Ekonomická srovnání zemí Visegrádské čtyřky – Česka, Slovenska, Maďarska a Polska – vyznívají v mnoha ohledech v náš prospěch. V tom nejkomplexnějším ukazateli v hrubém domácím produktu na jednoho obyvatele vedeme nad Slováky, Maďary i Poláky. Náš roční hrubý domácí produkt ve výši 18 721 eur je oproti Maďarsku vyšší o 5 789 eur, oproti Polsku o 5 695 eur a rozdíl mezi námi a Slováky činí 2 187 eur. V porovnání se zeměmi V4 tedy máme být na co hrdí, protože třeba pro zahraniční investory je HDP na hlavu vůbec tím prvním ukazatelem, na který se podívají. Tím ale můžeme naší oslavu skončit.
Investory totiž vždy také zajímá, kolik lidí, za jak dlouho a s jakou znalostí jazyka jim je Česká republika schopna nabídnout v jimi požadovaném regionu. Ptají se přitom i na vzdělání. Chtějí vědět, kolik techniků, konstruktérů, ekonomů nebo účetních jim daný region nabídne. To je základ. Když jim takové lidi žádný region v ČR nenabídne, neinvestují u nás. A to se bohužel stává až příliš často, navíc za situace, kdy je bez práce v ČR bezmála 400 tisíc lidí.
Dle mého názoru disponuje Česká republika kvalitní ekonomickou strukturou, jakkoli je dominantní strojírenství a automobilový průmysl. To vůbec nevadí za předpokladu, že dokážeme tyto a i další sektory rozvíjet. Že budeme usilovat o více, než „jen“ být prémiovou montovnou v rámci zemí V4. A tím se znovu dostáváme k pracovnímu trhu, protože bez specializovaných profesí se to neobejde. Abych tak řekl, máme tu problém! Investoři by u nás rádi investovali, ale nemohou, protože jim nejsme sto zajistit spolehlivé a kvalifikované zaměstnance. Z našich škol ale přitom současně vycházejí tisíce absolventů, kteří po studiu okamžitě nastupují na úřad práce, protože je pracovní trh nepotřebuje. Skoro 20 let se tu bavíme o tom, že nám chybějí technické profese, ale přesto se v tomto ohledu kromě slibů nic neděje. Kdyby na zdejším trhu byli kandidáti s technickým zaměřením, našli by okamžitě umístění. Technologové, konstruktéři, matematici se znalostí jazyka. Ale oni tu nejsou.
Michal Horáček: EU musí přežít, alespoň tvrdé jádro
Pokud chceme uspět v dnešním konkurenčním světě, neměli bychom se nechat ukolébat tím, že jsme mezi zeměmi V4 skoro ve všem vždy o fous o něco lepší. Čekat, že sem přijdou další velcí zahraniční investoři s dalšími velkými penězi a naráz zaměstnají další tisíce lidí, jak tomu bylo po roce 1989, je nesmysl. Takže, co nám zbývá? Odpověď je nasnadě, rozvíjejme to, co tu již máme. Zahraniční investoři, kteří sem přišli v minulosti, již poznali, že Česko jako republika relativně funguje, jsou v ní šikovní i pracovití lidé a mnohým z nich u nás navíc i líbí. S tím si však dlouhodobě nevystačíme. Měli bychom usilovat o zlepšení našich dovedností, abychom se mohli dál rozvíjet. Aby u nás zahraniční ale i domácí investoři otevírali vývojová centra a inovovali své produkty a služby. Aby nabírali nové lidi nejen na to montování, ale hlavně na přemýšlení.
