Je těžko představitelné, že by Česká národní banka ze svého závazku nenechat korunu posílit pod hladinu 27 za euro slevila dříve než ve druhé polovině roku 2016, uvedl její viceguvernér Mojmír Hampl v rozhovoru pro ZEN magazín. Smyslem měnové politiky je udržovat cenovou stabilitu a v tomto ohledu je česká ekonomika stále „podchlazený pacient“. Což znamená, že převládají deflační tlaky, zatímco přehřívání (vysoká inflace) zatím nehrozí.
Měnové uvolnění podle analýz ČNB nejvýznamněji přispělo k obratu tuzemské ekonomiky a její posun z pozice posledního běžce pelotonu v EU na jeho začátek byl z více než padesáti procent dán právě měnovou politikou, uvedl Hampl v rozhovoru ze srpna, který ČNB zveřejnila dnes na svém webu. „Růst stojí na domácnostech, firmách, kontinuální vládní politice a uvolněných měnových podmínkách, které nastavila ČNB,“ vyjmenoval. Dvouprocentní míře inflace je česká ekonomika ale zatím vzdálena, což je zřejmý důvod, proč centrální banka dál drží korunu slabou.
ČNB: Inflace pod prognózou, cíli se přiblíží až v roce 2017
„Právě na vývoji mezd vidíte, že v normálu nejsme. Na to, že mzdy rostou jen o procento, si lidé v těch špatných časech zvykli, dokonce přestali více požadovat. Pro nás je to jasný důkaz, že se tu zabydlela deflační očekávání, zažrala se,“ řekl Hampl. Co čekat ve chvíli, kdy se ČNB rozhodne intervence skončit? „Měli bychom mít přiměřenou jistotu, že můžeme zvýšit úrokové sazby nebo si dovolit silnější kurz. Pokud bude načasování nejlepší možné, tak by mělo být vše maximálně hladké,“ podotkl viceguvernér ČNB.
Režim intervencí proti koruně se blíží svému dvouletému výročí a členové bankovní rady již několikanásobně deklarovali, že svůj závazek 27 korun za euro podrží nejméně do druhé poloviny příštího roku, čili možná i déle, pokud si to vyžádá nízká úroveň cenové hladiny. Na zářijovém zasedání bankéři debatovali jak možnost prodloužení režimu intervencí, tak i možnost zavedení záporných úrokových sazeb. Devizové intervence ČNB spustila v listopadu 2013 kvůli obavě z deflace. Tenkrát nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, během letošního července a srpna intervenovala proti posilující koruně v objemu zhruba 130 miliard.
