Už třicet procent voličů KDU-ČSL jsou dnes lidé, kteří nechodí do kostela. Chceme, aby KDU-ČSL byla sociálním svědomím pravicových vlád a na druhé straně konzervativním a středopravým subjektem vlád levicových. V rozhovoru pro Roklen24 to řekl vicepremiér a předseda lidovců Pavel Bělobrádek. Druhou část rozhovoru o průmyslu a možném přijetí eura přineseme v pondělí.
R24: Dnes začínají krajské a senátní volby. Jaký čekáte výsledek a jaký výsledek bude pro KDU-ČSL úspěch?
Pro nás je úspěch celkem hmatatelný. Máme 60 krajských zastupitelů, chtěli bychom víc. K tomu je potřeba připočíst, abychom se vrátili minimálně ve středních Čechách a Plzeňském kraji, ale není to úplně vyloučeno ani v koalicích v Libereckém či Karlovarském kraji. U senátorů, když uděláme nad tři, tak to bude úspěch.
R24: Můžete prozradit, na kolik KDU-ČSL vyšla předvolební kampaň?
Do centrální kampaně jsme dali na krajské volby deset milionů korun a na senátní pět milionů s tím, že kraje mají ještě vlastní peníze, s kterými podle vlastního uvážení hospodaří. Mají poměrně velkou pravomoc. Rozhodnutí, zda budou kandidovat samostatně nebo v koalicích, je čistě na nich. I povolební vyjednávání.
R24: Mohl byste to finančně srovnat s minulými kampaněmi, bylo to nyní odlišné?
Výrazně víc to není. Určitě víc jsme dali na senátní volby, protože před čtyřmi, před šesti lety jsme nedávali vůbec nic. Měli jsme finanční potíže. Dnes jsme v jiné situaci. Strana je finančně stabilizovaná, máme přebytek, dluhy jsou splaceny. To je rozdílné. Těch patnáct milionů považujeme za maximum, co jsme ochotni si vůbec půjčit. Čekáme, že se nám to vrátí. Rozhodně se nehodláme nijak zadlužovat. Myslím, že vliv peněz vložených do kampaně se přeceňuje. Z marketingového hlediska má smysl, když Věci veřejné nebo Andrej Babiš oblepí celou republiku, když jsou noví. To je pravda. Dělat kampaň za 80 milionů je pro stranu našeho typu nesmysl. Musíte si spočítat, o kolik hlasů bojujete, pak můžeme každému poslat v obálce tisíc korun a napsat „Přijďte nás volit“, a bude to efektivnější. To, co nabízíme my, je nízkonákladová kampaň. Máme výhodu desetitisíců členů a příznivců, kteří chtějí přiložit ruku k dílu.
Politické strany si loni přišly na 705 milionů Kč, nejméně od 2009
R24: V rozhovoru pro Hospodářské noviny jste tento týden uvedl, že se Vám stále nedaří zlomit klišé, že KDU-ČSL je jen pro ty, kdo chodí do kostela. Proč, jaké jsou důvody?
Z těch bariér, které pro volitelnost KDU-ČSL ve větší míře zůstává, je to, že lidé si myslí, že je nepatřičné volit KDU-ČSL, když nechodí do kostela. Je pravdou, že už 30 procent našich voličů jsou lidé, kteří do kostela nechodí. Není to úplně marginální, ale potenciál tímto směrem je daleko větší. Osobně mám zkušenost, že když řeknou. „Víte, já nechodím do kostela.“ Tím mi řeknou, já vás nesmím volit. Ale líbí se mi, že jste tu jediný, kdo se vyjadřuje k agresi Ruska. Jste jediný, kdo je proevropský, nejste populistický vůči uprchlíkům a zároveň jste racionální. Nejste ani naivní ani xenofobní. Ale v podstatě před závorku vytknou, že nás volit vlastně ani nesmějí, když nechodí do kostela. A to je samozřejmě velký omyl, na kterém systematicky pracujeme. Je to otázka času, musíme to lidem trpělivě opakovat, aby si cestu ke KDU-ČSL po rozumné volbě našli. Aby strana byla sociálním svědomím pravicových vlád a na druhé straně konzervativním a středopravým subjektem levicových vlád. A především stranou, která se snaží, že ji jde o věc a postupuje velmi racionálně. Pořád je velký potenciál, který můžeme využít.
R24: Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) tento týden v Hospodářských novinách připustil účast KSČM ve vládě za určitých podmínek. Jak je na tom ohledně možné spolupráce s komunisty KDU-ČSL?
To záleží samozřejmě na sociálních demokratech a komunistech, a samozřejmě na voličích, jestli umožní takovou variantu.
R24: Pokud by komunisté ve volbách získali třeba 15 procent a sociální demokraté jim nabídli jedno dvě křesla, byli byste v takové vládě?
Pro nás ale tato otázka nemá smysl. V takové vládě nebudeme. To je evidentní. Přibývají další strany, s kterými je to vyloučené. Kromě radikální levice jsou to strany extremistické a strany xenofobní, to je zcela vyloučeno.
Sobotka připustil účast KSČM ve vládě za určitých podmínek
R24: Bude mít KDU-ČSL připravena svého vlastního prezidentského kandidáta?
Žádného zatím nemáme. Předpokládám, a osobně prosazuji, abychom žádného vlastního nestavěli. Petr Pithart již do toho jít nechce, stejně Zuzana Roithová, což jsou určitě lidé, kteří by nám na Hradě slušeli. Na druhou stranu oni kandidovat nechtějí. Podstatné je, abychom počkali, kdo skutečně bude chtít kandidovat. Byl jsem také vyzván, zda bych kandidoval, bude mi letos čtyřicet. Ale myslím, že bychom se měli držet postupu, jako u bývalých dvou prezidentů, nejdřív premiér, potom prezident (smích). Můžeme počkat, kdo bude víc vyhovovat našim hodnotám a programu.
R24: Ve svém blogu jste 20. prosince 2011 jste po úmrtí Václava Havla napsal: „Až opadne prvotní emoce z jeho odchodu, je třeba se kriticky podívat na celou jeho osobnost a dílo. Hlavně z něj nedělejme svatého.“ Jak se dnes, po výročí 80. narozenin Václava Havla, na jeho osobnost a dílo díváte?
Stává se mnohem větším symbolem, než by sám chtěl být. To je moje osobní spekulace. On sám by se trochu cítil nesvůj. Na druhou stranu je to logické vyústění toho, jak se chovají jeho dva následovníci. Když dáme proti sobě Klause a Zemana a na druhou stranu Havla, tak je jasné, že ti lidé ještě více emotivně tíhnou k odkazu Václava Havla, který je vnímán jako kontrapunkt. Přestože měl, jako každý z nás, chyby. Některé jeho kroky byly kontroverzní. Některá jeho slova jsou dnes možná víc aktuální, než v době, kdy byla vyřčena.
Lidé nejen v Česku vzpomínali na Václava Havla
