Ženy, pozor! V těchto městech pro Vás není bezpečno

Pokud jste žena a ráda cestujete, následující řádky by pro Vás mohly být doslova otázka vlastního bezpečí, případně i života. Agentura Thomson Reuters Foundation se ve svém nedávném výzkumu zaměřila na to, která velkoměsta s populací vyšší než 10 milionů obyvatel jsou pro slabší pohlaví nejbezpečnější a naopak nejnebezpečnější.

Při tomto průzkumu se organizace Thomson Reuters Foundation tázala expertů na problémy žen v 19 velkoměstech. Zároveň zkoumala, jak dobře jsou ženy chráněny před sexuálním násilím, násilnými kulturními rituály a zdali mají přístup ke zdravotnictví, financím a vzdělání.

Výsledek ukázal, že dle dostupných statistik je nejbezpečnějším velkoměstem, co se týče bezpečnosti ženy, Londýn. Ihned za ním skončilo Tokio a Paříž. Přesným opakem je pak egyptská Káhira, která získala status nejnebezpečnější světové metropole, a následně pákistánské Karáčí, Kinshasa (Demokratická republika Kongo) a indické hlavní město Nové Dillí.

Proč je na tom nejhůře právě Káhira? Tamní aktivisté za práva žen tvrdí, že to byly dlouholeté tradice, které z města udělaly tvrdé a diskriminací oplývající město. „Pracujeme v konzervativní zemi. Je tedy těžké udělat radikální a pokroková opatření v oblasti ženských práv,” okomentovala výsledek studie Omaima Abou-Bakr, spoluzakladatelka aktivistické skupiny Women and Memory Forum, která má sídlo v Káhiře.

„Všechno ve městě je pro ženy těžké. Vidíme ženy zápasící o své místo ve společnosti ve všech aspektech. Dokonce i při pouhé procházce jsou vystaveny sexuálnímu harašení, ať už verbálnímu či fyzickému,” potvrdila nelehkou situaci významná egyptská novinářka a aktivistka za práva žen, Shahira Amin.

Při vyhodnocování ohledně rizika sexuálního násilí, znásilnění, sexuálního harašení či útoků vyšly z celého průzkumu nejhůře města Nové Dillí a brazilské Sao Paolo. V těchto případech hovoří za své skutečné události, jako skupinové znásilnění ženy v autobuse v Novém Dillí v roce 2012 s následkem smrti.

Jakmile tato událost vyplynula na povrch, vedlo to k vlně veřejných protestů, které měly druhou nejlidnatější zemi světa vytrhnout z apatie vůči chování k ženám. Indická vláda na to následně reagovala zpřísněním trestů za sexuální zločiny. Díky nárůstů počtu zpráv, vládních kampaní a společenských programů se zvýšilo veřejné povědomí o právech žen, což povzbudilo samotné oběti k nahlášení zneužití. Jen v roce 2015 registrovaly indické úřady čtyři znásilnění každou hodinu.

„Dokonce i po znásilnění v Dillí počet případů sexuálního násilí neustále narůstá. Všechna opatření jsou prozatím vítána, ale nestačí,“ řekl právník Rishi Kant z charity Shakti Vahini, který podporuje oběti znásilnění. „Násilníci to dělají proto, že ví, že je nechytnou. Takže posílení policie a soudů, které by mohly efektivně vyšetřovat, stíhat, usvědčit a trestat, je naprosto klíčové,“ dodal.

Ženy v Sao Paolu zase stále čím dál častěji používají sociální sítě k tomu, aby upozornily na sexuální násilí. Jednou z nich je například spisovatelka Clara Averbuck, která spustila online kampaň v říjnu poté, co byla sexuálně napadena taxikářem. V Brazílii je situace totiž taková, jak ukázal průzkum společnosti Datafolha pro Brazilské fórum veřejné bezpečnosti, že celkem jedna ze tří Brazilek, kterým je 16 let a více, byla terčem fyzického, verbálního nebo psychického násilí. Dohromady 52 % žen to ale nenahlásilo.

„Nikdy jsem nebyla tak zneuctěna jako v Brazílii,” řekla Averbuck pro Thomson Reuters Foundation. „Nemluvím jen o znásilnění. V Londýně či v New Yorku se cítím bezpečně, protože tam se ke mně chovají jako k člověku. Tady se k vám chovají, jako byste byli něco méněcenného,“ dodala.

Londýn nejlepší, Tokio nejbezpečnější

V rámci šetření ohledně přístupu ke zdravotnictví, včetně kontroly porodů, vyšla pro ženy nejhůře Lima v Peru. Potrat je v Peru ilegální, výjimka je pouze v případě, kdy plod ohrožuje matku. Hlavní město Demokratické republiky Kongo, Kinshasa, kde rostoucí násilí vznítilo obavy z opakování občanské války, je zase nejhorší město z hlediska přístupu žen k vzdělání, vlastnictví půdy a možnostech získání finančních prostředků.

Na opačné straně hodnocení oproti předchozím městům stojí Londýn. Tomu v celkovém žebříčku pomohla především dostupnost zdravotních služeb, stejně tak byl i nejlepší z hlediska ekonomických příležitostí. Starosta Londýna, Sadiq Khan, v tomto směru řekl, že ženy vedou v každé vrstvě společnosti města – ve veřejných službách, umění, politice, vědě a podnikání, ale že je potřeba toho ještě spousty udělat.

„Pokrok, který jako město děláme, není dostatečně rychlý,” řekl. Khan. „Musíme zdvojnásobit snahu, abychom odstranili všechny překážky, které brání ženám v odkrytí jejich skutečného potenciálu,“ dodal.

Japonské Tokio pak bylo ohodnoceno jako nejbezpečnější město z hlediska hrozby sexuálního násilí a harašení. Na druhou stranu, několik aktivistů za práva žen i tak stále tvrdí, že sexuální násilí zůstává v Japonsku především skrytým problémem.

Ženy v prostředí urbanizace

V pořadí již sedmý průzkum Thomson Reuters Foundation byl proveden na pozadí pokračující expanze velkých měst a urbanizace vůbec. Odhady předpovídají, že do roku 2050 by až 66 % lidí mělo bydlet v městských oblastech, což je o 12 % více než dnes.

Spojené národy tvrdí, že počet metropolí se od roku 1990 ztrojnásobil na 31, včetně šesti velkoměst v Číně a pěti v Indii. Předpověď pracuje s tím, že jich roku 2030 bude 41.

Aktivisté tvrdí, že porozumění a připravenost na trendy v urbanizaci v nadcházejících letech je důležitá především proto, aby se mohly naplnit nejnovější cíle Spojených národů, zaměřené například na ukončení chudoby a nerovnosti do roku 2030.

Billy Cobbett, ředitel Cities Alliance, což je světová organizace pro spolupráci ohledně snížení městské chudoby, která podporuje roli měst v udržitelném vývoji, řekl, že úspěch Agendy 2030 bude výrazně závislý na tom, jakou roli budou ženy hrát ve městech jakékoliv velikosti. „Příležitost pro ženy k tomu, aby hrály vedoucí roli, nemůžeme brát jako samozřejmou, ale potřebuje věrná data, rozumnou politiku a rozhodné kroky vůdců měst,” řekl Cobbett pro Thomson Reuters Foundation.

Newsletter