Polsko oživuje 2. světovou válku: Po Německu chce bilionové reparace

Více než 70 let po skončení druhé světové války otevírá Polsko otázku válečných reparací. Po Německu prý může požadovat až bilion eur.

Na začátku června to byla ještě jen zdánlivě neškodná poznámka na okraj, možná jakýsi pokusný balónek, který vypustil do vzduchu předseda vládní pravicové strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczynski. Teď jde již „o otázku elementární spravedlnosti a nezávislosti Polska v mezinárodní aréně,“ jak prohlásila předsedkyně polské vlády Beata Szydlová v týdeníku Gazeta Polska s tím, že „když si nebudeme vážit sami sebe, nebudou si nás vážit ani jiní“.

Jak přechytračit Západ? Putin sází na vlivné a schopné prominenty

Podle polské premiérky nyní vláda pracuje na požadavku o zaplacení válečných reparací ze strany Německa. „Polská vláda oficiálně předloží svůj postoj v otázce reparací, jakmile v této věci padne politické rozhodnutí,“ řekla rozhlasové stanici RMF FM Szydlová podle německého serveru Frankfurter Allgemeine.

Právo na stovky miliard?

„Polsko má na reparace právo a polský stát má právo je vymáhat,“ uvedla Szydlová s tím, že její vláda se přitom bude snažit vést s Berlínem dialog.  

Také předseda pravicově nacionalistické vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczynski již v červenci hovořil o „morálních právech“. „Polská vláda se připravuje na historickou protiofenzívu,“ uvedl v rozhovoru pro Radio Maryja. Německu přitom vytkl, že se vyhýbá své zodpovědnosti za druhou světovou válku.

Ministr zahraničí Witold Waszczykowski podle serveru minulý týden vyčíslil požadavky na zhruba 840 miliard eur, přičemž prohlásil, že si dovede představit i bilionovou částku. Waszczykowski přitom však připustil, že otázka reparací je právně složitá.

EU bude po brexitu chybět 20 miliard. Přijde i účet za uprchlíky?

Německo považuje otázku reparací za dávno vyřešenou. Polské komunistické vedení v roce 1953 totiž oficiálně prohlásilo, že se nároku na německé reparace vzdává. Současná polská vláda však platnost tohoto prohlášení zpochybňuje. Argumentuje přitom tím, že tehdejší vedení ve Varšavě jednalo pod nátlakem Sovětského svazu.

Polský ministr obrany Antoni Macierewicz to formuloval následovně: „Sovětská kolonie, která si říkala Polská lidová republika,“ se částečně vzdala reparací od „jiného loutkového státu, sovětské NDR,“ což podle něj pro dnešní Polsko není závazné. A o právním nároku Polska na reparace prý není vůbec žádných pochyb.

Co jsou reparace?

Válečné reparace jsou odškodným, které po válce platí poražený stát vítěznému státu či vítězným státům. Plnění reparací může být ve formě peněžité i nepeněžité. Obvykle bývá dohodnuto po válce v rámci mírové smlouvy.

A co jsme dostali my?

Po druhé světové válce Německo muselo platit reparace také tehdejšímu Československu, a to na základě pařížské Dohody o reparacích. Dohoda přitom počítala s tím, že „každá signatární vláda zadrží způsobem podle své volby německé nepřátelské majetky nalézající se na území podrobeném její pravomoci, nebo jimi bude disponovati tak, aby se nemohly znovu státi německým majetkem nebo nemohly upadnouti znovu pod německou kontrolu, a odečte tyto majetky od svého podílu na reparacích.“

Podle informací českého ministerstva zahraničí činila výše československých reparačních nároků 306 mld. Kčs, vyjádřeno v dobové měně. Vyplaceno bylo 230,1 mil. Kčs. „Objektivní mezinárodněpolitické skutečnosti po 2. světové válce zabránily realizaci dalších plateb, mj. proto, že ČSR a SRN spolu do r. 1973 neudržovaly diplomatické styky. V průběhu 90. let se pak ČR a SRN dohodly, že křivdy spáchané v minulosti na obou stranách náleží minulosti a že nebudou zatěžovat své do budoucna orientované vztahy politickými ani právními otázkami společné minulosti,“ píše MZV na svých webových stránkách.

Nechá se postkomunistický blok zlákat Novou hedvábnou stezkou?

Newsletter