Řada investorů se odvrací od uhlí. Ilustrují to například i problémy, které měl ČEZ s projektem v Černé Hoře. A právě balkánské země by se měly uhlí zbavit co nejdříve, míní analytici z Climate Action Europe. Jakým směrem by se měly vydat? A co z toho vyplývá pro ČEZ? Odpoví EurActiv.
Uhlí není pro balkánské země budoucnost, tvrdí Dragana Mileusnićová z evropské sítě nevládních organizací Climate Action Europe, která se zabývá vývojem v jihovýchodní Evropě. Země západního Balkánu budou vysoce citlivé na globální změnu klimatu, ve své energetické politice však stále spoléhají na uhlí, zdůrazňuje dále analytička. Z jednotlivých zemí jde především o Kosovo, Makedonii a Srbsko.
Hnědé uhlí má spalovat i nová elektrárna Pljevlja, kterou by mohla v Černé Hoře stavět česká společnost Škoda Praha ze Skupiny ČEZ. Mluvčí skupiny Barbora Půlpánová včera médiím sdělila, že firma bude při stavbě spolupracovat se společností General Electric. Do konce února prý chtějí obě společnosti představit černohorské společnosti Elektropriveda Crne Gore návrh podmínek financování. Podle dřívějších informací by měl projekt elektrárny o výkonu 254 megawattů stát asi 9,5 miliardy korun.
Miliardář Pavol Krúpa: OKD bude třeba zavřít
ČEZ a financování investice
„Zatímco hledáme zdroje pro financování uhlí, Čína se stává globálním lídrem v boji proti klimatickým změnám a plánuje snížit emise a množství energie vyráběné právě z uhlí. Evropští investoři zároveň opouštějí investice do uhelných projektů, protože jsou dlouhodobě nevýdělečné,” říká Mileusnićová.
Fosilní paliva stále neřekla poslední slovo
Příkladem toho byly podle ní i komplikace, se kterými se ČEZ setkal loni na podzim. Agentura Reuters tehdy informovala, že se plán na financování elektrárny Pljevlja zhroutil kvůli opatrnosti České exportní banky a Exportní garanční a pojišťovací společnosti, u kterých energetická firma hledala exportní financování.
Teď se česká společnost do projektu znovu pouští ve spolupráci s americkým průmyslovým konglomerátem.
Echo24.cz: Babiš shání kompromitující informace na vedení ČEZ
Do EU s čistými elektrárnami
Mileusnićová se ve své komentáři zaměřuje především na Srbsko, které v posledních letech navýšilo zejména díky vodním elektrárnám podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie. Do roku 2020 by měl dosáhnout 27 %. Už v roce 2014 se ho povedlo navýšit na 23 %. Nejvýznamnějším zdrojem pro výrobu elektřiny ale bylo uhlí.-
Země se v červnu 2015 poprvé ve své historii zavázala ke snižování emisí skleníkových plynů. Je také první kandidátskou zemí EU, která to udělala. Do roku 2030 chce emise ve srovnání s rokem 1990 snížit o 9,8 %.
Ekologové jako největší ohrožení svobody a prosperity. Říká kdo?
Podle analytičky to ale v praxi znamená, že si vláda nechává naopak prostor pro zvyšování emisí. Podle údajů ze srbského reportu pro Rámcovou dohodu OSN o změně klimatu byly emise v roce 2013 o 25 % nižší než v roce 1990. Podle ekologů kolem čísel také panují nejasnosti kvůli otázce Kosova, které v roce 2008 vyhlásilo nezávislost.
Snižování emisí je téma i pro další balkánské země uvažující o vstupu do EU, které budou muset své stávající uhelné elektrárny modernizovat, pokud budou chtít vyhovět unijním předpisům.
Podle listopadové zprávy CAN na uhlí v regionu nejvíc závisí Kosovo, které EU vnímá jako potenciálního kandidáta. V roce 2014 vyrábělo z uhlí 97 % elektřiny. Za ním následovala Makedonie (69,5 %) a Srbsko (64,8 %).
Rozvoj obnovitelných zdrojů v oblasti zatím příliš výrazný nebyl. Ekologové ve zprávě upozornili, že v Albánii, Kosovu a Černé Hoře nebyla instalována žádná výrobní kapacita v solární ani větrné energii.
