Čína a masivní nárůst úspor. Důvody hledejte (nejen) v sociálním systému


07:25 • 12. května 2017

Tagy: Čína, Ekonomika, úspory, Produktivita, Sociální systém

Čína disponuje mimořádně vysokou mírou úspor. V porovnání s ostatními zeměmi spoří jednoznačně nejvíce. Pravděpodobným důvodem je neobvyklá kombinace tří hlavních faktorů, a to politiky jednoho dítěte, špatně fungujícího sociálního systému a rychlý růst produktivity v posledních letech.

V roce 2015 dosáhla v Číně míra úspor měřeno jako část příjmu, který byl použit na pořízení finančích a nefinančních aktiv, úrovně 47 procent HDP. To ve svých statistikách uvádí OECD. Druhé nejvyšší úspory, kterými disponuje Chile, dosahují pouze 20 procent HDP a například ve Spojených státech je ten samý ukazatel na úrovni tří procent.

Za tendencí obyvatel Čínské lidové republiky spořit stojí pravděpodobně kombinace tří důvodů. S výjimkou začátku 90. let roste již řadu let produktivita čínské ekonomiky stabilně a vysokým tempem. To motivuje domácnosti zvýšit míru úspor a investic. To není nikterak překvapující. Růst míry úspor vinou zvýšené produktivity je běžný ekonomický mechanismus, který dokázal vysvětlit nárůst úspor v jiných asijských ekonomikách. V případě nárůstu čínských úspor však samotný růst produktivity k vysvětlení nestačí.

Zásadní vliv na míru úspor má netradiční kombinace sociálních politik, která vede domácnosti k větším úsporám pro případ nutnosti, například v momentě ztráty zaměstnání, špatné úrody nebo jako podpora v důchodovém věku. Sociální síť fungující v Číně je značně specifická, zásadně se liší ve městech a na venkově, ale obecně platí, že nenabízí stejné jistoty jako sociální stát tak, jak ho známe z Evropy.

Číňané odchází z práce a vydělávají miliony na bitcoinu

V případě nutnosti jsou staří lidé odkázáni na podporu rodiny. Pomoc v rámci kruhu rodiny, kde se děti starají o své rodiče, byla v čínské společnosti dlouhou tradicí. V poslední době však trpí především v důsledku generací zasažených politikou jednoho dítěte. Pokud dnes rodič ze zdravotních či starobních důvodů skončí „na krku“ svému synovi či dceři, jde o velmi komplikovanou finanční situaci. Zdá se tak, že tato obava, spolu se špatně fungující sociální politikou a nárůstem produktivity, vede ve výsledku k růstu úspor.

Zatím je těžké vyčíslit důležitost jednotlivých efektů, ale vypadá to, že všechny tři aspekty hrají zásadní roli. Za toto vysvětlení mluví i fakt, že v žádném jiném státě nefiguruje v takové míře efekt nedostatečné sociální podpory ze strany státu v kombinaci s politikou jednoho dítěte, a tedy žádný jiný stát nemá potřebu spořit v takové míře jako Čína.

Je nutné zdůraznit, že způsob života, možnost výdělku, bydlení, sociální a lékařské péče či dostupnost vzdělání se v čínských městech a na venkově dramaticky liší. Z toho důvodu může jedno ucelené vysvětlení fungovat pro „průměrnou domácnost“, nikoliv na venkovskou a městskou společnost zároveň. Vláda již ukončila politiku jednoho dítěte, ale vliv na případnou míru úspor by se mohl a měl dostavit nejdříve za 15 let. Zůstává otázkou, jak se na míře úspor projeví poslední vládní „pětiletka“, která klade důraz na domácí spotřebu, a tedy přirozeně pokles míry úspor.

Triky s čísly svádí investory na scestí – jak z toho ven?

RSS

Během magisterského studia na Institut ekonomických studií na Univerzitě Karlově si postupně vyzkoušel zahraniční univerzity v Holandsku, Číně a Španělsku. Ve studiu pokračuje v rámci CERGE-EI, kde je ve druhém ročníku PhD programu. Je spoluzakladatelem serveru SmallTalkEconomics.com.   



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.