Kryptoměny? Máme 2,5 miliardy lidí hrajících na globálním hřišti


10:11 • 15. listopadu 2017

Tagy: Kryptoměna, Saxo Bank, Bitcoin, FinTech, Blockchain

Svět digitálních měn si za poslední rok prošel možná až neuvěřitelným posunem. Povědomí o kryptoměných raketově roste, stejně tak je na vzestupu i jejich obliba a především přístup k nim. Podle společnosti Saxo Bank to však není to hlavní. To hlavní, co investoři potřebují, je totiž to správné nasměrování.

Kdo má vlastně pravdu?

Generální ředitel společnosti JPMorgan Jamie Dimon v projevu k posluchačům na Institutu mezinárodních financí uvedl, že „pokud jste tak hloupí a nakoupili jste bitcoin, tak za to jednoho dne zaplatíte“.

Zakladatel firmy Standpoint Research Ronnie Moas CNBC sdělil, že tržní hodnota bitcoinu (nyní zhruba 110 mld. USD) do pěti let překoná hodnotu Apple (nyní 893 mld. USD).

Jordan Belfort tvrdí, že veřejná nabídka digitální měny (ICO) představuje „vůbec největší podvod – horší, než co jsem kdy provedl já“.

Saúdskoarabský princ Al-Valíd bin Tálal uvedl, že bitcoin „brzy imploduje“.

Dne 3. října na Twitteru objevilo zamyšlení Lloyda Blankfeina o tom, že investoři by neměli zapomínat, „že lidé také byli skeptičtí, když papírové peníze nahradily zlato“.

Ve stejný den prohlásil generální ředitel společnosti Black Rock Larry Fink na Wall Street, že „silně věří potenciálu kryptoměn“, avšak varoval před „spekulativním ovzduším kolem samotného bitcoinu“.

V prosinci 2016 předpověděl makroanalytický stratég Saxo Bank Kay Van-Petersen, že v roce 2017 bitcoin otestuje cenu 2 000 USD – to bylo v době, kdy se obchodoval za 754 USD. Dnes se obchoduje za zhruba 6549 USD.

V květnu roku 2017 sdělil Van-Petersen CNBC, že bitcoin má potenciál dostat se během deseti let přes sto tisíc dolarů.

Kay Van-Petersen dnes říká, že…

Někteří komentátoři mluví o bitcoinu jako o podvodu, ale podle mého názoru je to jen arogance. Musíme si uvědomit, že i některé velké banky začaly vytvářet vlastní blockchainové technologie a představte si, že je zakládají na infrastruktuře kryptoměn.

Všimněte si ale, že tyto bankovní blockchainy nebudou plně decentralizované, takže představují jen další krok současných struktur, jak omezit a pozdržet nevyhnutelné změny. V tradičním bankovním sektoru už stovky let nedošlo k zásadnějším změnám – je to pohodlný systém vybudovaný současnými institucemi pro ně samotné, pro rozvinuté světové ekonomiky a pro velké korporace, spíše než pro zájmy jednotlivců. Výsledkem je globální systém, který je ve své podstatě elitářský.

Dimonovo prohlášení mě nepřekvapilo – je to přirozená reakce zavedených struktur a určitě něco podobného uslyšíme od dalších představitelů tradičních bank, protože blockchain a kryptoměny mohou, či spíše budou mít revoluční dopad na řadu odvětví, zejména na to finanční, protože v podstatě mohou eliminovat potřebu kontroly třetích stran a navíc snížit náklady. A každý, kdo na starém systému postavil svůj život, se pochopitelně cítí ohrožen.

Pokud někdo tvrdí, že jde o podvod, myslím, že jen ignoruje jeden zásadní faktor: na celém světě je zhruba 2,5 mld. dospělých na rozvíjejících se a okrajových trzích, kteří pro bankovní systém vlastně neexistují. Nemají obvykle ani rodný list, natož bankovní účet nebo kreditní kartu – z pohledu tradičního bankovnictví stojí mimo systém.

