Česko vs. Slovensko: Rozpočtové povzbuzování


06:33 • 18. dubna 2015

Tagy: Studenti pro Roklen24

Ve všech předešlých článcích, kde jsem srovnával Českou a Slovenskou republiku, jsem patriotisticky prohlašoval, že Česká republika je jednoznačným lídrem na hokejové ploše. Ze statistického hlediska to s pukem naši hoši umí o porovnání lépe, než ti slovenští. Snad to opět potvrdí i při letošním mistrovství, které se koná u nás v Česku.

Hokej ovšem nechme stranou a vraťme se k ekonomice. Ještě jednou bych se vrátil k předešlým článkům a připomněl bych, že průměrný růst slovenského HDP od dob rozdělení, výrazně převýšil růst toho českého. Článek, který se věnuje srovnání HDP, si můžete přečíst zde:

Česko vs. Slovensko: Nezaměstnaní, koruna, inflace

Česko vs. Slovensko: Rivalové v hokeji i ekonomice

Jednou z příčin rychlého růstu Slovenska byla jednoznačně fiskální politika. Po roce 1993 zahájilo Slovensko agresivní fiskální politiku. Veřejný dluh Slovenska se do roku 2000 vyšplhal na úroveň 50,2 % HDP. Jen pro srovnání – český dluh se ve stejném roce nacházel na 17,7 % HDP! Slovensko po roce nastolilo přísnější fiskální politiku a začalo snižovat vládní výdaje a jeho veřejný dluh vůči HDP klesal. Svého dna dosáhl veřejný dluh Slováků za období 2004 – 2014 v roce 2008, kdy se nacházel na úrovni 28 % HDP. V tomtéž roce dosahoval veřejný dluh 28 % HDP i v České republice. Úrovně tedy byly srovnány, ovšem ne na dlouho.

Po té, co padla investiční banka Lehman Brothers a propukla finanční krize, se obě země zachovaly odlišně. Vládní výdaje na Slovensku rostly, jak v roce 2008, tak v roce 2009 více než 6% tempem. V Česku nerostly ani polovičním tempem. Bezprostředně po vypuknutí krize zažily obě země v roce 2009 propad HDP. Nicméně již v roce 2009 se Slovensko vrátilo k slušnému růstu a za období 2010 – 2014 dosahovalo průměrného 3% růstu HDP, Česko nedosáhlo ani 1% růstu. Slovensko rostlo rychleji, ale za jakou cenu? Za cenu vyššího zadlužování.

Fakt, že dluh Česka nerostl tak rychle jako dluh sousedního Slovenska, ještě neznamená, že se vláda Česka chovala jako vzorný hospodář. To nelze říct ani s nutnou dávkou nadsázky. O obou zemích můžeme s klidem říct, že nebyly a v současně době nejsou fiskálně příliš zodpovědné. Místo toho, aby v předkrizových letech, čili před rokem 2008, zvolily umírněnější politiku „šetření na horší časy“, řídily se spíše heslem – „peníze budou, my nebudeme“. Za období 2004 – 2007 stoupal deficit v Česku průměrným tempem 2,1 % a na Slovensku 2,6 %. Žádné šetření se nekonalo a o to bolestněji se následující krize projevila. Ovšem každý hříšník by měl dostat šanci na reparát. V roce 2011 – 2014 rostl schodek v Česku tempem 2,4 % a na Slovensku dosáhl dokonce 3,4%. Žádné ponaučení z vlastních chyb tedy nepřišlo. Šetření se nekonalo, jen se škrtalo v rozpočtech tam, kde se nemělo.

Pokud se podíváme na žebříček zemí OECD s největším dluhem vůči HDP tak samozřejmě dominuje Řecko. Za rok 2014 dosáhl řecký veřejný dluh rovných 176 %. Zde je tedy na místě říct, že Česko a Slovensko si v rámci zemí OECD vede relativně dobře. ČR se svým zadlužením 45,7 % HDP v roce 2014 je pátou nejméně zadluženou zemí OECD. Slovensko příliš nezaostává a řadí se na osmou příčku se zadlužením 54,4 %. Nabízí se otázky: Opravdu je tedy na místě vyzdvihovat daný fakt? Opravdu se máme plácat po ramenou? Rozhodně ne. Říkat, že jsme na tom lépe než většina zemí a smát se Řecku, by bylo velmi krátkozraké. Je pravdou, že pokud půjdeme po časové ose zpět, tak dluhy Řecka byly za posledních dvacet let pořád na vysoké úrovni, ale ne tolik! V roce 1995 dosahovaly 93 %. Od té doby narostly téměř dvojnásobně.

Nikdo nevylučuje, že podobný scénář nemůže v budoucnu potkat taky Českou nebo Slovenskou republiku. Věty z úst českého ministra financí o tom, že se snižuje dluh Česka, nejsou úplně fér. Může sice prohlašovat, že dluh Česka se snížil, jedná se však pouze o relativní verzi – dluh vůči HDP. Česká vláda se tak svezla na růstu ekonomiky, ale absolutní výši dluhu nám opět pozvedla díky deficitnímu financování. Právě ono zdánlivě jednoduché a nikdy nekončící deficitní financování může být v budoucnu nepředstavitelným problémem.

Jak je na tom veřejný sektor z hlediska růstu zadlužení víme. Zbývá otázka: Jak jsou na tom domácnosti? Světová banka zveřejňuje každým rokem ukazatel „Non-performing loans“, který představuje poměr rizikových úvěrů (dlužník nezaplatil splátku úvěru déle jako 90 dní) k celkové výši úvěru. Ještě v roce 2008 dosahoval ukazatel v Česku i na Slovensku necelých 3 %, po krizi vyskočil shodně u obou zemí téměř k 6 %. V porovnání s ostatními zeměmi je to zase slušný výsledek, ale opět platí stejná obava – abychom za pár let na tom nebyli stejně jako ti „horší“.

Napsat autorovi RSS

Absolvent bakalářského studia Národohospodářské fakulty, současně dokončuje magisterské studium v oboru Finance s vedlejší specializací Oceňování podniku a jeho majetku na Fakultě financí a účetnictví na Vysoké škole ekonomické v Praze. Dříve spolupracoval externě, nyní je ekonomickým autorem redakce Roklen24 a Project Manager společnosti Roklen. Aktivně se věnuje ekonomii, s důrazem na makroekonomické dění a také se zabývá politickým děním ve společnosti. V minulosti zastával pozici finančního analytika ve společnosti Economia a Neovize.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.