Česko vs. Slovensko: Rivalové v hokeji i ekonomice


13:58 • 9. března 2015

Tagy: Studenti pro Roklen24

„Pomlčková válka“, následná změna názvu na Českou a Slovenskou Federativní Republiku. Stejně to nestačilo. Společný vývoj dvou národů – českého a slovenského byl u konce. Klaus s Mečiarem si plácli a 1. 1. 1993 byly na světě dvě republiky – Česká republika a Slovenská republika.

Kromě společné minulosti dvou národů, zůstala ještě jedna věc – rivalita. Zápolení nás provází všude, nejen na ledové ploše, i když zde hovoří statistika jasně 38:13 na vzájemné zápasy pro Česko. Nechme ale sport stranou a srovnejme skóre obou zemí na poli ekonomickém. Vítězství z hlediska ekonomické výkonosti už nemusí být tak jednoznačné jako je v hokeji – z řad odborníků totiž nebylo poprvé vyřčeno, že by slovenská ekonomika mohla předehnat tu českou.

Slovensko mělo po rozdělení o dost horší startovní pozici než Česko. Slováci měli téměř o polovinu nižší životní úroveň (HDP na hlavu) a nebýt soudruha Husáka, tak by byli čistě agrární zemí. Naproti tomu v České republice sídlila většina průmyslové výroby. Češi zdědili z dob komunismu taky institucionální infrastrukturu, Slováci museli vše vybudovat od píky – centrální banku, vlastní měnu … Možná právě to, že Slováci začali na „zelené louce“ způsobilo, že v následujících letech do krize kromě roku 1999, 2000 a 2005 rostli rychleji než Česko.

V rámci zemí OECD z hlediska absolutní výše HDP skončilo Česko za rok 2013 na 21. příčce a Slovensko až na 30. příčce z celkového počtu států 34. Česká republika za rok 2013 vytvořila více jak dvakrát větší HDP, nicméně porovnávat českou a slovenskou ekonomiku tímhle stylem by bylo až trapně patriotistické. Z hlediska HDP na hlavu Slovensko od dob rozdělení rostlo výrazně dynamičtěji a za rok 2013 vytvořilo HDP na hlavu v hodnotě 26.499 dolarů, Česko za stejný rok vytvořilo HDP 29.028 dolarů. Pokud tedy necháme stranou češství, vidíme, že v relativním srovnání, kdy Slovensko začínalo s poloviční životní úrovní, Česko výraznou měrou dotáhlo.

Jestliže srovnáme Česko a Slovensko z hlediska tempa růstu, tak nás Slovensko porazí téměř na plné čáře. Pouze v roce 2005 Česko rostlo o jednu desetinu procenta HDP rychleji než Slovensko. Pyrrhovo vítězství z krizového roku 2009, kdy slovenská ekonomika spadla o 4,9 % a ta česká „jen“ o 4,5 %, snad ani nestojí za zmínku. Za sledované období 2004 – 2014 Česko rostlo průměrným tempem 2,5 %, zato Slovensko téměř 4% tempem. Rozdíl 1,5 procentního bodu hovoří jasně ve prospěch Slovenska a také vysvětluje, proč se životní úrovně dvou srovnávaných zemí tak rychle přibližují. (Grafy viz fotogalerie k článku.)

Pád Lehman Brothers a následná krize nešetřila ani jednu zemi. Slovensko zasáhla krize hlavně v roce 2009 více než Česko. Horší průběh krizového roku 2009 je určitě do jisté míry způsoben tím, že Slovensko v daném roce vstoupilo do eurozóny a neslo z části následky nezodpovědného chování jižních zemí. Nicméně obě země spadly v roce 2009 pod úroveň potenciálního produktu. Situace, kdy se země ocitly v mezeře recese, s sebou přinesla řadů problémů, a to hlavně na trhu práce, kdy míra nezaměstnanosti klesla pod svou přirozenou úroveň.

Slovensku se v roce 2010 podařilo vymanit na krátkou dobu z mezery recese. Úspěch byl determinován především tím, že v roce 2009 nepřiškrtila slovenská vláda výdaje tak jako ta česká a neuštědřila ekonomice další ránu v podobě tvrdých úsporných opatření. Nicméně tenhle efekt byl pouze krátkodobý. V roce 2014 rostly obě země shodně tempem 2,4 % HDP. Česká republika se dostala na hranici potenciálního produktu a Slovensko se nachází těsně pod ní, což signalizuje překonání mezery recese a obrat ekonomického cyklu.

V čem ale tkví tajemství úspěchu slovenské ekonomiky? Proč rostla rychleji a proč se s krizí vypořádala líp? Pokud srovnáme jednotlivé složky HDP za sledované období 2004 – 2014, tak slovenská ekonomika byla tažena jednak dobrou domácí poptávkou, která v roce 2013 tvořila 56 % HDP, v případě Česka se poptávka podílela na HDP 48 %. Kvalitní domácí poptávka u slovenských kolegů byla také masivně podporována vládními investicemi, které v daném období rostly téměř pětkrát rychleji než vládní investice v Česku. Slovenský dynamičtější růst je tedy vykoupen rychlejším zadlužováním.

V roce 2015 by Česko mělo růst tempem 2,7 a Slovensko 2,6 % HDP. Jinak tomu dle makroekonomických predikcí nemá být ani v roce 2016, kdy by Slovensko mohlo zaznamenat dokonce růst až 3,5 % oproti 2,5% růstu Česka. Naplnění predikcí může znamenat, že se nám Slovensko zase o krůček přiblíží. Otázka z oblíbeného filmu Pelíšky na závěr zní: A bude to stačit, myslíš?

Napsat autorovi RSS

Absolvent bakalářského studia Národohospodářské fakulty, současně dokončuje magisterské studium v oboru Finance s vedlejší specializací Oceňování podniku a jeho majetku na Fakultě financí a účetnictví na Vysoké škole ekonomické v Praze. Dříve spolupracoval externě, nyní je ekonomickým autorem redakce Roklen24 a Project Manager společnosti Roklen. Aktivně se věnuje ekonomii, s důrazem na makroekonomické dění a také se zabývá politickým děním ve společnosti. V minulosti zastával pozici finančního analytika ve společnosti Economia a Neovize.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.