Nedávno proběhlo referendum o nezávislosti Katalánska, které bylo spjato s policejní represí, za níž stála španělská centrální vlády. Podle ní bylo samo hlasování nezákonné, tudíž o jakémkoliv odtržení katalánské oblasti nemůže být žádná řeč. Jenže co kdyby na oddělení nakonec došlo? Podívejme se na ekonomiku této autonomní španělské oblasti, která je hlavním přispěvatelem ke španělskému HDP (zhruba 18,9 %) a jejíž HDP na hlavu je o 18,8 % vyšší než španělský průměr.
Neexistuje žádný zázračný návod, který by napověděl, zda nezávislé Katalánsko bude ekonomicky fungovat. Je zde však několik významných prvků, kterými se obvykle vyznačují úspěšné rozvinuté ekonomiky. Obvykle taková země potřebuje mít diverzifikovanou a mezinárodně orientovanou ekonomiku s vysokou produktivitou práce. Zkusme tato kritéria aplikovat na Katalánsko.
Diverzifikovaná ekonomika
Katalánsko má velmi dobře diverzifikovanou ekonomiku a daleko vyrovnanější výrobní strukturu než ostatní regiony Španělska. Velikost primárního sektoru je poměrně malá. Dominantním sektorem jsou služby, jako je tomu u všech rozvinutých zemí. Je ale také třeba zmínit, že podíl hrubé přidané hodnoty (HPH) z průmyslu je ve srovnání se Španělskem a zbytkem EU poměrně vysoký.
Katalánsko jako „továrna Španělska“
Po prudkém propadu v období 2009-2013 v důsledku prasknutí bubliny v oblasti nemovitostí, získala průmyslová odvětví energii díky exportu a zdá se, že jsou v lepší pozici než před lety. Na rozdíl od ostatních regionů, které trpěly deindustrializací, zůstává průmysl klíčovým pilířem katalánské ekonomiky. Katalánsko se kdysi označovalo za „továrnu Španělska“ a i nyní má velmi významný výrobní sektor. HPH výrobního sektoru je zhruba 16,7 %, oproti 13,4 % ve Španělsku a 15,8 % v EU (údaje z roku 2015). Kromě toho došlo k opětovné absorpci nerovnováhy, která vedla ke krizi, a zejména stavebnictví se vrátilo na původní úroveň.
|
Rozložení HPH v roce 2015 v % |
Katalánsko |
Španělsko |
EU28 |
|
Zemědělství |
0,9 |
2,6 |
1,5 |
|
Průmysl |
19,6 |
18 |
19,2 |
|
Stavebnictví |
4,7 |
5,6 |
5,4 |
|
Služby |
74,8 |
73,8 |
73,9 |
Zdroj: Eurostat, Generalitat de Catalunya
Ekonomická otevřenost – ekonomický zázrak v letech 1999-2008
Katalánsko má silně mezinárodně propojenou ekonomiku s přebytkem obchodní bilance v roce 2015 zhruba 11,5 % HDP. Tato ekonomická otevřenost společně s rozvojem sektoru stavebnictví a vstupem do eurozóny vysvětluje ekonomický zázrak, který se dostavil v období 1999 až 2008 a který se vyznačoval průměrným ročním růstem HDP 3,7 %. Jasným cílem exportu je samozřejmě EU (třemi hlavními partnery jsou Německo, Francie a Itálie), ale Katalánsko navíc vytvořilo úspěšnou diverzifikaci obchodu, kterou prosadilo během evropské dluhové krize. Výsledek je poměrně přesvědčivý, protože podíl vývozu do nečlenských zemí (zejména do zemí Jižní Ameriky) vzrostl z 26,7 % v roce 2000 na 35 % v roce 2015.
Produktivita práce
Toto je jeden z nejhorších ukazatelů Katalánska, stejně jako celého Španělska. Ačkoli produktivita po krizi ve Španělsku vzrostla díky robotizaci (průměrný roční růst produktivity v posledním desetiletí byl vyšší než v Německu – 1,2 % proti 0,7 %), Španělsko má před sebou ještě dlouhou cestu, než dokáže vytvořit ekonomický model vybudovaný na inovacích a znalostech. To potvrzuje i špatné hodnocení Španělska ve studii PISA.
Země příliš spoléhá na nekvalifikovanou pracovní sílu
Katalánsko přesto představuje jeden z nejlépe hodnocených regionů Španělska. V roce 2015 potvrdily údaje katalánské vlády prudký nárůst přímých zahraničních investic (FDI +60,4 % / +11 % ve Španělsku za stejné období), což potvrzuje vyšší atraktivitu regionu. Katalánsko dále masivně investuje do vybudování rozsáhlé výzkumné infrastruktury, i když zatím nedokázalo vytvořit rozsáhlá centra jako v Německu a Švédsku, kde dochází k široké spolupráci univerzit a soukromého sektoru na tvorbě inovací. V soukromém sektoru se růstový model stále často spoléhá na nekvalifikovanou pracovní sílu, zejména v sektoru služeb nebo ve spojitosti s turismem. Jde o pracovní místa s nízkou produktivitou, která mají negativní vliv na růst HDP ve středním a dlouhém období.
Jaký z toho plyne závěr? Podle nás v Saxo Bank můžeme bez váhání říct, že z čistě ekonomického hlediska a za podmínky, že region zůstane v měnové unii, by Katalánsko mohlo fungovat jako nezávislá země. V rámci EU by nezávislé Katalánsko stálo na 13. místě z potenciální evropské devětadvacítky. Každopádně země musí dále investovat do lidských zdrojů a vzdělání, aby se opět nestalo závislým na nízkých mzdách s cílem vytvořit ekonomický růst.
