Boj s terorismem: Internet jako bitevní pole. Dočkáme se úplné cenzury?


19:25 • 6. června 2017

Tagy: Facebook, Google, Internet, Technologie, Velká Británie, Terorismus, Twitter

Internet je perfektním útočištěm pro radikály, země by proto měly spolupracovat na jeho silnější regulaci a kontrole. S takovým poselstvím vystoupila krátce po sobotních teroristických útocích v Londýně britská premiérka Theresa Mayová. Je mezinárodní kontrola internetu nutná, nebo nebezpečná?

Internet jako útočiště teroristů

Mayová v neděli odpoledne představila čtyřbodový plán proti terorismu a zaměřila se přitom především na jedno – boj proti terorismu na poli internetu. „Nemůžeme této ideologii nechat bezpečný prostor, který ke svému růstu potřebuje, a tím je právě přesně to, co internet a velké internetové společnosti poskytují,“ řekla Mayová po atentátu, který spáchali tři útočníci dodávkou a noži. O život přišlo celkem sedm lidí, desítky dalších byly zraněny.

Mayová tak několik hodin po útoku napadla velké technologické firmy, jako je Google, Twitter, či Facebook, i když je přímo nejmenovala. Další země pak vyzvala k tomu, aby hledaly mezinárodní řešení tohoto problému. Podle Mayové by měly být vytvořeny nové „mezinárodní dohody o regulaci kyberprostoru,“ řekla s tím, že nová pravidla by „připravila extremisty o jejich bezpečný prostor na internetu“ a zabránila šíření extremismu a terorismu.

Britská premiérka tím navazuje na plány, které představila již v květnu na summitu skupiny zemí G7, kdy požadovala jejich podporu pro tlak na internetové společnosti, opět jako je Google, Facebook a Twitter, aby dělaly více v odstraňování extremistického obsahu na svých platformách. Firmy by podle ní měly mít povinnost vyvíjet technologii, která automaticky identifikuje a maže provokativní příspěvky.

Lídři G7: Google, Facebook a další musí zesílit boj proti terorismu

Co na to Facebook a spol.?

Odstraňování problematického obsahu je nepochybně v zájmu samotných technologických gigantů. Je však otázkou, jak dalece by měly být ve jménu boje s terorismem k příslušným opatřením nuceni státem a kdy se snahy o mazání škodlivého obsahu mohou zvrtnout v cenzuru a kontrolu, která omezuje osobní práva a svobody jednotlivců.

Facebook na události a výroky britské premiérky reagoval prohlášením, že chce „poskytovat službu, kde se lidé cítí bezpečně. To znamená, že nepřipustíme skupiny či jednotlivce, kteří se angažují v teroristických aktivitách, nebo příspěvky, které vyjadřují podporu terorismu. Chceme, aby byl Facebook pro teroristy nepřátelským prostředím,“ uvedla firma podle CNBC v prohlášení. CEO společnosti Mark Zuckerberg pak již v květnu oznámil plán přijmout 3000 zaměstnanců na čištění své sociální sítě od škodlivého obsahu. „Kombinací technologie a lidské kontroly agresivně pracujeme na odstranění teroristického obsahu z naší platformy, jakmile jej zjistíme,“ uvedla podle CNBC firma s tím, že v tomto směru již dlouho spolupracuje s politiky, občanskou společností a jinými subjekty v technologickém sektoru a že bude v těchto snahách dále pokračovat.

Google rovněž vydal prohlášení, ve kterém oznámil, že s mnoha zaměstnanci a se „stovkami milionů liber“ pracuje na tom, aby neposkytoval teroristům na síti žádnou platformu. Při těchto snahách prý také spolupracuje s úřady.

Šifrované chaty – co s tím?

Velká Británie se také podle vyjádření ministra vnitra Ambera Rudda opět zabývá tématem šifrovaných chatů. I rozšířené chatovací aplikace, jako je WhatsApp, který patří Facebooku, již totiž používají takzvané plné koncové šifrování, které má uživatelům zaručit více soukromí. A to nevadí jen britským bezpečnostním úřadům. Vyšetřovatelé po celém světě upozorňují podle serveru Spiegel Online na to, že jsou kvůli těmto novým aplikacím náhle téměř slepí. Například atentátník Anis Amri, který v prosinci v Berlíně na vánočním trhu kamionem usmrtil 11 lidí a desítky dalších zranil, používal podle serveru ještě bezprostředně před útokem aplikaci Telegram a komunikoval skrze ní s pravděpodobně vysoce postaveným místem organizace Islámský stát. To, jestli se podobným způsobem domlouvali i útočníci z Londýna, se však zatím neví.

Problém je, že díky silnému zašifrování nemohou ani samotní provozovatelé aplikace zjistit, co si jejich uživatelé píší. Aby státu umožnili přístup, museli by tak snížit své vlastní bezpečnostní standardy pro všechny uživatele. Jenže vzhledem k tomu, že by toho mohly zase využít kriminální živly, varují zastánci občanských práv a ochrany dat před tím, aby firmy takovýmto požadavkům ze strany úřadů vyhověly.

Extrémní Británie

Pokud jde o zákonnou úpravu kontroly internetu, má Velká Británie oproti ostatním evropským zemím značný náskok. Již v listopadu byl odsouhlasen nový velký zákon s názvem Investigatory Powers Bill, který vešel v platnost koncem ledna. Ten umožňuje poskytovatelům internetového připojení ukládat informace o tom, které stránky uživatelé navštěvují. Jména příslušných domén jsou ukládána po dobu jednoho roku. Mobilní operátoři navíc ukládají informace o tom, kdo na svém smartphonu používá jaké aplikace. K těmto soukromým datům má přístup 48 úřadů, mj. britská vojenská policie či ministerstvo zdravotnictví.

Stát se podle tohoto zákona může také chovat jako hacker a nabourávat se do počítačů a chytrých telefonů podezřelých, a to za účelem odhalení případné trestné činnosti. Může tak například číst údaje, které člověk vyťuká na klávesnici ještě předtím, než je pošle přes zašifrovaný chat.

V zákoně z loňského roku se také najdou požadavky na internetové společnosti, které mají povinnost pomáhat státu mimo jiné s rozklíčováním kódovaných zpráv.

Již tehdy ochránci občanských práv podle serveru Spiegel Online hovořili o jednom „z nejextrémnějších zákonů o kontrole, které kdy byly v demokracii schváleny“. Rétorika britské premiérky a ministra vnitra krátce po londýnských útocích však jen ukazuje, že ani to konzervativcům nestačí a že budou prosazovat ještě silnější kontrolu. Diskuze o tom, komu to prospěje a koho naopak poškodí, tak zřejmě teprve začíná.

The Economist: Data jako ropa digitálního věku

RSS

Vystudovala obor Mezinárodní politika a diplomacie na Vysoké škole ekonomické v Praze. Absolvovala mezinárodní interdisciplinární studijní program Comparative East-West-Studies se zaměřením na politologii na Universitě Regensburg. V průběhu studia absolvovala mj. stáž v Německém Spolkovém sněmu. Pracovala jako zpravodaj ekonomické redakce ČTK, působila jako content manager ve společnosti Patria Online, kde vedla zpravodajský tým, a pracovala také jako mluvčí předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.