Microsoft kupoval draze, LinkedIn tleská daňovým rájům

Máte účet na LinkedInu? Ano? Pak vězte, že firma, kterou kdysi spoluzakládal dnes nejbohatší člověk planety, si jej cení na 60 dolarů. Když se totiž cena, za kterou Microsoft LinkedIn kupuje, tedy 26,2 miliardy dolarů, vydělí počtem uživatelů profesionální sociální sítě (433 milionů lidí), dostaneme právě zhruba 60 dolarů. Billa Gatese z toho hlava bolet nebude, tomu teď už více na srdci leží hladomory v Africe a stav zásobování pitnou vodou v Bangladéši, jedno je ale zřejmé: Microsoft kupoval draze.

Redmondská korporace přeplatí loňský zisk (před započtením úroků, daní a odpisů) profesionální sociální sítě celkem 91krát! Z tohoto pohledu jde o nejvíce předražený „deal“ letošního roku. Korporace jsou zkrátka při chuti. Při chuti, která dále roste. Když před dvěma lety kupoval Facebook WhatsApp (už to byl podle mnohých předražený obchod), platil za jeden uživatelský účet 42 dolarů, téměř o třetinu méně než nyní Microsoft. Pochopitelně, uživatelské účty nejsou všechno a LinkedIn není WhatsApp, ale i tak to o něčem svědčí.

Hlavně o tom, že korporace jsou nejen při chuti, ale i při penězích. Při penězích, které rády vyvádějí na offshorová konta. Konkrétně Microsoft měl loni v daňových rájích více než 108 miliard dolarů. Pokud by tyto peníze převedl do Spojených států, tamní daňový úřad by jej „zkásnul“ o další 34,5 miliardy dolarů. Tedy ještě o přibližně osm miliard vyšší sumu, než za jakou kupuje předražený LinkedIn. Z tohoto pohledu to tedy už tak nevýhodná koupě není: Microsoft zaplatil za sociální síť vlastně jen část, i když nemalou, toho, co by musel odvést na daních ve Spojených státech.

 

 

Dost možná, že nejvíce teď existenci daňových rájů tleskají v centrále LinkedInu, kde určitě bouchají šampaňská. Vždyť nebýt offshorových kont, peníze z Microsoftu by proudily do státní kasy – a na školy, nemocnice a silnice, jak by jistě řekli politici – a nynější mega-akvizice by se dost možná vůbec neuskutečnila. LinkedIn by se dál potácel na ponuré „křižovatce nejistot“. Připomeňme, že právě tak, jako „platformu na křižovatce nejistot“, jej letos v březnu ohodnotili v téměř poetickém přirovnání analytici z banky Morgan Stanley. Ti tehdy od LinkedIn dávali ruce pryč a sypali si popel na hlavu za to, že na něj do té doby pěli býčí ódy.

Jenže časy se mění, z „křižovatky nejistot“ se LinkedIn po dnešku poroučí. Děkovat může nejen nezřízené nenasytnosti Microsoftu a jeho rafinovanému využívání daňových rájů, ale také americké centrální bance. Ta dlouhé roky provozovala extrémně uvolněnou měnovou politiku, z níž primárně – v podobě bezprecedentně levných úvěrů – těžily velké korporace právě typu Microsoftu. Není náhodné, že ještě v roce 2008 měl Microsoft v daňových rájích jen „pakatel“ v porovnání s dneškem, necelých 10 miliard dolarů.

Bez ultralevných peněz z centrálních bank by nebylo ani nynějšího rozmachu daňových rájů, ani předražených akvizic v technologickém sektoru. Ty bijí do očí zvláště proto, že technologický sektor zatím není s to přispívat k růstu produktivity americké ekonomiky ani tolik, aby rostla alespoň tak jako ve druhé polovině devadesátých let. Pokud se rychlejší růst produktivity nedostaví, a zatím tomu nasvědčuje máloco, podobné obchody, jaký dnes předvedly Microsoft a LinkedIn, budou jen stěží celospolečensky přínosné.  Půjde totiž pouze o výsledek překotného tištění nových dolarů, které kolují v nejvyšších korporátních patrech, aniž by životadárně proudily ze širší ekonomiky a podněcovaly vyšší růst produktivity.

Newsletter