Cameronův výbušný trumf proti Brexitu?


14:45 • 2. února 2016

Tagy: Velká Británie, Brexit, Cameron, Evropská unie

Suverenita, vztah k eurozóně, konkurenceschopnost a volný pohyb osob. Právě poslední téma ze čtyř, která britský premiér David Cameron nastolil jako klíčová pro pokračování Velké Británie v Evropské unii nebo Brexit, se stane třaskavým. Zaškrtí Cameron peníze pro „přivandrovalce“ na britský trh práce s připomínkou chování Rakušanů a Němců a dostane na svou stranu většinu Britů, včetně těch chudších?

Průzkumy říkají…

V lednu byly ohlášeny výsledky celkem devíti průzkumů sedmi různých společností a ústavů, které zkoumaly postoje britských voličů ohledně jejich plánovaného hlasování v referendu o setrvání Velké Británii v Evropské unii. Ve třech případech výzkumníkům vyšla převaha podporovatelů odchodu Spojeného království – tedy Brexitu. Vzhledem k podílu nerozhodnutých voličů však ani v těchto případech neměl tento tábor nadpoloviční většinu všech dotázaných.  Naopak: v pěti případech hovořily o převaze zastánců britského členství v unii. Jedenkrát se podpora táborů odpůrců i zastánců britského členství v percentuálním vyjádření shodovala.

Lednové výsledky výrazně kolísají zejména v táboře zastánců setrvání Británie v unii, když se pohybují v rozmezí 38 % až 55 %. Odhady velikosti tábora voličů rozhodnutých v referendu hlasovat pro odchod kolísají méně, v rozmezí 36 % až 42 %.

Klíčových 24 hodin pro Camerona a Velkou Británii

Připomeňme: V loňském roce před květnovými parlamentními volbami v Británii žádný průzkum zdaleka nenasvědčoval tomu, že výsledkem voleb bude jednobarevná vláda konzervativců Davida Camerona! Výzkumníci slíbili poučit se z tohoto neúspěchu a polepšit se v průzkumech před referendem o Brexitu. Kritizované metody však v zásadě zůstaly stejné. Z devíti průzkumů jich sedm závisí na online dotazování a dva na dotazování přes telefon.

Lze očekávat, že zejména výsledky online formy dotazování jsou zkresleny tím, že příslušníci mladších generací mají větší ochotu odpovědět na online dotaz, ale není ještě jisté, že se k samotnému referendu skutečně dostaví. Naopak u starších generací je tendence zcela opačná, tedy menší pravděpodobnost odpovědět na online dotaz, ale naopak větší disciplína při skutečném hlasování. Mladší generace jsou přitom považovány za větší zastánce členství v unii než starší generace.

„Přivandrovalci“ trumfem Camerona?

Navzdory kolísání výsledků i kritice jejich získávání, bude velmi zajímavé sledovat to, jak se na rozložení podpory mezi oba tábory projeví výsledky jednání Davida Camerona se zbytkem unie o nových podmínkách britského členství. Ze čtyř Davidem Cameronem nastolených kategorií: suverenita, vztah k eurozóně, konkurenceschopnost a volný pohyb osob, má největší potenciál pro to ovlivnit rozložení sil posledně uvedená položka. Navrhovaná „záchranná brzda“ umožňující Británii omezit na určité období výplatu daňových kreditů, nově přicházejícím zaměstnancům z ostatních zemí EU pravděpodobně nebude z finančního hlediska představovat až tak zásadní změnu pro britský sociální systém. Tuto změnu však lze použít coby argument pro získání Britů z nízkopříjmových skupin obyvatelstva, které jsou jinak převážně považovány za větší stoupence rozloučení se s unií.

Klíčové dny a hodiny pro Camerona i Brexit

Omezení výhod daňového kreditu pocítí zejména zaměstnanci s nižšími příjmy. Britové ucházející se o práci s nižším výdělkem by tak v důsledku změny mohli, vzhledem k pravděpodobnému úbytku uchazečů o tato zaměstnání z jiných států unie, zlepšit své postavení na pracovním trhu.

Cameron versus Tusk. Tony Blair je s nimi

Tlak Davida Camerona při jednáních s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem na to, aby tato „záchranná brzda“ mohla být v účinnosti již bezprostředně po referendu a po dobu až 7 let nasvědčuje tomu, že si britský premiér připravuje nahrávku na smeč pro kampaň před referendem. Svou symboliku má i ona požadovaná délka trvání 7 let. Je to právě ta doba, kterou Německo a Rakousko využily k ochraně svých pracovních trhů po rozšíření unie v roce 2004. Británie labouristické vlády Tonyho Blaira tehdy spolu s Irskem a Švédskem patřila mezi jediné státy původní patnáctky, které nevyužily přechodného období vůbec a již od května 2004 umožnily volný pohyb pracovníkům ze všech států unie.

Český vděk Blairovi

Česká republika a další státy této fáze rozšíření EU tak vděčí Blairovi za to, že jejich občané mohli již od prvních dnů členství skutečně pocítit, co vlastně volný pohyb pracovníků v unii reálně znamená. Také britská ekonomika z tohoto přílivu lidského kapitálu v době své konjunktury profitovala. Část britské společnosti tento odvážný krok přesto vnímala negativně. V důsledku silné vlny příchozích negativní vnímání Blairova rozhodnutí sílilo a přetavilo se nejen v uplatnění plného přechodného období vůči Bulharsku a Rumunsku v roce 2007, ale i v sílící podporu strany UKIP usilující o úplný odchodu Británie z EU.

Jak zobchodovat Brexit?

David Cameron tak může v případě úspěšného vyjednání „záchranné brzdy“ vzít z části vítr z plachet představitelům UKIP. V kampani před referendem, ve které bude sám podporovat setrvání Británie v EU, se totiž může po vzoru Thatcherové a jejího „Britského rabatu“ v očích alespoň části britské společnosti pasovat do role zachránce Spojeného království.

Tip: To nejlepší z Roklenu – Zaregistrujte si zasílání RoklenLetteru zde

RSS

Je analytikem Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) se zaměřením na vnitřní trh EU, právo EU a vztahy EU a anglofonních zemí. V letech 2005 až 2009 pracoval coby koncipient v pražské pobočce přední mezinárodní advokátní kanceláře, kde poskytoval poradenství v oboru českého práva a práva EU významným českým i zahraničním klientům ze soukromého a veřejného sektoru. Ve své právní praxi od roku 2009 se věnuje zejména otázkám práva EU a mezinárodního práva veřejného. Působí rovněž coby interní doktorand oboru International Relations and European Studies organizovaného Ústavem mezinárodních vztahů a Metropolitní univerzitou Praha. Studuje též doktorské studium na katedře evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde také v roce 2005 absolvoval summa cum laude magisterské studium v oboru Právo a právní věda. V rámci programu Socrates-Erasmus absolvoval studium ve Švédsku na Jönköping International Business School. V roce 2011 absolvoval na Metropolitní univerzitě Praha s vyznamenáním také své druhé magisterské studium v oboru Anglofonní studia.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.