Na kryptoměnách je nejúžasnější to, že najednou tu máme 2,5 mld. lidí, kteří mohou hrát na globálním hřišti. Protože ať už jste kdekoli, pokud máte připojení k internetu, můžete odesílat a přijímat peníze kdekoli na světě. Pořád to ještě nemůžu pochopit. Celé 2,5 mld. dospělých, kteří se najednou mohou plně účastnit, mohou být součástí finančního světa. Pokud z dlouhodobého hlediska do své struktury nezapojíte bitcoiny a kryptoměny, pak do své struktury nepojmete 2,5 mld. lidí.

Je důležité, abychom pochopili, kdo všechno se v kryptoprostoru pohybuje…

…nejsem v žádném případě maximalista. Myslím si, že je tu místo pro kryptoměny, fiat měny, digitální měny (digitální fiat) i pro další věci, jako jsou biometrické karty, které umožní přístup k platbám, převodům, bankovnictví a smlouvám.

Je však důležité pochopit, že pokud ten, kdo mluví o bitcoinu, je banka, tedy součást stávajícího systému, bude pravděpodobně vychvalovat výhody blockchainu. Samozřejmě primárně toho, který jejich banka nebo skupina právě vytváří a který bude samozřejmě kontrolovat (toto je nejméně revoluční část kryptoměn). Pak to porovnejte s někým, kdo podporuje skutečně decentralizovaný systém a chce bezpečné, levné a nenáročné převody, platby, smlouvy pro kohokoli, kdekoli a kdykoli. Každá oblast má své fanatiky a vždy zde budou extremistické názory. Pravda bývá někde uprostřed.

Bitcoin jako nejzajímavější nabídka?

V tomto případě závisí asi na tom, co hledáte. Myslím, že kryptoměny už tu zůstanou, o tom vůbec nepochybuji. To, jak budou vypadat za deset let, je však zatím ve hvězdách. Nejlepší srovnání, které mohu nabídnout, je s internetem z počátku 90. let. Vzpomeňte si, co se dělo, a kolik odborníků tvrdilo, že se „to“ nikdy neuchytí a že je to jen módní výstřelek. Bitcoin má výhodu prvního na trhu, o tom není pochyb. Zatím také ovládl tržní podíl a průměrný denní objem. Je nejznámější, a proto také nejrozšířenější, tuto pozici si nějakou dobu udrží.

Z pohledu elegance a kódu je však možná lepší něco jako ethereum. Hlavní věc, která bitcoinu chybí a kterou novější kryptoměny mají, je jednoznačně škálování, což bude nutné řešit. Například podle toho, jaká data máte k dispozici, síť VISA dokáže zpracovat až 65 tisíc transakcí za vteřinu. Blockchain bitcoinu zvládne jen sedm. Je třeba udělat ještě hodně práce, ale je tu řada lidí, kteří vědí, jak na to. Koneckonců, proto také došlo k rozdělení blockchainů na jednotlivé větve.

Nárůst kryptoměn jako faktor, který by mohl podpořit „býčí okrajové trhy“?

Je to tak. Myslím si, že způsob, jakým rozvinuté trhy na jedné straně a rozvíjející se a okrajové trhy na druhé vnímají kryptoměny, bude velmi odlišný. Řada lidí v rozvinutých zemích vnímá kryptoprostor spíše spekulativně, protože mají zažitý tradiční systém.

Jsou naočkovaní, zvyklí, že věci probíhají určitým způsobem – například proč nemohu obchodovat kurz USDJPY během víkendu. Je to proto, že podle konvencí se obchoduje od pondělí do pátku. Ale bitcoin se obchoduje 24 hodin denně sedm dní v týdnu a přitom dokonce ani někteří lidé, kteří s bitcoiny obchodují, toto nevědí – tak zajeté koleje mají.

