i samotné spotřebě. Pro cyklickou složku důvěry spotřebitelů však platí to stejné, co pro tu podnikatelskou. Tedy, že se udržuje na mírně optimistických hodnotách a cyklická expanze ekonomiky ji výrazněji nad trend nevychyluje. Spotřebitelům příliš na náladě neubírá ani několik měsíců cíl přestřelující inflace spojená s vyšším nárůstem nákladů na bydlení a cen potravin.
Peněžní zásoba vysoko nad trendem, dynamika však zpomaluje
Nejvíce nad dlouhodobým trendem zůstává cyklická složka M3 peněžní zásoby, která odráží stále výraznou úvěrovou aktivitu bankovního sektoru. Dynamika však začíná zpomalovat, což oproti minulému vydání ilustruje posun peněžní zásoby směrem doleva. Na hypotečním trhu se nejspíše již částečně projevilo zpřísnění doporučení ze strany centrální banky ohledně poskytování úvěrů na bydlení. V červenci hodnota nově poskytnutých hypoték dosáhla nejnižší úrovně od ledna 2016 a v meziročním porovnání v červnu i červenci poklesla o 7 respektive 4 procenta.
Odraz úvěrové aktivity je spolu s nízkou nabídkou nových bytů patrný i na cyklické složce nabídkových cen bytů, která se nachází citelně nad dlouhodobým trendem. Vyšší ceny bytů se pak přirozeně promítají i do nájmů. Dle zástupců projektu Cemap.cz již vyjdou ve většině regionů ČR měsíční splátky hypotéky (na 30 let) levněji než pronájem stejného bytu.
Důležité je brát v úvahu i regionální nerovnoměrnost růstu cen, jelikož za tím současným stojí především velká města, obzvláště pak Praha.
Trh práce u vrcholu cyklu?
Cyklická složka nezaměstnanosti, která se nachází hluboko pod trendem, a tedy zřejmě i pod tzv. přirozenou mírou nezaměstnanosti (v grafu je u nezaměstnanosti převrácená hodnota) napovídá, že značnou část současného růstu cenové hladiny lze charakterizovat jako tzv. poptávkovou inflaci. Vysoko nad trendem v cyklickém vývoji stále zůstává počet volných pracovních míst. Zároveň však indikátor blízkostí k vertikální ose naznačuje, že mnoho prostoru pro další expanzi ukazatelů trhu práce nezbývá. To dokládají i akcelerující mzdy, které ve druhém čtvrtletí připsaly meziročně 7,6 % v nominálním, respektive 5,3 % v reálném vyjádření.
Slabší průmysl v důsledku dovolených
Na rozhraní fáze expanze a zpomalení se momentálně nacházejí průmyslová výroba a nové průmyslové zakázky. Nutno však podotknout, že zpomalení růstu, někdy i pokles průmyslové výroby v průběhu prázdninových měsíců, je tradičním průvodním jevem léta. Významné firmy, včetně producentů automobilového průmyslu, totiž v tomto období vyhlašují celozávodní dovolené, a tak zdánlivé zpomalení nelze interpretovat jako fundamentální varování pro cyklický vývoj celé ekonomiky. Víc naznačí podzimní čísla, která již těmito odstávkami nebudou zkreslena.
Co na to ČNB?
Na evidentní přehřívání tuzemské ekonomiky reagovala ČNB již 3. srpna zvýšením referenční 14denní repo sazby o 0,2 procentního bodu na 0,25 %. Dle našeho názoru lze téměř s jistotou očekávat, že se letos dočkáme ještě dalšího nárůstu sazeb. Kdy? To už tak jednoznačné není. Z ČNB zaznívala v posledních týdnech co se týče načasování různorodá vyjádření. Úrokový hike proto nelze vzhledem k expanzivní fázi cyklu ekonomiky a přestřelování inflačního cíle vyloučit již na zářijovém zasedání. Dalším důležitým faktorem pro měnové podmínky je i kurz koruny, který vlivem velkých pozic zahraničních investorů od exitu ani od otevření úrokového diferenciálu příliš neposílil. Pomohl tak k útlumu proinflačních tlaků nejspíš méně, než se původně očekávalo.
Na druhou stranu, ČNB bude mít novou prognózu k dispozici až na zasedání 2. listopadu. Proto by mohl v radě převážit názor, že by bylo vhodné si na ni a na říjnové zveřejnění dalšího směřování kvantitativního uvolňování Evropské centrální banky před rozhodnutím o sazbách počkat. To by potom nahrávalo zvýšení úrokových sazeb právě na měnověpolitickém zasedání 2. listopadu.
