Mark Zuckerberg a základní příjem. Proč mu (ne)naslouchat?

Na konci května měl zakladatel sociální sítě Facebook Mark Zuckerberg proslov na Harvardově univerzitě, kde představoval jeho vize, ideály a řekněme i naděje, které vkládá do generace tzv. mileniálů, mezi které se sám taktéž zařadil. Nejzajímavější na celém projevu byl fakt, že jako jeden z nejbohatších mužů planety si uvědomuje svou odpovědnost vůči komunitě a prosazuje myšlenku základního příjmu (basic income), tedy že každý občan státu by dostával pevně stanovenou sumu peněz nezávisle na jeho statusu, příjmu nebo věku, jež by mu dokázala zajistit dostatečně kvalitní živobytí.

Koncept základního příjmu se neobjevil z ničeho nic, úplný počátek pochází od Thomase Mora z 16. století, který chtěl zajištěním určitého standardu živobytí pro všechny obyvatele bojovat proti tehdejším zlodějům. Stejně tak Abraham Lincoln v roce 1862 věnoval 160 akrů půdy každému muži staršímu 21 let, který se rozhodl ji kultivovat po dobu alespoň pěti let.

Dnešní myšlenka a přání Marka Zuckerberga vychází z představy, že každý mladý člověk v USA by měl mít stejnou příležitost jako on – vytvořit úspěšný byznys a nemuset se ohlížet na zajištění základních potřeb. Jeho snaha a cíl jde ale ještě o trochu dál, neboť skrze základní příjem chce dát každému možnost mít cíl, mít touhu něco dokázat a něco vytvořit, protože pokud bude úspěšný, užitek nás všech se zvýší. Zároveň však apeluje na zajištěnou část populace, že pokud tuto příležitost mladým neumožníme, jako společnost jsme selhali.

Skrytá energie sdílené ekonomiky

Pouze finanční prostředky ale nestačí k naplnění výše zmíněné myšlenky umožnit každému něco dosáhnout. Neméně důležitou součástí je dát začínajícím vědcům, inovátorům a podnikatelům možnost selhat. Neúspěch odjakživa vytváří podmínky pro projekty úspěšné a i ono známé „takto to nepůjde“ přináší mnohdy ty nejdůležitější informace. Základní příjem dovolí neúspěšným dále pokračovat v běžném životě, vyhnout se následné ostrakizaci a nestavět strach do cesty převratným myšlenkám, které by jinak nemohly spatřit světlo světa.

Mark Zuckerberg si uvědomuje, že koncept základního příjmu je extrémně nákladný a bude stát daňové poplatníky mnoho prostředků, souběžně ale dodává, že on je jedním z těch, kteří by se měli na financování podílet. Nepřímo tak vyzývá novou generaci podnikatelů k jakémusi post-kapitalistickému modelu maximalizace užitku, kdy majitel firmy není hnaný pouze ziskem, ale důležitou složkou se pro něj stává i komunita. A podmínky k přijetí jeho výzvy nemůže mít lepší, neboť podobné hodnoty se zdají být hodnotami celé generace mileniálů –  jedné z nejštědřejších generací všech dob. Vždyť za minulý rok v USA 3 ze 4 mileniálů přispěli na charitu a 7 z 10 se podílelo na více než jednom dobročinném projektu.

Je skutečně zajímavé, že základní příjem se pomalu dostává častěji do veřejné diskuse a prezentuje se jako jedna z cest, jak se vypořádat se stále vyšším využíváním umělé inteligence v našem životě, která dle předpokladů bude postupně nahrazovat lidskou pracovní sílu. Povzbudivé je, že samotní CEO největších korporací světa si uvědomují blížící se problém a berou odpovědnost za případnou ztrátu pracovních míst do svých rukou, což nedávno podpořil i Bill Gates svojí myšlenkou o zdanění práce robotů.

Efekt křídel České národní banky

Newsletter