Putin a Erdogan nakupují zlato jako zběsilí


10:04 • 21. listopadu 2017

Tagy: Rusko, Turecko, Zlato, centrální banka, měny, dolar, euro, Asie, těžba, komodity

Rusko a Turecko s velkým náskokem nakoupily v uplynulých třech měsících nejvíce zlata ze všech zemí světa. Jejich rezervy eur a dolarů se naopak snižují. Co se za touto strategií skrývá?

Na prvním místě bylo Rusko, které získalo 63 tun v hodnotě kolem 2,6 miliardy dolarů, se značným odstupem za ním následovalo Turecko, které si přikoupilo 30 tun. A s ještě větším odstupem se na třetím místě mezi kupci zlata umístil Kazachstán s deseti tunami žlutého kovu. Vyplývá to z čtvrtletní zprávy organizace World Gold Council, která se opírá mimo jiné o průzkumy Mezinárodního měnového fondu.

Centrální banky Ruska a Turecka podle německého serveru faz.net komentovaly své nákupy jako součást „diverzifikační strategie“. Podle některých analytiků je však důvodem tohoto postupu snaha prezidentů obou zemí Vladimira Putina a Recep Tayyip Erdogana snížit závislost svých měnových rezerv na USA a státech eurozóny, s cílem omezit svou zranitelnost v případných krizích. U obou vůdců prý stále hrají důležitou roli obavy z „měnových manipulací“. Je přitom známo, že Rusko se už delší dobu snaží zbavovat dolarů, na finančních trzích se v této souvislosti hovoří o strategii „de-dolarizace“.

 

Na cestě vzhůru

Podle oficiálních údajů o stavu měnových rezerv, které Rusko měsíčně uveřejňuje, vzrostla celková hodnota jeho zlatých rezerv během několika málo let z 10,9 miliardy na 73,7 mld. dolarů. Jeho rezervy cizích měn naopak klesly ze 436 na 341 miliard dolarů. Rusko si tak podle World Gold Council nahromadilo zlatý poklad v objemu 1778,9 tun a ve světovém žebříčku tak zaujímá sedmé místo za USA (8133,5 tun), Německem (3373,7 tun), Mezinárodním měnovým fondem (2814 tun), Itálií (2451,8 tun), Francií (2435,9 tun) a Čínou (1842,6 tun).

Jak přechytračit Západ? Putin sází na vlivné a schopné prominenty

Pokud bude Rusko v nastoleném rychlém tempu nákupů zlata pokračovat a nadále kupovat více než sto tun zlata za půl roku, předhoní podle WGC brzy Čínu. Už nyní má ve svých trezorech ukryto více zlata než Švýcarsko, které své zlaté rezervy od přelomu tisíciletí zredukovalo z více než 2500 tun na 1040 tun. V přepočtu na jednoho obyvatele však má údajně Švýcarsko stále zlata ze všech nejvíc.

Turecko ve své poslední zprávě o měnových rezervách vykázalo zlaté rezervy v hodnotě 20,4 mld. USD. V loňském prosinci šlo přitom ještě o 14,1 mld.USD. Naproti tomu mírně poklesly jím vykázané cizoměnové rezervy z 90,6 mld. na 89,9 mld. USD. Co do zásob zlata se podle údajů organizace World Gold Council Turecko se svými 495,6 tunami dostalo již na 13. příčku.

Rusko v novém levelu

Ruský zájem o zlato není podle organizace sice ničím novým, v posledních deseti letech však prý dosáhl zcela nové dimenze. Za toto období ruská centrální banka přikoupila 1250 tun zlata. Jen v loňském roce koupila 201 tun, což je výrazně více než kterákoli jiná země světa. Čínská centrální banka, která se ve stejném období v nákupech zlata umístila na druhém místě, navýšila své zlaté rezervy o 80 tun zlata, národní banka Kazachstánu, která obsadila třetí příčku, nakoupila kolem 36 tun.

Mluviti stříbro, mlčeti zlato. Případ centrálních bankéřů

Nákup za výhodné ceny

Rusko přitom však nemusí nakupovat zlaté rezervy na světovém trhu za tam běžné ceny. Země je sama důležitým těžařem žlutého kovu, podle organizace WGC v tomto ohledu zaujímá dokonce třetí místo za Čínou a Austrálií, a centrální banka kupuje často přes komerční banky od domácích těžebních společností. Na rozdíl od soukromých investorů tak může ruská vláda, centrální banka a komerční banky nakupovat tuzemské zlato bez poměrně vysoké daně z obratu ve výši 18 %.

Ruská zlatá horečka

Rusko přitom od roku 1995 svou těžbu zlata zhruba zdvojnásobilo. Jen v uplynulých deseti letech země vytěžila přes 2000 tun zlata, uvádí Tatiana Fic, ředitelka divize centrálních bank a public policy WGC, s tím, že v letošním roce se očekává těžba více než 300 tun. Do roku 2030 by tamní vytěžený objem zlata mohl vzrůst dokonce na 400 tun ročně, odhaduje Sergey Kashuba z Unie ruských producentů zlata.

Svou roli v současné ruské zlaté horečce podle serveru hraje i privatizace dříve státem kontrolovaných zlatých dolů, přes které se přehnala vlna fúzí a akvizic. V současné době těží pět největších ruských důlních společností (Polyus, Polymetall, Kinross, Petropavlovsk a Norgold) více než 120 tun ročně, tedy značnou část ruské celkové těžby.

Vzácné mince v oběhu. Která vyhrála cenu „The Best trade coin“?

 

RSS

Vystudovala obor Mezinárodní politika a diplomacie na Vysoké škole ekonomické v Praze. Absolvovala mezinárodní interdisciplinární studijní program Comparative East-West-Studies se zaměřením na politologii na Universitě Regensburg. V průběhu studia absolvovala mj. stáž v Německém Spolkovém sněmu. Pracovala jako zpravodaj ekonomické redakce ČTK, působila jako content manager ve společnosti Patria Online, kde vedla zpravodajský tým, a pracovala také jako mluvčí předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.