Ropná krize a zelený mundúr


06:26 • 14. dubna 2016

Tagy: ropa, komodity, Brent, WTI, armáda

Ceny ropy dosáhly čerstvě letošních maxim. Brent se vyšplhal téměř na 45 dolarů za barel, WTI pak nad 42 dolarů. O tom, jak jsou vysoké/nízké ceny černé komodity (ne)prospěšné spotřebitelskému, energetickému či bankovnímu sektoru, už bylo napsáno mnoho. Minimum pozornosti však bylo zaměřeno na souvislost cen ropy a světových armádních výdajů, a to i přesto, že jde v otázce vývoje černého „zlata“ a vojenských rozpočtů o vysoce kontrastní oblast.

Podle poslední zprávy Mezinárodního stockholmského ústavu pro výzkum míru (ve zkratce SIPRI) navýšila během minulého roku naprostá většina světových zemí výdaje do svých armádních rozpočtů. To je z historického hlediska poměrně nevídaná záležitost, jelikož se tak nestalo od roku 2011 (viz graf č.1). Celkově tudíž do světových armád připlulo téměř 1,7 bilionu dolarů. Pravdou však je, že se trend navyšování výdajů netýká každé země…

Vzhledem k tomu, že je ropa jednou z nejvíce využívanějších komodit na světě, propad cen během roku 2014, potažmo 2015, se nutně projevil ve velkém množství sektorů ekonomiky, a to včetně toho armádního. Jakmile ropa zlevňovala, profitovali její dovozci, při zdražení naopak vývozci. Na základě toho byly armádní peněženky nafouknuty především v první skupině ropných obchodníků, zatímco ta druhá své výdaje osekala.

Podle SIPRI bylo možné největší vojenské škrty pozorovat ve Venezuele (-64 %) a Angole (-42 %). Na dalších pozicích se pak umístil Bahrajn, Brunej, Čad, Ekvádor, Kazachstán, Omán a Jižní Súdán.

Ovšem ne každý vývozce ropy si mohl dovolit snížit armádní výdaje. V regionu Středního Východu, kde probíhají boje s Islámským státem, v oblasti kolem Číny, která si agresivně nárokuje území několika na ropu a zemní plyn bohatých ostrovů v Jihočínském moři, či ve Východní Evropě, a to především v oblasti Krymu, kde stále probíhá rusko-ukrajinský konflikt, operují vývozci ropy, kteří jsou nuceni armádní výdaje naopak navyšovat. Saudská Arábie tak v roce 2015 zvýšila vojenský rozpočet o 87,2 miliardy dolarů (především vinou vojenského zásahu v Jemenu), čímž se dostala v celosvětovém měřítku na třetí příčku. Rusko učinilo rovněž tak, a to o 66,4 miliardy USD, což je sice méně, než očekávaly původní predikce, ale stálo to stačí na čtvrté místo.

Na prvním příčce se i přes loňský pokles výdajů o 2,4 % udržely Spojené státy (596 miliard dolarů), které pak následuje Čína s 215 miliardami (viz graf č.2).

Jak zvýšit cenu ropy? Válkou, nebo dohodou?

V rámci škály všech odhadů a fundamentů vstupujících do ceny ropy se objevuje i argument války. Z historického hlediska byl tento scénář pozorován například v roce 1990, kdy vpadla irácká vojska do Kuvajtu a posléze vypukla válka v Perské zálivu. Tehdy se cena ropy prudce zvedla až na 41,15 dolarů za barel. Obdobně tomu bylo i v roce 2011, kdy propukl konflikt v Libyi, který cenu dostal dokonce až nad 120 USD/barel.

V současnosti je největší riziko spojené s vojenskými útoky a ropou především v oblasti Středního Východu, kde probíhají boje s Islámským státem. I přesto však zatím nejde o konflikt takového rázu (v porovnáním s rokem 1990 a 2011), který by dokázal cenu černého zlata donutit k výrazným výkyvům. Z toho důvodu zůstává hlavním fundamentem činnost členů (ale i nečlenů s celosvětově významnou produkcí) Organizace zemí vyvážejících ropu.

Právě tato skupina se má během nadcházejícího víkendu sejít v katarském městě Dauhá. Setkání navazuje na schůzku z minulého měsíce, kde se Katar, Saúdská Arábie, Rusko a Venezuela dohodly na návrhu o zmrazení produkce ropy na lednových úrovních a vyzvaly ostatní země, aby se k nim přidaly.

Ne každá země však s tímto návrhem souhlasí. Řeč je především o Íránu, který se díky stažení západních sankcí snaží opět obnovit svůj podíl na ropném trhu. Některé země si však s odmítavým postojem Teheránu starost nedělají. Potvrzuje to například včerejší informace o dohodě Ruska a Saúdské Arábie o zmrazení produkce, a to i bez ohledu na případný postoj Íránu.

Pravdou tedy je, že víkendové „sezení“ bude z hlediska budoucího pohybu ropy klíčové. Odhady analytiků jsou však poměrně střídmé. Vzhledem ke složitosti a rozdílnosti zájmů zúčastněných zemí bude nejpravděpodobnějším výsledek pouze dohoda o nenavyšování produkce ropy. I přesto je však jasné, že výstup z Dauhá bude mít na cenu černé komodity mnohem větší vliv než jakýkoliv aktuálně probíhající světový konflikt.

Napsat autorovi RSS

Absolvent Vysoké školy ekonomické, Národohospodářské fakulty. Dříve studoval na Gymnáziu Voděradská. Když se rozhodoval o zaměstnání, Roklen pro něho byla jasná volba. Mezi jeho záliby patří ekonomie, finanční trhy, rybaření a vaření.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.