Ženy, pozor! V těchto městech pro Vás není bezpečno


09:45 • 18. listopadu 2017

Tagy: průzkum, kriminalita, gender

Pokud jste žena a ráda cestujete, následující řádky by pro Vás mohly být doslova otázka vlastního bezpečí, případně i života. Agentura Thomson Reuters Foundation se ve svém nedávném výzkumu zaměřila na to, která velkoměsta s populací vyšší než 10 milionů obyvatel jsou pro slabší pohlaví nejbezpečnější a naopak nejnebezpečnější.

Při tomto průzkumu se organizace Thomson Reuters Foundation tázala expertů na problémy žen v 19 velkoměstech. Zároveň zkoumala, jak dobře jsou ženy chráněny před sexuálním násilím, násilnými kulturními rituály a zdali mají přístup ke zdravotnictví, financím a vzdělání.

Výsledek ukázal, že dle dostupných statistik je nejbezpečnějším velkoměstem, co se týče bezpečnosti ženy, Londýn. Ihned za ním skončilo Tokio a Paříž. Přesným opakem je pak egyptská Káhira, která získala status nejnebezpečnější světové metropole, a následně pákistánské Karáčí, Kinshasa (Demokratická republika Kongo) a indické hlavní město Nové Dillí.

Proč je na tom nejhůře právě Káhira? Tamní aktivisté za práva žen tvrdí, že to byly dlouholeté tradice, které z města udělaly tvrdé a diskriminací oplývající město. „Pracujeme v konzervativní zemi. Je tedy těžké udělat radikální a pokroková opatření v oblasti ženských práv,” okomentovala výsledek studie Omaima Abou-Bakr, spoluzakladatelka aktivistické skupiny Women and Memory Forum, která má sídlo v Káhiře.

„Všechno ve městě je pro ženy těžké. Vidíme ženy zápasící o své místo ve společnosti ve všech aspektech. Dokonce i při pouhé procházce jsou vystaveny sexuálnímu harašení, ať už verbálnímu či fyzickému,” potvrdila nelehkou situaci významná egyptská novinářka a aktivistka za práva žen, Shahira Amin.

Při vyhodnocování ohledně rizika sexuálního násilí, znásilnění, sexuálního harašení či útoků vyšly z celého průzkumu nejhůře města Nové Dillí a brazilské Sao Paolo. V těchto případech hovoří za své skutečné události, jako skupinové znásilnění ženy v autobuse v Novém Dillí v roce 2012 s následkem smrti.

Jakmile tato událost vyplynula na povrch, vedlo to k vlně veřejných protestů, které měly druhou nejlidnatější zemi světa vytrhnout z apatie vůči chování k ženám. Indická vláda na to následně reagovala zpřísněním trestů za sexuální zločiny. Díky nárůstů počtu zpráv, vládních kampaní a společenských programů se zvýšilo veřejné povědomí o právech žen, což povzbudilo samotné oběti k nahlášení zneužití. Jen v roce 2015 registrovaly indické úřady čtyři znásilnění každou hodinu.

„Dokonce i po znásilnění v Dillí počet případů sexuálního násilí neustále narůstá. Všechna opatření jsou prozatím vítána, ale nestačí,“ řekl právník Rishi Kant z charity Shakti Vahini, který podporuje oběti znásilnění. „Násilníci to dělají proto, že ví, že je nechytnou. Takže posílení policie a soudů, které by mohly efektivně vyšetřovat, stíhat, usvědčit a trestat, je naprosto klíčové,“ dodal.

Ženy v Sao Paolu zase stále čím dál častěji používají sociální sítě k tomu, aby upozornily na sexuální násilí. Jednou z nich je například spisovatelka Clara Averbuck, která spustila online kampaň v říjnu poté, co byla sexuálně napadena taxikářem. V Brazílii je situace totiž taková, jak ukázal průzkum společnosti Datafolha pro Brazilské fórum veřejné bezpečnosti, že celkem jedna ze tří Brazilek, kterým je 16 let a více, byla terčem fyzického, verbálního nebo psychického násilí. Dohromady 52 % žen to ale nenahlásilo.

„Nikdy jsem nebyla tak zneuctěna jako v Brazílii,” řekla Averbuck pro Thomson Reuters Foundation. „Nemluvím jen o znásilnění. V Londýně či v New Yorku se cítím bezpečně, protože tam se ke mně chovají jako k člověku. Tady se k vám chovají, jako byste byli něco méněcenného,“ dodala.

Londýn nejlepší, Tokio nejbezpečnější

V rámci šetření ohledně přístupu ke zdravotnictví, včetně kontroly porodů, vyšla pro ženy nejhůře Lima v Peru. Potrat je v Peru ilegální, výjimka je pouze v případě, kdy plod ohrožuje matku. Hlavní město Demokratické republiky Kongo, Kinshasa, kde rostoucí násilí vznítilo obavy z opakování občanské války, je zase nejhorší město z hlediska přístupu žen k vzdělání, vlastnictví půdy a možnostech získání finančních prostředků.

Na opačné straně hodnocení oproti předchozím městům stojí Londýn. Tomu v celkovém žebříčku pomohla především dostupnost zdravotních služeb, stejně tak byl i nejlepší z hlediska ekonomických příležitostí. Starosta Londýna, Sadiq Khan, v tomto směru řekl, že ženy vedou v každé vrstvě společnosti města – ve veřejných službách, umění, politice, vědě a podnikání, ale že je potřeba toho ještě spousty udělat.

„Pokrok, který jako město děláme, není dostatečně rychlý,” řekl. Khan. „Musíme zdvojnásobit snahu, abychom odstranili všechny překážky, které brání ženám v odkrytí jejich skutečného potenciálu,“ dodal.

Japonské Tokio pak bylo ohodnoceno jako nejbezpečnější město z hlediska hrozby sexuálního násilí a harašení. Na druhou stranu, několik aktivistů za práva žen i tak stále tvrdí, že sexuální násilí zůstává v Japonsku především skrytým problémem.

Ženy v prostředí urbanizace

V pořadí již sedmý průzkum Thomson Reuters Foundation byl proveden na pozadí pokračující expanze velkých měst a urbanizace vůbec. Odhady předpovídají, že do roku 2050 by až 66 % lidí mělo bydlet v městských oblastech, což je o 12 % více než dnes.

Spojené národy tvrdí, že počet metropolí se od roku 1990 ztrojnásobil na 31, včetně šesti velkoměst v Číně a pěti v Indii. Předpověď pracuje s tím, že jich roku 2030 bude 41.

Aktivisté tvrdí, že porozumění a připravenost na trendy v urbanizaci v nadcházejících letech je důležitá především proto, aby se mohly naplnit nejnovější cíle Spojených národů, zaměřené například na ukončení chudoby a nerovnosti do roku 2030.

Billy Cobbett, ředitel Cities Alliance, což je světová organizace pro spolupráci ohledně snížení městské chudoby, která podporuje roli měst v udržitelném vývoji, řekl, že úspěch Agendy 2030 bude výrazně závislý na tom, jakou roli budou ženy hrát ve městech jakékoliv velikosti. „Příležitost pro ženy k tomu, aby hrály vedoucí roli, nemůžeme brát jako samozřejmou, ale potřebuje věrná data, rozumnou politiku a rozhodné kroky vůdců měst,” řekl Cobbett pro Thomson Reuters Foundation.

RSS

Externí autor



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.