Myslím si, že rozvíjející se a okrajové trhy tento luxus nemají. Musí se orientovat na řešení, a proto se kryptoprostoru chytí daleko rychleji než rozvinuté země. Mají také daleko menší tradiční strukturu, méně zájmových skupin. V některých případech, jako je například Zimbabwe, jde o ekonomiku, které nezbývá nic jiného než přijmout kryptoměny. Myslím, že něco takového v následujících pěti až deseti letech zažijeme.

Proto myslím, že dojde k přijetí, rozšíření a inovacím kryptoprostoru právě na rozvíjejících se a okrajových trzích. Můžeme tu i vidět podobnost s rozvojem mobilních a chytrých telefonů, které se nejrychleji rozšířily v Asii, Číně. Protokol přijetí na rozvinutých trzích byl takový, že všichni si nejprve pořídili pevnou linku, internet do počítače, a teprve potom přešli k telefonům. V Číně v podstatě rovnou přeskočili k telefonům.

Generace, která je vlastně neobeznámená s pevnou linkou, s předchozími technologiemi,…

…ani netuší, co to pevná linka je! A to je právě zásadní pro kryptoměny. Je to jako Clarkův třetí zákon: „jakákoli dostatečně vyspělá technologie je nerozeznatelná od magie“. Takhle by vlastně měla vypadat další fáze technologického vývoje – nebude dávat smysl se vracet k něčemu staršímu. Vezměte si, že řada dnešních mileniálů nerozumí analogovým hodinám – od začátku mají chytrý telefon s digitálním údajem času a pokud si vůbec pořídí hodinky, budou digitální. Proč by měli začít používat technologii, kterou nikdy nevyužijí a nemají k ní žádný vztah?

Je to renesanční technologie

A na stejné téma, myslíte si, že mileniálové a mladší generace budou vnímat zlato stejně jako jejich rodiče a prarodiče? Samozřejmě, že ne, pro ně bude existovat nějaký kryptoekvivalent zlata. Pokud jde o kryptoměny, sázím na vznik košíku kryptoměn v horizontu pěti až deseti let. Nemusí se to soustředit výhradně na bitcoin nebo ethereum, protože zatím nevíme, kam se vydají a rozvinou. Kryptoměny nejsou žádným spásným rosettským kamenem, ale mohly by každopádně dále fungovat jako silná a dávno potřebná desinfekce pokřiveného systému, jaký dnes známe.

Text makroekonomického stratéga Kay Van-Petersena poskytla společnost Saxo Bank.

RSS

Kay Van-Petersen začal v Saxo Bank pracovat v roce 2014 jako globální makroekonomický stratég v Singapuru. Zaměřuje se na tvorbu strategií a analýz všech tříd aktiv na základě vývoje monetární a fiskální politiky, globální geopolitické situace a dalších makroekonomických ukazatelů. Kromě toho se zaměřuje na nálady na trhu, technické ukazatele a energii trhu.

Kay Van-Petersen má více než deset let zkušeností na finančních trzích. Většinu této doby pracoval jako obchodník a analytik pro řadu strategií, jako je globální makroekonomika, dlouhé a krátké akciové pozice, fundamentální hodnoty, speciální situace a situace vyvolané přelomovými událostmi. Kromě svých zkušeností z investičního bankovnictví má široké znalosti nejrůznějších tříd aktiv, produktů a finančních oblastí.

Kay Van-Petersen zahájil svou kariéru v oddělení makroekonomie a výzkumu Danske Bank a poté pracoval jako makroanalytik v Jefferies Group, aby se dále věnoval proprietárním obchodům. Pracoval také jako ředitel proprietární divize BTG Pactual Asia, kde vybudoval platformu Asian Equities. Kay Van-Petersen má magisterský titul v oboru aplikovaná ekonomie a finance na kodaňské Obchodní škole.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.